Kaj Munk

Kaj Munk, rodným jménem Kaj Harald Leininger Petersen (13. ledna 1898, Maribo – 4. ledna 1944, Silkeborg) byl dánský dramatik, luteránský pastor a oběť nacistické okupace.

Kaj Munk
Rodné jméno	Kaj Harald Leininger Petersen
Narození	13. ledna 1898 Maribo
Úmrtí	4. ledna 1944 (ve věku 45 let) Silkeborg
Místo pohřbení	Vedersø
Povolání	dramatik, kněz, scenárista, básník a teolog
Alma mater	Kodaňská univerzita
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházel z ostrova Lolland, v dětství přišel o rodiče a vychovávala ho rodina Munkových, jejíž příjmení přijal za své. Vystudoval církevní školu v Nykøbingu a od roku 1924 vedl farnost ve Vedersø na západě Dánska. V roce 1925 vydal svoji první hru Slovo, přispíval také do deníku Jyllands-Posten. Jeho díla se hrála v Kodaňském královském divadle. Munkovy hry jsou psány klasickým konzervativním stylem, zabýval se v nich historickými a náboženskými tématy a zkoumal vliv silných osobností na dějiny.[1]

Munk byl ve třicátých letech obdivovatelem Adolfa Hitlera, od něhož si sliboval nastolení pořádku a sjednocení germánských národů. Po německé okupaci Dánska v roce 1940 ztratil iluze o nacistickém režimu, kritizoval perzekuci Židů a zapojil se do odbojové činnosti.[2] Jeho hra o dánském národním hrdinovi Nielsi Ebbesenovi byla pro svůj protiněmecký obsah zakázána. 5. prosince 1943 přednesl navzdory zákazu v kodaňské katedrále Vor Frue Kirke kázání s otevřeně protirežimním obsahem. 4. ledna 1944 byl ve svém domě zatčen gestapem a jeho mrtvé tělo bylo následujícího dne nalezeno na svahu kopce Hørbylunde Bakke nedaleko Silkeborgu.

Luteránská církev si připomíná jeho svátek 14. srpna. V Odense je po něm pojmenována univerzitní kolej. Carl Theodor Dreyer natočil podle jeho předlohy v roce 1955 film Slovo, který získal Zlatého lva na festivalu v Benátkách.[3]