Albrecht II. Habsburský

Albrecht II. Habsburský (10. srpna 1397 Vídeň27. října 1439, Neszmély (Nesmily) u Ostřihomi, Uhersko),[2] rakouský vévoda (jako Albrecht V.), byl druhý panovník z dynastie Habsburků na českém trůně (korunován 1438), dále král uherský a římský (14381439). Jako český a uherský král byl Albrecht I., jako římský král Albrecht II.

Albrecht II. Habsburský
Král římskoněmecký, uherský a český [1]
Anonymní portrét ze 16. století
Doba vlády 14381439
Korunovace 1. leden 1438, Stoličný Bělehrad
(uherským králem)
29. červen 1438, Praha
(českým králem)
Narození 10. srpna 1397
Vídeň
Úmrtí 27. října 1439
Neszmély
Pohřben Katedrála v Székesfehérváru
Předchůdce Zikmund Lucemburský
Nástupce Ladislav Pohrobek
Královna Alžběta Lucemburská
Potomci Anna
Alžběta
Ladislav
Dynastie Habsburkové
Otec Albrecht IV. Rakouský
Matka Johana Žofie Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dědic Zikmunda Lucemburského

Albrechtův otec zemřel, když mu bylo 7 let, jeho poručníkem se posléze stal Zikmund Lucemburský. V roce 1420 se zúčastnil první křížové výpravy proti husitům, když s Oldřichem z Rožmberka obléhal neúspěšně nově založený Tábor. O dva roky později se stal Zikmundovým zetěm, když si vzal za manželku jeho jedinou dceru Alžbětu a získal také od něj v léno Moravu (v roce 1423).

Alžběta byla dědičkou českého a uherského trůnu, ačkoliv příliš společného s původní uherskou královskou dynastií Arpádovců už neměla, jejich krev už v této době byla ovšem velmi řídká. Co se týče českých předků, jejím dědem byl Karel IV., syn poslední Přemyslovny Elišky. Mezi její předky patřili i Přemysl Otakar I. a jeho druhá manželka Konstancie Uherská, dcera uherského krále Bély III. Sám Albrecht měl mezi předky Bélu IV. Uherského.

Králem

Zikmund sice označil Albrechta jako svého dědice, ale ten se po jeho smrti v roce 1437 domáhal panovnických práv na mnoha místech poměrně obtížně. Přesto se mu postupně podařilo získat německou, uherskou (korunován 1. ledna 1438) i českou (korunován v červenci 1438 z rukou olomouckého biskupa Pavla z Miličína a Talmberka) korunu. V Čechách se proti Albrechtovi postavila strana vedená Ptáčkem z Pirkštejna, která nabízela korunu polskému princi Kazimírovi. Tomuto nespokojenému křídlu husitů se sice opět podařilo ubránit Tábor, avšak polské vojsko se před Albrechtem stáhlo a ten své zájmy tedy uhájil.

Albrechtova jezdecká pečeť

Následující rok se vydal Albrecht do Uher kvůli výpravě proti Turkům, ale odnesl si odtud úplavici, na kterou na konci října 1439 skonal ve vojenském táboře nedaleko Komárna. Teprve několik měsíců po jeho smrti mu Alžběta porodila syna Ladislava, který získal přídomek Pohrobek. Starší syn Jiří v té době již nežil.

Albrecht II. byl třetí panovník Svaté říše římské z dynastie Habsburků.

Dědictví potomků Albrechta a Alžběty

Alžběta Lucemburská se snažila hájit dědická práva svého syna na uherský trůn, což se ale podařilo až po její smrti. Ladislav Pohrobek se nakonec v roce 1444, po smrti Vladislava Varnenčika, stal uherským králem. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal sedmihradský vojvoda János Hunyady. V Čechách byla situace složitější, zemi spravovaly zemské sněmy. Českým králem byl Ladislav uznán až v roce 1453. Správcovskou funkci vykonával Jiří z Poděbrad.

Starší dcera Albrechta a Alžběty Lucemburské Anna (1432–1462) se provdala za Viléma Saského. Druhá dcera Alžběta Habsburská (*1436) se později provdala za Kazimíra IV. Jagellonského a stala se polskou královnou a litevskou velkokněžnou. Polská královna Alžběta byla matkou pozdějšího českého krále Vladislava Jagellonského, který tak měl dynastické spojení nejen s Jagellonci, ale i Lucemburky a Habsburky.

Potomci

Dne 28. září 1421 se Albrecht v Praze oženil s českou a uherskou princeznou Alžbětou Lucemburskou (1409–1442), dcerou císaře Zikmunda. Měli spolu čtyři děti:

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Albrecht I. Habsburský
 
 
Albrecht II. Moudrý
 
 
 
 
 
 
Alžběta Goricko-Tyrolská
 
 
Albrecht III. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Oldřich III.z Pfirtu
 
 
Johana z Pfirtu
 
 
 
 
 
 
Johana Burgundská
 
 
Albrecht IV. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Jan II. Norimberský
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Hennebergu
 
 
Beatrix Norimberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
 
 
 
 
Matylda Bavorská
 
Albrecht II. Habsburský
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hornobavorský
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
 
 
 
 
Matylda Habsburská
 
 
Albrecht I. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Henegavský
 
 
Markéta II. Henegavská
 
 
 
 
 
 
Jana z Valois
 
 
Johana Žofie Bavorská
 
 
 
 
 
 
Boleslav III. Marnotratný
 
 
Ludvík I. Břežský
 
 
 
 
 
 
Markéta Přemyslovna
 
 
Markéta Břežská
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV. Věrný
 
 
Anežka Hlohovská
 
 
 
 
 
 
Matylda Braniborská
 

Odkazy

Reference

  1. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/12739/Albert-II
  2. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 38.

Literatura

  • BAUM, Wilhelm. Císař Zikmund. Kostnice, Hus a války proti Turkům. Praha: Mladá fronta, 1996. 405 s. ISBN 80-204-0543-7.
  • BALETKA, Tomáš. Albrecht V. Habsburský (1411-1439), jeho vláda na Moravě a první pokus o "Podunajskou monarchii". In: MITÁČEK, Jan. Vládcové Moravy. Kniha statí ze stejnojmenného cyklu přednášek. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. ISBN 978-80-7028-304-2. S. 83–98.
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1437–1526, I. díl : mezi Zikmundem a Jiřím z Poděbrad. Praha: Libri, 2010. 296 s. ISBN 978-80-7277-447-0.
  • ČORNEJ, Petr. Albrecht Habsburský. In: RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr. Čeští králové. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. S. 239–249.
  • ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1.
  • ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437-1526. Praha: Paseka, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7185-873-7.
  • ČORNEJOVÁ, Ivana; RAK, Jiří; VLNAS, Vít. Ve stínu tvých křídel. Habsburkové v českých dějinách. Praha: Grafoprint-Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80-85785-20-X.
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 14.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 12.
  • SCHNEIDMÜLLER, Bernd; WEINFURTER, Stefan, a kol. Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Porträts von Heinrich I. bis Maximilian I. München: Beck, 2003. 624 s. ISBN 3-406-50958-4.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 55–56.
  • Friedrich Kurz. Österreich unter K. Albrecht dem Zweyten.Kupffer und Singer : Wien, 1835

Externí odkazy

Předchůdce:
Zikmund Lucemburský
Král Haličsko-Lodomerský
14371439
Nástupce:
Alžběta Lucemburská
Vladislav I. (Varnenčik)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.