Nový hrad (okres Blansko)

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1381. Jeho funkcí byla ostraha významné cesty z Brna blanenským údolím. Jedním z majitelů byl moravský markrabě Jošt, který hrad roku 1411 zastavil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic.[2]

Jeden z příkopů Starého hradu

Fragment zdiva paláce ve Starém hradu

Za husitských válek stál držitel hradu Vaněk Černohorský nejprve na straně císaře Zikmunda, ale později se stal přívržencem husitů. Proto byl v roce 1423 hrad dobyt vojskem biskupa Jana Železného. Když nastoupil na český trůn Jiří z Poděbrad a Kunštátu, nechal si hrad v zástavě pro svůj rod. Hrad se stal za česko-uherských válek jednou z bašt českého krále na Moravě. Počátkem roku 1470 byl Nový hrad dobyt a rozbořen vojskem uherského krále Matyáše Korvína. K dobytí hradu postavilo uherské vojsko šest opevněných stanovišť.

Není jisté, do jaké míry byl Starý hrad obnoven, ale na jeho předsunutém opevnění vzdáleném asi 250 m byl později vybudován Nový hrad. Je také možné, že se staveništěm Nového hradu stalo jedno z obléhacích stanovišť. Některá z nich byla vybavena budovami vytápěnými kachlovými kamny.[2]

Nový hrad byl postaven roku 1493 bratry Dobešem a Benešem Černohorskými z Boskovic.[2] K jeho vybudování byl použit materiál z rozbořeného Starého hradu, který se původně jmenoval Nový hrad a Starým hradem začal být nazývám v lidovém podání až po dokončení dnešního Nového hradu.

Černohorští z Boskovic měli hrad v zástavním držení až do roku 1562, český král Ferdinand I. Habsburský rozhodl, že hrad Černohorským prodá. V roce 1597 vymřel rod Černohorských po meči a panství vyženil Maxmilián z Lichtenštejna, který si vzal za manželku dědičku hradu Kateřinu Černohorskou. Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Podle pověsti nebyla hlídka hradu příliš obezřetná, v otevřené bráně hrála kostky, a tak měli Švédové usnadněnou úlohu. Jiná pověst vypráví o zradě olomučanského občana, který zradil ostrahu hradu a zavolal si o otevření brány.

Hradní brána

V roce 1655, v době tureckých nájezdů, byl hrad částečně opraven a koncem 17. století sloužil jako obydlí pro myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany povstalců. Hrad sloužil také jako sklad zbraní vyráběných v blízkých hamrech. V letech 1805–1807 jej Lichtenštejnové nechali přestavět v duchu dobového romantismu. Při tom byla postavena vysoká věž. (Hrad se stal součástí Vranovsko-křtinského lichtenštejnského areálu.) Když se v letech 1843–1848 stavěla železniční dráha z Brna do České Třebové a razil se Novohradský tunel, byla uvedená věž snížena kvůli obavám, že se při otřesech zřítí. V roce 1920 po první pozemkové reformě přešel hrad do majetku státu a do užívání Školního lesního podniku Křtiny. Ještě v 50. letech 20. století zde byl výletní hostinec. Poté byl ponechán svému osudu a chátral. Počátkem 80. let se jeho záchrany ujali nadšenci, kteří hrad pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody převzali v roce 1990. Hrad je veřejnosti přístupný a konají se zde různé akce.

V roce 1994 se na hradě točil film V erbu lvice, dále pohádka O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech z roku 1996 a v roce 2006 pohádka Tajemství Lesní země. V roce 2011 se pak natáčela pohádka Sněžný drak.[3]