Josef Pilnáček

Pamětní tabule na rodném domě Josefa Pilnáčka v Černé Hoře

Narodil se jako nejmladší syn ze 4 dětí Josefa Pilnáčka, řezníka a pololáníka. Jeho matka, rozená Přibylová, pocházela z Jestřebí. Vystudoval I. české gymnasium v Brně a vyšší hospodářskou školu v Přerově. Po její absolvování sloužil jeden rok prezenční služby u vozatajstva v Praze a poté se stal aktivním důstojníkem. Po skončení první světové války odešel na odpočinek jako rytmistr vozatajstva ve výslužbě a žil ve Vídni. Oženil se ještě před první světovou válkou, vzal si vdovu po bankéři (vdovské jméno Mediánská Mery), která byla velmi bohatá. Byla Němka a pocházela z Budína, česky vůbec neuměla. Spolu pak hodně cestovali po Evropě.

Pilnáček byl se intenzivně zajímal o moravskou topografii, heraldiku a genealogii. Přes nedostatečnou odbornou průpravu upozornil na řadu důležitých pramenů pro lokální dějiny a vlastivědu a jeho práce jsou dodnes využívány.

Výsledky své práce uveřejňoval v Časopise vlasteneckého muzea v Olomouci, v Časopise rodopisné společnosti československé v Praze, ve Vlastivědném věstníku moravském a jinde.

• Královéhradecké, chrudimské, pražské a jiné rodiny erbovní a měšťanské (1919),
• Dějiny rodu Pilniaczků z Radostic a svobodnické rodiny Pilniaczků (1920),
• Paměti městyse Černé Hory (1926),
• Rodokmen a vývod T. G. Masaryka (1927),
• Paměti města Blanska a okolních hradů (1927),
• Nový hrad u Blanska (1927),
• Adamovské železárny 1350-1928 (1928),
• Genealogie Podstatských z Prusinovic (1929),
• Staromoravští rodové (1930),
• Genealogie Lipovských z Lipovic (1936)
• Poslední jeho dílo, které dokončil, jsou "Slezské rody" - dílo toto psal pro studijní ústav slezský v Opavě a množství genealogických vývodů. Cht.

V roce 2009 vyšla autorova publikace Občanské znaky, kterou vydavatel sestavil na základě autorovy sbírky občanských znaků. Obsahuje 1738 hesel. V publikaci je barevná autorova malba znaku a pak následují údaje o uživateli a jeho rodině, odkazy na použité prameny a literaturu.

Ve své závěti odkázal celý svůj majetek (bytové zařízení, velkou odbornou knihovnu, obsáhlou literární pozůstalost, pohledávky po honorářích ve výši 100 000 Kčs) zemskému archívu v Brně.

• Ottova encyklopedie naučná
• Paměti Městýse Černá Hora
• Pamětní knihy Černé Hory
• KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.
• PILNÁČEK, Josef a Mojmír ŠVÁBENSKÝ. Neznámé rody a znaky staré Moravy. 2. vyd. Brno: Ivo Sperát, 2010. ISBN 9788090431225.
• PILNÁČEK, Josef. Občanské znaky. Brno: Ivo Sperát, 2009. ISBN 9788090431218.
• PILNÁČEK, Josef. Paběrky z vídeňských archivů. Brno: Ivo Sperát, 2012. ISBN 9788087542002.
• PILNÁČEK, Josef, MÜLLER, Karel, ed. Rody starého Slezska. 3. vyd., (2. úplné). Brno: Ivo Sperát, 2010. ISBN 9788090431232.
• PILNÁČEK, Josef. Staromoravští rodové. 5. vyd., (4. úplné). Brno: Ivo Sperát, 2011. ISBN 9788090431287.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Pilnáček na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Pilnáček