Jindřich V. Meklenburský
Jindřich V. Meklenburský (zvaný Mírumilovný;3. května 1479 – 6. února 1552, Schwerin) byl od roku 1503 meklenburským vévodou.
Jindřich V. Meklenburský | |
---|---|
meklenburský vévoda | |
Narození | 3. května 1479 |
Úmrtí | 6. února 1552 (72 let) |
Schwerin | |
Manželka | Uršula Braniborská |
Helena Falcká | |
Uršula Sasko-Lauenburská | |
Potomci | Žofie Meklenburská Magnus III. Meklenbursko-Schwerinský Uršula Meklenburská Filip Meklenburský Markéta Meklenburská Kateřina Meklenburská |
Dynastie | Dynastie Meklenburských |
Otec | Magnus II. Meklenburský |
Matka | Žofie Pomořanská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Jindřich se narodil jako prvorozený syn vévody Magnuse II. Meklenburského a jeho manželky Žofie Pomořanské.
Od roku 1503 vládl společně se svými mladšími bratry Erikem II. a Albrechtem VII. a strýcem Baltazarem. Baltazar zemřel 16. března 1507 a Erik 22. prosince 1508, oba bez dědiců, a Jindřich s Albrechtem se tak stali jedinými vládci nad Meklenburskem. Nejdříve vládli společně. Albrecht opakovaně prosazoval rozdělení území Meklenburska, což bylo nakonec dohodnuto ve sněmovní smlouvě z Neubrandenburgu, zpečetěné 7. května 1520. Smlouva stanovila Jindřichovu vládu ve Schwerinu a Albrechtovu v Güstrow, bez faktického rozdělení země.
Právě za vlády bratrů Jindřicha a Albrechta zahájil Martin Luther reformaci, která si v Meklenbursku rychle našla příznivce. Luteránská doktrína tam byla hlásána víceméně otevřeně již v roce 1523 a možná ještě dříve. Vévoda Jindřich od počátku luteránskou doktrínu podporoval, zpočátku velmi opatrně, ale po Augsburském říšském sněmu v roce 1530 již otevřeněji. S Lutherem si začal dopisovat v roce 1524, a Luther mu poslal učitele a kazatele.
Jindřich se 12. června 1526 připojil k luteránské knížecí lize z Torgau a v roce 1532 veřejně vystoupil jako příznivec Luthera. Jeho postavení ho vedlo k tomu, aby dal nové nauce pevnou vnější i vnitřní organizaci, a tak požádal superintendenta Johanna Rieblinga, kterého mu Luther doporučil v roce 1537, aby vypracoval církevní řád, katechismus a agendu. Po zbytek své vlády se zabýval organizací luteránské církve.
Po Lutherově smrti v Německu došlo k náboženské válce. Jindřich se však neúčastnil; přestože byl protestantským knížetem, nebyl členem Šmalkaldského spolku. Jindřich schválil rozhodnutí meklenburských stavů z července 1549, které formálně uznaly luterskou doktrínu. Zemřel 6. února 1552 ve věku 72 let s pověstí zbožného a mírumilovného prince.
Manželství a potomci
Jindřich byl ženatý třikrát. Poprvé se oženil 12. prosince 1505 v šestadvaceti letech s o devět let mladší Uršulou, nejmladší dcerou braniborského kurfiřta Jana Cicera. Manželé spolu měli tři dětiː
- Žofie Meklenburská (1508–1541)
- Magnus III. Meklenbursko-Schwerinský (1509–1550)
- Uršula Meklenburská (1510–1586)
Uršula Braniborská zemřela 18. září 1510, několik týdnů po narození dcery Uršuly. Jindřich se znovu oženil o tři roky později, 12. června 1513. Druhou manželkou čtyřiatřicetiletého vévody se stala dvacetiletá Helena Falcká, dcera falckého kurfiřta Filipa. Se druhou manželkou měl Jindřich další tři dětiː
- Filip Meklenburský (1514–1557)
- Markéta Meklenburská (?–1586)
- Kateřina Meklenburská (?–1586)
Třetí manželství uzavřel 27 let po smrti Heleny, 14. května 1551, s Uršulou, dcerou Magnuse I. Sasko-Lauenburského a jeho manželky Kateřiny Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Toto manželství zůstalo bezdětné.
Vývod z předků
Magnus I. Meklenburský | ||||||||||||
Jan IV. Meklenburský | ||||||||||||
Alžběta Pomořanská | ||||||||||||
Jindřich IV. Meklenburský | ||||||||||||
Erik IV. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Kateřina Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
Žofie Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Magnus II. Meklenburský | ||||||||||||
Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
Dorotea Braniborská | ||||||||||||
Fridrich Bavorský | ||||||||||||
Alžběta Bavorská | ||||||||||||
Maddalena Visconti | ||||||||||||
Jindřich V. Meklenburský | ||||||||||||
Barnim VI. Pomořanský | ||||||||||||
Vartislav IX. Pomořanský | ||||||||||||
Veronika Hohenzollernská | ||||||||||||
Erik II. Pomořanský | ||||||||||||
Erik IV. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Žofie Sasko-Lauenbursko-Ratzeburská | ||||||||||||
Žofie Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Žofie Pomořanská | ||||||||||||
Bogislav VIII. Pomořanský | ||||||||||||
Bogislav IX. Pomořanský | ||||||||||||
Žofie Holštýnsko-Rendsburská | ||||||||||||
Žofie Pomořanská | ||||||||||||
Zemovít IV. Mazovský | ||||||||||||
Marie Mazovská | ||||||||||||
Alexandra Litevská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry V, Duke of Mecklenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich V. Meklenburský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Baltazar a Magnus II. |
Meklenburský vévoda Jindřich V. 1503–1520 spolu s bratry Albrechtem VII. a Erikem II. a strýcem Baltazarem |
Nástupce: Albrecht VII. |
Předchůdce: Albrecht VII. |
Meklenbursko-Schwerinský vévoda Jindřich V. 1520–1552 |
Nástupce: Jan Albrecht I. |