Podbeskydská pahorkatina

Podbeskydská pahorkatina
	Podbeskydská pahorkatina (Štramberská vrchovina, Metylovická pahorkatina)
Nejvyšší bod	964 m n. m. (Skalka)
Rozloha	1508 km²
Střední výška	353 m n. m.
Nadřazená jednotka	Západobeskydské podhůří
Podřazené; jednotky	Kelčská pahorkatina, Maleník, Příborská pahorkatina, Štramberská vrchovina, Frenštátská brázda, Třinecká brázda, Těšínská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Vnější Západní Karpaty, Podbeskydská pahorkatina vyznačena červeným polem
Povodí	Bečva, Odra
Souřadnice	49°34′36″ s. š., 18°5′32″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IXD-1
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podbeskydská pahorkatina je geomorfologický celek Západobeskydského podhůří, ležící na severovýchodě České republiky. Jedná se o pásmo vrchovin, pahorkatin a brázd orientovaných ve směru severovýchod–jihozápad. Nejvyšším bodem je Skalka (964 m) ve Štramberské vrchovině. Rozloha celku je 1508 km² a střední výška dosahuje 353 metrů.[1]

Geologie

Pahorkatinu tvoří zejména flyšové horniny, které vznikaly v období křídy a paleogénu, a kvartérní sedimentární horniny. Místy se vyskytují vyvřeliny, kry kulmských a bradla jurských hornin.[1] V podcelku Frenštátská brázda leží v hloubce 500 metrů karbonské černouhelné sloje.[2] V Těšínské pahorkatině se těžil zemní plyn a vyčerpaná ložiska se využívají jako podzemní zásobníky plynu.[3]

Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Podbeskydská pahorkatina, s. 351.
BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. S. 302. Dále jen Bína, Demek 2012.
Bína, Demek 2012, s. 305

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.