Nakladatelství Paseka

Paseka vydává zahraniční i českou prózu, nonfiction, literaturu pro děti a komiksy. Vrcholem snažení v oblasti historiografické literatury je projekt souboru Velké dějiny zemí Koruny české, na němž nakladatelství spolupracuje s předními českými historiky. Za pátý díl získal v roce 2000 Petr Čornej Cenu Josefa Hlávky za práci v oblasti vědecké a odborné literatury. Od roku 2001 nakladatelství vydává edici Světová próza.

K nejznámějším spisovatelům a spisovatelkám nakladatelství patří Petr Jarchovský, Jan Novák, Iva Procházková, Petr Šabach, Tomáš Šebek, Pavel Šrut či Zdeněk Svěrák a okruh Divadla Járy Cimrmana.

V cizojazyčné oblasti se nakladatelství věnuje tvorbě Helle Helle, Pasiho Ilmari Jääskeläinena, Alice Munroové, Vladimira Nabokova, Amose Oze či Salmana Rushdieho.

Komiksu se nakladatelství Paseka věnuje soustavně od roku 2015, zaměřuje se především na tituly pro děti a mládež. Získalo pověst nakladatelství, které ke komiksům přivádí nové publikum. Komiksy, které nakladatelství vydává, často tvoří ženy, v hlavní roli jsou dívky. Paseka je českým nakladatelem Hildy, Záleskautek nebo titulů Rainy Telgemeierové.

Současnou ředitelkou a zároveň majitelkou nakladatelství je Horáčkova dcera Anna Rezková-Horáčková, od roku 2014 je šéfredaktorem Jakub Sedláček.

Knihy nakladatelství získaly řadu ocenění, je nejúspěšnějším nakladatelstvím v rámci cen Magnesia Litera [1]:

• 2001 – Jiří Gruša: Grušas Wacht am Rhein aneb Putovní ghetto (Litera za poezii)
• 2001 – Vít Vlnas: Princ Evžen Savojský (Litera za populárně naučnou literaturu]
• 2001 – Básníci soumraku. Italská poezie pozdní secese (Litera za překlad pro Jiřího Pelána)
• 2004 – Jonáš Tokarský: Alchymické dítě a jiné povídky (Litera pro objev roku)
• 2006 – Hugo Claus: Fámy (Litera za překlad pro Olgu Krijtovou)
• 2008 – Lubomír Martínek: Olej do ohně (Litera za prózu)
• 2008 – Vratislav Vaníček: Soběslav I. (Litera za naučnou literaturu)
• 2009 – Pavel Šrut, Galina Miklínová: Lichožrouti (Litera za knihu pro děti a mládež)
• 2010 – Iva Procházková: Nazí (Litera za knihu pro děti a mládež)
• 2011 – Pavel Šrut, Galina Miklínová: Lichožrouti (Kniha desetiletí)
• 2012 – Irene Némirovská: Francouzská suita (Litera za překlad pro Helenu Beguivinovou)
• 2013 – Jaroslav Žváček: Lístek na cestu z pekla (Litera pro objev roku)
• 2013 – Jiří Křesťan: Zdeněk Nejedlý (Litera za literaturu faktu)
• 2014 – Velké dějiny zemí Koruny české (Litera za nakladatelský čin)
• 2014 – Jan Trachta: Tichý dech (Litera pro objev roku)
• 2016 – Milena Lenderová, Martina Halířová, Tomáš Jiránek:  Vše pro dítě! Válečné dětství 1914-1918 (Litera za literaturu faktu)
• 2016 – Joanna Batorová: Pískový vrch (Litera za překlad pro Ivetu Mikešovou)
• 2017 – Ondřej Nezbeda: Průvodce smrtelníka (Litera pro objev roku)
• 2018 – Erik Tabery: Opuštěná společnost (Kniha roku)

Cena Ministerstva kultury za nejkrásnější českou knihu roku:

• 1995 – Podivuhodný příběh Eskymo Velzla očima Petra Síse
• 1999 – Bláhová, Frolík, Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české I. – 3. místo v kategorii vědecké a odborné literatury
• 2002 – Michal Ďurovič: Restaurování a konzervování archiválií a knih – 1. místo v kategorii vědecké a odborné literatury
• 2003 – Johannes Kepler: Sen neboli Měsíční astronomie – 3. místo v kategorii vědecké a odborné literatury
• 2003 – Pavel Šrut, Galina Miklínová: Veliký tůdle – 2. místo v kategorii knih pro děti a mládež
• 2008 – Pavel Šrut, Galina Miklínová: Lichožrouti – 3. místo v kategorii knih pro děti a mládež

Portmoneum

Paseka se zasloužila o záchranu nástěnných maleb Josefa Váchala v Portmanově domě v Litomyšli, tzv. Portmoneu. V června 1993 bylo v domě otevřeno Museum Josefa Váchala. Záchranné práce v Portmoneu inspirovaly vznik Školy restaurování a konzervačních technik, která se stala součástí Univerzity Pardubice.[2]