Ingrid Švédská

Princezna Ingrid a princ Frederik, kolem r. 1935

V roce 1928 se setkala s waleským princem Eduardem a byla zvažována možnost jejích zasnoubení; k tomu však nakonec nedošlo. 24. května roku 1935 se v kostele sv. Mikuláše ve Stockholmu provdala za dánského prince Frederika, pozdějšího dánského krále Frederika IX. a po smrti jeho otce Kristiána X. s ním 20. dubna roku 1947 usedla na dánský trůn. Z harmonického manželství vzešly tři dcery:

• Markéta (* 1940), dánská královna
• Benedikta (* 1944), manželka prince Richarda ze Sayn-Wittgenstein-Berleburgu
• Anna Marie (* 1946), manželka řeckého krále Konstantina II., a řecká královna v letech 1964 až 1974

V roce 1940 po narození nejstarší dcery, princezny Markéty, krátce po okupaci Dánska Němci, se stala rodina následníka trůnu pro Dány důležitým symbolem nepoddajnosti. Ingrid a Frederik se jako první v královské rodině snažili přiblížit národu likvidováním umělých bariér oddělující je od poddaných, často se např. vydávali na pěší procházky po Kodani s novorozenou Markétou v kočárku nebo jezdili po městě na kolech místo v královské limuzíně. V tomto procesu pokračovala Ingrid i po nástupu na trůn. Královským dcerám se dostalo stejného vzdělání jako jiným dánským dětem v té době, dánská televize umožňovala pohled na život královské rodiny prostřednictvím krátkých reportáží.

Královna Ingrid se celý svůj život velmi aktivně účastnila řady aktivit ve prospěch různých organizací charitativních, kulturních i společenských.

Hrob krále Frederika IX. a královny Ingrid v mauzoleu před katedrálou v Roskilde

Po nástupu Frederika IX. na trůn v dubnu 1947 vyvstala otázka následnictví – královský pár měl tři dcery, avšak žádného mužského potomka. Podle stávajících pravidel by tedy následníkem měl být Frederikův mladší bratr, princ Knud, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. Otázka následnictví byla veřejností i parlamentem dlouze diskutována s tím výsledkem, že v roce 1953 byl zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy – v tomto směru byla přepracována ústava, byl zaveden jednokomorový parlament a změny prošly před uzákoněním parlamentem a referendem. Následníkem dánského trůnu se tak stala nejstarší dcera královského páru, princezna Markéta, která na něj také po smrti krále Frederika IX. usedla jako královna Markéta II.

Po smrti svého manžela (14. ledna 1972) se Ingrid do značné míry stáhla z veřejného života, zůstala však stále velmi populární a oblíbená jak u královské rodiny, tak u dánské veřejnosti.

Královna Ingrid zemřela v devadesáti letech 7. listopadu roku 2000 a byla pochována po boku svého muže v mauzoleu Frederika IX. před katedrálou v Roskilde.

• Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
• Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhaga 2005, ISBN 87-595-2525-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingrid Švédská na Wikimedia Commons
• Royal House of Sweden
• Royal House of Denmark and Royal House of Iceland
• Ingrid Švédská na stránkách genealogy.euweb

Dánská královna
Předchůdce: Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská	1947–1972 Ingrid Švédská	Nástupce: (princ manžel) Henri de Laborde de Monpezat

Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská (spory o titul)
Předchůdce: Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská (Marie Melita Hohenlohe-Langenburská)	1947–1972 Marie Melita z Hohenlohe, do r. 1965 Marie Alice ze Schaumburg-Lippe, od r. 1965 Ingrid Švédská	Nástupce: Marie Alice ze Schaumburg-Lippe