Jan Cicero Braniborský

Jan se narodil jako nejstarší syn braniborského kurfiřta Albrechta III. Achilla (1414–1486) a jeho první manželky Markéty Bádenské (1431–1457). Princ žil do svých dvanácti let na franských sídlech rodiny a v roce 1466 ho jeho strýc, braniborský kurfiřt Fridrich II. Braniborský odvezl jako svého předpokládaného dědice do Braniborského markrabství. Účastnil se v roce 1468 války proti Pomořansku a doprovázel svého strýce na jednání s uherským králem Matyášem Korvínem.

Otec v roce 1473 ustanovil Jana, který pro svou velkou výřečnost a znalost latiny dostal přízvisko Cicero, regentem Braniborského markrabství. Albrecht sám pak zůstal, stejně jako jeho předchůdci, na jižnějších kmenových sídlech markraběcího domu ve Francích. Pro své mládí však byl Jan do roku 1476 zastupován biskupem Fridrichem von Lebus. Po smrti svého otce v roce 1486 se stal Jan Cicero jako jeho následník braniborským kurfiřtem. Franské državy Albrecht Achilles zajistil zákonem Janovu mladšímu bratrovi. Potvrdil privilegia dvojměstí Berlín-Cölln a určil je za trvalou rezidenci namísto Tangermünde. V tomto aktu lze spatřovat vznik Berlína jako hlavního města.

V roce 1488 zavedl Jan Cicero daň z piva. To byl precedens pro princip nepřímé daně. Ve Staré marce došlo kvůli této dani k povstání, které Jan tvrdě potlačil. Již v době, kdy byl regentem, začala vypořádání a Pomořanským vévodstvím a Hlohovským knížectvím a městy Staré marky. Chytrou diplomacií získal kurfiřt kraj Zossen a nabyl budoucího práva k nástupnictví v Pomořansku.

V roce 1499 zemřel Jan Cicero, který trpěl silnou otylostí, na hradě Arneburg na vodnatelnost (dědičnou chorobu Hohenzollernů). Kurfiřtskou hodnost po něm zdědil jeho syn Jáchym I. Braniborský. Jako první hohenzollernský kurfiřt našel Jan Cicero místo posledního odpočinku ve Staré marce – byl pochován v klášteře Lehnin. Na popud jeho vnuka Jáchyma II. byly jeho ostatky i s epitafem od sochaře Hanse Vischera převezeny do berlínského dómu.

25. srpna roku 1476 se v Berlíně oženil s Markétou Saskou, dcerou saského vévody Viléma III. Svatba musela být pro Janovu peněžní tíseň odložena. Z manželství se narodilo sedm dětí:

• dcera (jméno není známo) (1480–1482)
• Wolfgang (*/† 1482)
• Jáchym I. Nestor (1484–1535), braniborský kurfiřt

∞ 1502 princezna Alžběta Dánská (1485–1555)

• Alžběta (*/† 1486)
• Anna (1487–1514)

∞ 1502 dánský král Frederik I. Dánský (1471–1533)

• Uršula Braniborská (1488–1510)

∞ 1507 vévoda Jindřich V. Meklenbursko-Zvěřínský (1479–1552)

• Albrecht (1490–1545), kardinál, arcibiskup magdeburský a mohučský kurfiřt