Příbor (okres Nový Jičín)

Prvotní název města je německý, Vriburch resp. Freiburg („svobodný hrad“), což bylo v tomto výběžku Moravy v té době běžným jevem (srov. Brušperk, Frenštát apod.). Později se název ustálil jako Freiberg, s přídomkem in Mähren (na Moravě) pro odlišení od řady jiných míst téhož názvu. Český název Příbor je jen fonetickou nápodobou názvu německého a nemá nic společného s jídelním příborem ani polohou „při boru“.[4]

Příbor se nachází v Podbeskydské pahorkatině na říčce Lubině, v nadmořské výšce 270–320 metrů. Nejvyšším bodem je vrch Kopčanka (370 m) na jihovýchodní hranici katastru. Na západě na území města zasahuje Přírodní park Podbeskydí.

Příbor leží zhruba na půli cesty mezi Novým Jičínem a Frýdkem-Místkem, asi 20 km jižně od Ostravy a nedaleko letiště Leoše Janáčka. Jeho zástavba bez výraznějšího předělu přechází do sousedních obcí Skotnice (na severu) a Kopřivnice (část Lubina, na jihu). Celá kopřivnicko-příborská aglomerace dosahuje zhruba 35 tisíc obyvatel.

Náměstí Sigmunda Freuda

Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci (jakožto Vriburch) pochází z 12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého krále. Město založil Frank z Hückeswagenu. Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním centrem celého okolí. Již v roce 1292 je jmenován jako městečko a v roce 1294 jako město. Po panství pánů z Hückeswagenu a Příbora po roce 1307 se stal součástí olomouckého biskupství. V roce 1389 olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmberka udělil městu právo opevnění. Jako zástavní držitelé panství Hukvald ovládali město bývalí husitští hejtmané Mikuláš Sokol z Lamberka v letech 1435–1438 a Jan Čapek ze Sán v letech 1438–1452 a bratřický hejtman Jan Talafús z Ostrova v letech 1452–1465. Zástavní držitel Hukvald Dobeš z Boskovic vymohl na králi Vladislavu II. Jagelonském udělení městu dvou výročních trhů v roce 1493. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil městu čtyři výroční trhy a jeden trh týdenní v roce 1560.

Nejpočetnější ze všech cechů byl významný cech soukeníků, jenž svá sukna od poloviny 16. století vyvážel do Krakova, Poznaně, Lvova, Levoče a Prešova a dalších měst. V roce 1615 postoupil městu kardinál František Ditrichštejn řadu privilegií a práv jako městské právo olomoucké, osvobození od robot, rozšíření rybolovu v řece Lubině a mnohé jiné. Kardinál někdy přespával na náměstí v domě čp.6, na němž je dodnes jeho znak. V roce 1617 si Příbor od olomouckého biskupa pronajal celé panství Hukvaldy na 6 let za plat 9 600 zl. ročně.

Za třicetileté války město třikrát vyhořelo v letech 1621 od Valachů, 1626 od dánského generála Mansfelda a 1643 od Švédů. Na konci 16. století zdejší školu navštěvoval sv. Jan Sarkander. V roce 1694 byla založena piaristická kolej a gymnázium, nastal velký rozmach školství. Piaristé hráli divadlo, provozovali hudbu a spravovali knihovnu s 30 prvotisky (tisky před rokem 1500). V Příboře vzniklo nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě v roce 1809. Dále tu byl založen první vzdělávací dělnický spolek Harmonie na Moravě v roce 1869. V roce 1875 tu byl založen český učitelský ústav, druhý na Moravě – město se stalo centrem vzdělanosti severovýchodní Moravy. K tomu přispělo i založení reálky a později gymnázia v roce 1902. Počátkem května 1907 tam měl přednášku „O živnostenské otázce“ profesor T. G. Masaryk. [5]

Dva příborské prapory složené z dobrovolníků v roce 1918 obsadily pro nově vzniklé Československo vzpurná převážně německy mluvící města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Bílovec a Opavu. Roku 1938 se převážně česky mluvící Příbor stal součástí Třetí říše, na konci druhé světové války město osvobodila 6. května 1945 Rudá armáda. Od roku 1951 ve městě existoval pobočný závod Tatra Příbor, vyrábějící od roku 1959 osobní automobily Tatra 603, T-613 a T-700. Výroba byla ukončena v roce 1997. Historická část města byla v roce 1989 vyhlášena městskou památkovou rezervací. Již přes sto let, zde působí Masarykovo gymnázium, původně reálka, založená v roce 1902.

Počátkem roku 2015 zde žilo 8 486 obyvatel, ještě v roce 2007 jich bylo 8 789.

• 
  Věková struktura obyvatel obce Příbor roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Příbor roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Příbor roku 2011

• Centrum tradičních technologií Příbor – Lidická 50

Budova Masarykova gymnázia

• Památkově chráněné domy na náměstí Sigmunda Freuda
• farní kostel Narození Panny Marie s Křížovou cestou
• Kostel svatého Kříže
• Radnice na náměstí Sigmunda Freuda
• Piaristický kostel svatého Valentina
• Kostelík svatého Františka Serafinského
• Sousoší Panny Marie, svatého Rocha a svatého Floriána na náměstí Sigmunda Freuda
• Sloup se sochou Panny Marie Assumpty
• Rodný dům Sigmunda Freuda v Zámečnické ulici
• Fontána na náměstí Sigmunda Freuda
• Piaristická kolej
• Fara
• Secesní budova Masarykova gymnázia
• Kaple svatého Jana Sarkandra
• Kaplička svatého Jana Nepomuckého
• Přírodní památka Sedlnické sněženky

• 
  Rodný dům Sigmunda Freuda
• 
  Kostel Narození Panny Marie

Příbor leží na významné křižovatce silnic I/48 a I/58, před dostavbou dálnice D1 se právě zde cestou od Brna či Olomouce odbočovalo na Ostravu. Obě tyto trasy jsou již vedeny po obchvatech. Městem dále prochází jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Studénka–Veřovice, se stanicí Příbor jižně od centra města.

• Bertold Bretholz, historik, editor, archivář
• Josef Ignác Buček, ekonom
• Bonifác Buzek, filozof, národní buditel
• Sigmund Freud, lékař, psycholog, zakladatel psychoanalýzy
• Jan Gillar, architekt
• Jaroslav Lohrer-Lom, voják, hrdina od Sokolova
• Anton Liška, středoškolský učitel, básník[7]
• Mořic Remeš, geolog
• Josef V. Štivar (1919–1974), válečný letec[8]
• Karel Wisnar (1852 - 1926), olomoucký světící biskup a v letech 1906-1916 generální vikář olomoucké arcidiecéze
• Gregor Wolný, benediktin, historik, spisovatel a středoškolský učitel
• Vladimír Putna (1874-1958), zemský četnický velitel Brně v létech 1928–1935, generál četnictva

• Příbor – katastrální území Příbor a Klokočov u Příbora (německy Klogsdorf)
• Hájov
• Prchalov

• 
  Panorama s kostelem Narození Panny Marie přes řeku Lubinu
• 
  Náměstí Sigmunda Freuda
• 
  Radnice (1937–1938) na Náměstí Sigmunda Freuda
• 
  Měděné vyšetřovací lůžko Sigmunda Freuda před jeho rodným domem
• 
  Kostel Narození Panny Marie
• 
  Jičínská ulice s gymnáziem
• 
  Památník Sigmunda Freuda za radnicí
• 
  Kostel sv. Kříže v Místecké ulici
• 
  Brána kostela Narození Panny Marie
• 
  Místecká ulice
• 
  Kostel sv. Valentina
• 
  Památník spisovatele Gregora Wolného u nádraží
• 
  Starý hřbitov a kostel sv. Františka Serafínského
• 
  Kostel Narození Panny Marie