Železniční trať Studénka–Veřovice

Železniční trať Studénka - Veřovice (v jízdním řádu pro cestující je uvedená v tabulce označené číslem 325, do roku 1998/1999 byla uvedená v tabulce označené číslem 304) je jednokolejná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín s hlavní tratí Ostrava – Valašské Meziříčí. Trať vede malebnou krajinou přírodního parku Podbeskydí. Trať je zde kategorizována jako regionální dráha. Trať je dlouhá 27 km.

Studénka–Veřovice

Nádraží ve Veřovicích
StátČesko Česko
Číslo325 (do roku 1998/1999 číslo 304)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Technické informace
Délka27 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC3
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon25 ‰
Minimální poloměr oblouku127 m
Počet kolejí1
Maximální rychlostStudénka–Sedlnice 100 km/h
Sedlnice–Štramberk 80 km/h
Štramberk–Veřovice 40 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Bohumína
trať do Bílovce
0,000 Studénka místní nádraží
0,000 Studénka
trať do Přerova
Bartošovická vlečka
Albrechtičky do 1. června 1959
4,840 Sedlnice-Bartošovice
6,372 Sedlnice
směr Mošnov, Ostrava Airport
cca 4,8 Sedlnice
7,395 Sedlnice předjízdné koleje
cca 6,6
8,17
10,123 Skotnice
13,158 Příbor
cca 15,8 Drnholec do 28. února 1979
16,005 Kopřivnice nákladové nádraží
vlečka Tatra
16,849 Kopřivnice zastávka
17,787 Kopřivnice
19,688 Štramberk
vlečka Kotouč (Štramberk)
22,151 Ženklava
26,048 Veřovice
trať do Ostravy
trať do Valašského Meziříčí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Provoz na trati

Po trati jezdí pravidelné osobní vlaky (v nepravidelném taktu) Českých drah v celém úseku a nákladní vlaky různých dopravců. Trať je začleněna do systému Esko v Moravskoslezském kraji jako linka osobních vlaků S8. Od roku 2019/20 jsou osobní vlaky doplněny o 4 páry spěšných vlaků v úseku (Ostrava –) Studénka – Štramberk, které jezdí většinou pouze v pracovních dnech. Osobní vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 811, které bývají doplněny jedním nebo dvěma přípojnými vozy, případně druhým motorovým vozem. Spěšné vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 842 a přípojným vozem Bdtn756/757.[zdroj?]

Provozování dráhy na této trati zajišťuje Správa železnic.

Historický vývoj tratě

Trať byla vybudována ve dvou etapách od 19. prosince 1881 do 25. července 1896. Na trati na úseku StudénkaŠtramberk byl provoz zahájen 19. prosince 1881 a na úseku ŠtramberkVeřovice byl provoz zahájen 25. července 1896.

Dále na tuto trať navazuje trať 271 (BohumínOstravaPřerovOlomoucZábřeh na MoravěČeská Třebová – (Praha)) + větev do Mošnova, následuje trať 279 (StudénkaBílovec) a nakonec Trať 323 (Ostrava hlavní nádražíFrýdek-MístekFrýdlant nad OstravicíValašské Meziříčí).

Přeložení tratě

Zajímavostí na této trati je, že trať byla dvakrát přeložena do nové polohy ve dvou úsecích. Prvním přeloženým úsekem je úsek Studénka - Sedlnice přeložený v roce 1959 v rámci výstavby Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Druhým přeloženým úsekem je úsek Příbor - Kopřivnice zastávka přeložený v roce 1979 v rámci výstavby továrny Tatra. Viz průběh trati v pravém sloupečku.

Průběh původní tratě

Za stanicí Studénka se nachází několik mostů přes řeku Odru a její zátopové oblasti. Mosty jsou propojeny náspy. Celková délka soustavy mostů byla téměř 200 m. Za mosty vedla dráha na hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice. Za rybníky následovalo prudké stoupání, které mělo protisměrné oblouky (esíčka). Proto se často ze Studénky používal postrk, aby vlak toto stoupání vyjel. Na konci stoupání byl přejezd a nedaleko něj byla zastávka Albrechtičky. Po několika kilometrech byla zastávka Sedlnice. Zastávka se změnila na stanici až v roce 1911 (v tomto roce byla postavená nádražní budova), aby se zvýšila propustnost tratě. Po roce 1959 se stanice stala součástí letiště Mošnov, nádraží bylo využíváno jako vlečka k letišti. Byly zde vybudovány zařízení pro stáčení leteckého paliva z cisteren. Trať směrem na Studénku byla zlikvidována, protože překážela stavbě letiště. Koleje zůstaly jen na soustavě mostů. Za posledním z nich bylo zarážedlo. Tyto koleje byly zlikvidovány v roce 2014.[1]

Seznam železničních stanic a zastávek

Současné

Bývalé

Bez osobní dopravy

Fotogalerie železničních stanic a zastávek

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.