Markéta Břežská

Byla nejstarší ze šesti dětí břežského knížete Ludvíka a Anežky, dcery hlohovského knížete Jindřicha VI. a zcela jistě obdržela jméno po své české babičce.[2]

28. července 1353 byla v Praze v den korunovace Anny Svídnické provdána za dolnobavorského vévodu Albrechta. Sňatek byl výsledkem dynastické politiky Karla IV.,[3] který bojoval s nedostatkem vlastního potomstva a proto si častěji vypomáhal dětmi svých slezských příbuzných. Cílem bylo upevnění vztahů s dolnobavorskými Wittelsbachy,[4] které potřeboval pro podporu svých nároku v Horní Falci.[5] Vzájemná podpora byla znovu zpečetěna spojeneckou smlouvou z 13. června 1370.[6] Markétina nejstarší dcera Johana se z popudu císaře stala nevěstou malého Václava IV.[7]

Sama Markéta zemřela v únoru 1386 a byla pohřbena v knížecí kapli v Binnenhofu pod dnes již ztraceným bohatě zdobeným náhrobkem, jemuž jako inspirace posloužil náhrobek Albrechtovy matky ve Valenciennes.[8]