Adamov

Drahanská vrchovina, která tvoří geologický profil širokého okolí Adamova, je geomorfologickým celkem spadajícím pod Brněnskou vrchovinu. Je rozdělena na tři části – Moravský kras, Konickou vrchovinu a Adamovskou vrchovinu. Východní okraj Adamovské vrchoviny prořezává průlomové údolí řeky Svitavy.

V tomto údolí se Adamov nachází. Centrum města pak u soutoku řeky Svitavy a Křtinského potoka. Nadmořská výška dna údolí se pohybuje okolo 230 metrů nad mořem. Území se vyznačuje lesnatým a velmi hornatým charakterem, díky kterému se obydlená zástavba zvedá až do výše nad 300 metrů, blízká Alexandrova rozhledna (televizní převaděč pro Adamov) se pak tyčí ve výši 527 metrů nad mořem.

Svitavské údolí s adamovskými čtvrtěmi – vlevo Adamov III., vpravo Adamov I.; část II. je zahalena mlhou společně s většinou údolí (foceno z Alexandrovy rozhledny)

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[19]

Prvním známým starostou byl v letech 1864–1867 Karel Rumler[21], který zemřel 31. července 1876 při výbuchu prachového mlýnu ve Křtinském údolí. V roce 1919 byl poprvé zvolen dlouholetý starosta Jen Bechleba. V letech 1998 – 2006 byl starostou Jaroslav Bernášek.

Ve volebním období 2010 až 2014 stál v čele města starosta Roman Pilát, místostarostou pak byl Jiří Němec (ODS), který město vedl coby starosta ve volebním období 2006 – 2010. Stejné vedení je již v současně třetím volebním období po sobě; zvoleni byli v roce 2014[22] a 2018.[23]

Adamovský znak užívaný od roku 1749 do 20. století

Současný adamovský znak přijatý v roce 1972

Na počátku 18. století měl Adamov společnou pečeť s osadou Jezerky.[24] V jejím pečetním poli se nacházel Josef Jan Adam z Lichtenštejna s pozdviženou pravicí. Nápis na pečeti byl Peczet obczy Jezerka. V roce 1749 Adamov použil svou vlastní pečeť. Tato pečeť měla tvar oválu o rozměrech 28 mm na výšku a 25 mm na šířku. Pečeť se skládala z oválného barokního štítu zdobeného na bocích palmovými listy, jejichž stopky se stýkají pod štítem. V polovině štítu bylo umístěno břevno, které jej dělilo na dvě poloviny. Nad břevnem bylo umístěno kladivo zkřížené s kosou, v místě zkřížení byly kolmo umístěné hrábě. V dolní půlce štítu se nacházela kovadlina, na niž byly umístěny kleště a hamerské kladivo. Nad štítem se nacházel znak převzatý od Josefa Adama – koruna s pěti lístky. Tato pečeť se používala až do 20. století.[24]

V roce 1971 byla vypsána městem Adamov soutěž na návrh městského znaku. Vítězný návrh byl od J. Kosteleckého, který byl přijat 17. dubna 1972. Znak je v podobě stříbrného gotického štítu, ve kterém je vyobrazena železářská pec naznačující železářskou tradici, nad kterou se rozbíhají do stran plameny symbolizují dělnou tradici minulosti. Nad pecí se dále nachází kolo s polovinou ozubení stříbrné barvy vyznačující novodobý strojírenský rozvoj. Pod pecí se nachází hnědá ostrev se třemi suky, představující přírodní bohatství okolních lesů.[25] V roce 1994 proběhla revize znaku, kterou následně schválila heraldická komise Poslanecké sněmovny. Byly mírně upravovány plameny a ozubené kolo.

Vlajka města Adamova

V průběhu roku 2020 bylo rozhodnuto Kulturně informační komisí zabývat se možností pořízení vlajky.[26] Vítězný návrh vlajky, který dne 16. září 2020 schválilo Zastupitelstvo města Adamova, zaslala společnost Velebný a Fam, s. r. o., z Ústí nad Orlicí Dne 6. ledna 2021 bylo rozhodnutím č. 89 předsedy Poslanecké sněmovny udělena městu vlajka.[26]

Blason vlajku popisuje následovně:

Vlajka byla dne 17. listopadu slavnostně požehnána farářem P. Pavlem Lazárkem v Městském kulturním středisku.[27]

Protože terén v Adamově a okolí neumožňoval obhospodařování velkých polí, hrálo zde zemědělství vždy malou úlohu. Na počátku 50. let přesto bylo rozhodnuto o založení Jednotného zemědělského družstva[28]. To obhospodařovalo na Horce ovocné stromy, které zde byly vysázeny. Kvůli rozvoji bytových kapacit však ovocný sad musel ustoupit výstavbě a proto již v roce 1967 družstvo zaniklo[28].

Historie Adamova byla od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku 1360. V té době se zde nacházely hamry, které také daly název původní osadě – Hamry nebo Staré Staré Hamry.

V roce 1643 se panství dostává do rukou Lichtenštejnů, za kterých začalo docházet k postupnému rozvoji průmyslu. Od 1. ledna 1880 byly adamovské železárny pronajaty na 25 let firmě Märky, Bromovský a Schulz.[9] Po uplynutí této doby, tedy v roce 1905, bylo rozhodnuto o jejich prodeji. Celý podnik, čítající takřka třicet výrobních a pomocných objektů, koupila za 480 000 rakouských korun tatáž firma, jež jej doposavad měla v nájmu. Společnost se ovšem mezitím přejmenovala na Bromovský, Schulz a Sohr.[10]

Marcusův automobil

V roce 1889 byl v Adamově vyroben Marcusův automobil, který byl prvním automobilem s benzínovým čtyřtaktním motorem na území Rakouska-Uherska (kopřivnický Präsident vznikl o osm let později).[11][12]

Místní průmyslový podnik po vzniku Československé republiky vystřídal několikrát majitele, až jej nakonec v roce 1933 převzaly Škodovy závody v Plzni[29]. Ve třicátých letech 20. století a za druhé světové války zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl něco kolem jednoho tisíce obyvatel. Na konci války, kdy německé vojsko ustupovalo, bylo rozhodnuto o zničení adamovského závodu[30]. Němečtí vojáci rozbíjeli všeho, co nešlo evakuovat. Za oběť tomu tak padla většina strojů, budov a několik objektů bylo vyhozeno do povětří. Navíc byla vypálena i administrativní budova. Celková škoda překročila částku 164 milionů korun.[13]

V roce 1945 došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce 1952 byly přejmenovány na Adamovské strojírny (Adast).[14] O rok později byla do místního závodu přesunuta výroba polygrafických strojů. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz. Na počátku 90. let 20. století byla proto ekonomika města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu.[18]

Adamovské strojírny vyhlásily v roce 2002 bankrot. V následujícím roce byly celé strojírny odkoupeny za 85 milionů slovenskou firmou Penta. Roku 2008 byly opět prodány, tentokrát pražské společnosti J 23[29]. O rok později byl na strojírny podán insolventní návrh. V květnu vstoupil podnik do likvidace[29].

Sídlo společnosti Adast Systems

Ze zdejší výroby byla zachována výroba měrné a čerpací techniky, která se v roce 1993 ze závodu vyčlenila do dceřiné společnosti ADAST SYSTEMS, a. s.[31] Roku 2003 se změnil vlastník společnosti a ta od této chvíle nesla název ADAMOV - SYSTEMS, a. s. Tímto taktéž společnost vypustila ze svého loga znak Adamovských strojíren, které používala. O pět let později se společnost vrátila k názvu Adast Systems, a. s.[31]

Mezi dalšími podniky, které v Adamově sídlí v bývalém areálu Adamovských strojíren, patří společnosti Eden Europe, s.r.o., která se zabývá výrobou regálových systémů, EXPONO Steelforce, a.s., jenž dodává hutních materiálů či TENZA cast, a.s. vyrábějící zinkové odlitky.

Ve městě jsou zřízeny dvě pobočky České pošty (jedna v A-centru na Nádražní ulici a druhá v domě služeb na Družstevní ulici)[32] Na bezpečnost dohlíží městská policie zřízená v roce 1992[33]. V domě číslo popisné 436 v Fibichově ulici má svou zbrojnici místní jednotka dobrovolných hasičů[34]. V A-centru se také nachází supermarket Albert[35].

Vlevo budova postavená v roce 1857 pro potřeby školy. Dnes v budově sídlí městský úřad a městská policie. Vpravo druhá budova městského úřadu postavená na přelomu 80. a 90. let

Budova Základní školy postavená v roce 1956

Učňovské dílny v Josefově Adamovských strojíren Adamov

Budova Základní školy postavená v roce 1966

Počátky školství v Adamově spadají do 2. poloviny 18. století. V roce 1780 se začalo vyučovat čtení, psaní a počítání v domě číslo 7. Prvním známým učitelem byl Jan Procházka, který vyučoval v letech 1814–1850.[37]

Dne 1. listopadu 1857 byla otevřena nová budova školy, kterou nechal společně s kostelem svaté Barbory, farou a hřbitovem postavit majitel místních železáren Alois II. z Liechtenštejna.[38] V 70. letech 19. století zaznamenalo místní školství vlnu germanizačních snah. V novém školním roce 1872/1873 bylo započato s výukou německého jazyka. Tato tu vydržela do roku 1882, kdy byla zrušena.[39]

Od roku 1920 se vyučovalo taktéž v budově bývalé vily brněnského advokáta německého původu Friedricha Kloba. Dne 3. října 1926 došlo k slavnostnímu otevření nově postavené budovy měšťanské školy, která se tak stala ozdobou obce.

Konec druhé světové války přinesl přerušení školní výuky a značné poškození školy a jejího vybavení od německých vojáků a sovětského bombardování.

Dne 17. prosince 1956 se započalo vyučovat v nové škole ve čtvrti Klementa Gottwalda.[40] O deset let později byla dne 2. října otevřena další budova školy, tentokrát na Horce.[40] V roce 1976 byla tato budova rozšířena o přístavbu. Postupně se vyučování omezilo pouze na tyto dvě budovy, v nichž se vyučuje dodnes.

Kromě základních škol byly v Adamově zřízeny učňovské obory pod záštitou Adamovských strojíren (později SOU strojírenské), které zanikly, dále Soukromá střední škola obchodu, služeb a provozu hotelů, taktéž zaniklá, a Základní umělecká škola. Základní škola a mateřská škola od roku 2005 působí jako jedna příspěvková organizace.[41]

Budova Městského kulturního střediska v Adamově po rekonstrukci

Za doložitelný počátek rozvoje kultury v Adamově lze označit rok 1863, ve kterém vznikl Čtenářský spolek.[13] Tento spolek pěstoval mezi svými členy především čtení české literatury a novin, a tím šířil české uvědomění. Mezi další spolky patřil například Sokol, který vznikl v roce 1890, či Dělnická tělocvičná jednota založená roku 1905.[42] Tyto spolky započaly rozvíjet kromě sportů také amatérské divadlo.

Roku 1931 bylo v Adamově založeno Pěvecké sdružení Hlahol, které navázalo na volné sdružení Pěvecký kroužek Moravan.[43]

Masivní rozvoj kultury nastal po druhé světové válce, v roce 1952, kdy byl v Adamovských strojírnách založen Závodní klub.[13] Pod jeho patronací začaly vznikat různé kroužky, které se podílely na rozvoji kulturního života v Adamově. Mezi nejaktivnější patřil historicko-vlastivědný kroužek, který vydával v letech 1957–1972 vlastní časopis, dále filmový, estrádní apod. K utlumení kulturní činnosti došlo po zániku Závodního klubu v 90. letech.

Od roku 1993 v Adamově působí příspěvková organizace Městské kulturní středisko, pod kterým se koná převážná část kulturních akcí v Adamově. S tím jí pomáhá několik dalších organizacích jako například Městský klub mládeže či různé městské výbory, spolky a kroužky.

Kostel svaté Barbory

Mezi nejstarší stavby ve městě patří zámek, dokončený roku 1809. Ten si zde nechal zbudovat lichtenštejnský kníže Jan I. z Lichtenštejna knížecím stavitelem Josefem Hardtmuthem. Zámek od druhé poloviny 20. století, kdy došlo k masivní výstavbě průmyslových objektů, obklopují výrobní haly bývalé adamovské strojírny a samotná stavba je využívána jako průmyslový objekt.

Alois II. z Lichtenštejna, syn zmíněného Johanna, v Adamově roku 1857 nechal zbudovat kostel, který byl zasvěcen svaté Barboře, patronce horníků. Kostelu taktéž věnoval zakoupený oltář, pocházející ze Zwettlu (Dolní Rakousko). Jde o unikátní pozdně gotický soubor figurálních plastik z počátku 16. století. Kromě kostela byla také zbudována fara, hřbitov (tyto společně s kostelem vyhlášeny jako kulturní památky) a budova školy.

Z počátku století taktéž pochází tzv. Skalní sklep, lidově Skalák (německy Felsenkeller). Budova vyrostla na původním místě bývalé hospody stejného názvu. V období první republiky fungoval jako restaurace a hotel, kterého hojně využívali úředníci ze strojíren k ubytování. Nájemci byli bratři Ducháčkové. Od roku 2012 probíhá jeho rekonstrukce[47].

Ve městě se také nachází tři busty významných osobností. Tou nejstarší je busta Bedřicha Smetany od akademického sochaře Jana Třísky na Smetanově náměstí. Tato byla slavnostně odhalena 23. května 1937[48]. O dva roky později byla odhalena bez slavnostního aktu busta Tomáše Garrigua Masaryka. Ta je nyní umístěna před základní školou na ulici Komenského. Busta Petera Jilemnického před základní školou na ulici Ronovská byla slavnostně odhalena 10. listopadu 1963[49].

V zátiší nedaleko kostela svaté Barbory se nachází socha Rudoarmějce, který byl v Adamově slavnostně odhalen 10. června 1951. Zátiší dotváří památník padlých adamovských občanů ve světové válce a zaměstnanců strojírny popravených v období nacistické okupace.

Huť Františka s muzeem

Vstupní brána Nového hradu

Adamov leží na západní hranici CHKO Moravský kras, přičemž tedy může působit jako výchozí bod střední části této oblasti. Díky krasovému charakteru Moravského krasu se může okolí města pochlubit s celou řadou jeskyní, mezi nejznámější pak patří například Býčí skála, v níž v roce 1872 archeolog Jindřich Wankel nalezl známou plastiku bronzového býčka, dále Jáchymka, Sobolova jeskyně, Kostelík, Výpustek, Jestřábka, Drátenická jeskyně, jeskyně Vokounka a Nad Švýcárnou. Na celém území Moravského krasu se celkem nachází přes 1 600 jeskyní.

Hrady, které se nacházejí v hustých adamovských lesích, jsou Nový hrad, společně se zbytky původní fortifikace nazývané Starý hrad, Ronov zaniklý na počátku 15. století a Hrádek u Babic v Křtinském údolí.

Alexandrova rozhledna

Mezi pozůstatky po těžbě železné rudy v okolních lesích patří, kromě několika pozůstatků po důlních mírách, také tzv. Stará huť z poloviny 18. století, která byla roku 1971 vyhlášena kulturní památkou.

V nedalekém Vranově se nachází poutní kostel Narození Panny Marie s hrobkou rodu Lichtenštejnů a ve Křtinách kostel Jména Panny Marie.

Na konci 19. století postavená kamenná Alexandrova rozhledna tyčící se nad svitavským údolím je dominantou města, přestože se nachází v lesích na okraji katastru sousední obce Babice nad Svitavou.

V adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků (např. Máchův památník) a kamenných portálů studánek tzv. Lesnický Slavín. Tento již vzniká od roku 1929, kdy došlo k jeho založení[50].

V okolních lesích je také vyhlášeno několik přírodních rezervací – Dřínová, Jelení skok, Coufavá – a národní přírodní rezervace Býčí skála.

• Římskokatolická farnost Adamov
• Městská autobusová doprava v Adamově
• Adamovské strojírny
• FK Adamov

• Slovníkové heslo Adamov ve Wikislovníku
• Adamov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Encyklopedické heslo Adamov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích,
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adamov na Wikimedia Commons ,
• Město Adamov – oficiální stránky,
• Adamov a okolí.cz – stránky věnující se městu Adamovu a jeho okolí,
• Adamov na blanensko.cz,
• Adaprime – informace o Adamově a okolí.