Železniční trať Liberec – Česká Lípa

Společnost Ústecko-teplická dráha (A.T.E.) potřebovala zvýšit odbyt uhlí ze severočeské uhelné pánve spotřebitelům na severu Čech a proto se rozhodla postavit železniční trať z Řetenic u Teplic na Lovosice, Českou Lípu až do Liberce. Celý záměr se podařilo naplnit až roku 1900, kdy byl ale Liberec zásobován uhlím jinými cestami. Navíc ani parametry tratě se stoupáním a oblouky v horských úsecích neumožňovaly přepravovat těžké soupravy.

V roce 1883 byl dostavěn a uveden do provozu úsek z České Lípy do Mimoně včetně napojené vlečky ze Zákup do cukrovaru v Nových Zákupech. Tato 16,4 km dlouhá lokální trať patřila od roku 1883 Rakouské společnosti místních drah. Od ní ji roku 1894 převzal stát a ten ji za 2 600 000 korun prodal již uvedené Ústecko-teplické dráze. Ta využila jen těleso tratě, koncová nádraží postavila svoje.[1]

Úsek z České Lípy do Lovosic (dnes trať 087) byl uveden do provozu v roce 1898.[2] V roce 1900 byla dokončena zbývající část trasy z Mimoně do Liberce. V Mimoni byla vedena trať jinudy, pro liberecké pokračování nebylo využito staré mimoňské nádraží, ale vybudováno nové, dodnes sloužící svému účelu. Roku 1923 byla celá trať zestátněna. V roce 1932 byla zastavena doprava na odbočce do Mimoně staré nádraží. Dne 28. května 1989 byla dokončena přeložka trati od České Lípy k Vlčímu Dolu dlouhá 6 km, původní trasa byla z části využita jako cyklostezka Vlčí Důl. Od GVD 2018/19 přestaly všechny vlaky zastavovat ve stanici Zákupy, skoro všechny v zastávkách Vlčí Důl-Dobranov, a Velký Grunov, a většina v zastávce Pertoltice pod Ralskem.

Při povodních v červnu 2013 se sesunula trať v délce 70 metrů poblíž stanice Křižany. Výluka trati trvala po celý rok.[3] Opravy začaly až v listopadu 2013 a skončily v květnu 2014.[4]

Hlavní část oprav byla hotová v květnu a od 1. června 2014 začaly po trati jezdit rychlíky a spěšné vlaky.[5]

Kryštofovo údolí, nádraží

Po této trati v současnosti jezdí osobní vlaky Liberec – Česká Lípa hlavní nádraží – Děčín hlavní nádraží a rychlíky linky R14B Liberec – Česká Lípa hlavní nádraží – Ústí nad Labem hlavní nádraží, provozované v pravidelných dvouhodinových intervalech.

Rychlíky na této trati vozí motorový vůz 843 s přípojnými vozy.[6] Osobní vlaky vozí buď motorový vůz 843 s řídícím vozem nebo motorová jednotka 844.[7]

V pravidelném provozu tu až do roku 2011 některé rychlíky tahaly i motorové lokomotivy 750 (Brejlovec).[8]

V letním období je po trati veden i nostalgický spoj „Lužický motoráček“, jezdící v trase Liberec – Česká Kamenice (dopravce KŽC Doprava). Ten je provozován motorovým vozem M 262.0.[9][10] O letních víkendech zde jezdí také rekreační spoj z Drážďan na Máchovo jezero, kterého provozuje Die Länderbahn motorovou jednotkou německé řady 642.[11][12]

Do nejbližších let byl Českými drahami plánován nákup nových moderních motorových jednotek pro provoz osobních vlaků z Liberce do České Lípy,[13] svůj záměr však v létě 2012 přehodnotily.[14] Dvakrát byl ohlášen záměr Ministerstva dopravy vypsat výběrové řízení na provozovatele rychlíků na trase Liberec – Česká Lípa – Ústí nad Labem[15][16], ale v GVD 2019 - 2020 je stále provozují České dráhy. V září roku 2020 bylo ale oznámeno, že od nového GVD bude zdejší rychlíky provozovat společnost ARRIVA vlaky. Smlouva ale zatím nebyla podepsána.^[zdroj?]

• Liberec – nádraží bylo postaveno v roce 1859 jako součást pardubicko-liberecké dráhy, první rekonstrukcí prošlo před otevřením dráhy do České Lípy roku 1900 a druhou za 48 mil. Kč v letech 2009-2011. Přístup na jednotlivá nástupiště umožňují podchody a výtahy. Nádraží je vybaveno audiovizuálním informačním systémem. V blízkosti je hlavní autobusové nádraží a zastávka autobusů i tramvají MHD. Nádraží je průjezdné, kříží se zde pět železničních tratí.
• Liberec-Horní Růžodol – nádraží leží v liberecké čtvrti VII – Horní Růžodol. Nedaleko se nachází dolní stanice kabinové lanovky na Ještěd v provozu Českých drah. Zastavují tu jen osobní vlaky.
• Ostašov – zastávka leží v liberecké čtvrti XX – Ostašov. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
• Karlov pod Ještědem – nádraží leží v liberecké čtvrti XXXV – Karlov pod Ještědem. Zastavují tu jen osobní vlaky. V současné době zde probíhá křižování osobních vlaků.
• Kryštofovo Údolí – zastávka leží v obci Kryštofovo Údolí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
• Novina – zastávka leží v Novině, části obce Kryštofovo Údolí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení. V blízkosti zastávky se nachází unikátní třicet metrů vysoký železniční viadukt z roku 1900, dlouhý 202 metrů.
• Křižany – nádraží leží nad vesnicí Křižany. Zastavují tu jen osobní vlaky. V současné době zde probíhá křižování osobních vlaků s rychlíky.
• Zdislava – zastávka leží v obci Zdislava. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena dnes již nevyužívanou nádražní budovou a je na znamení.
• Rynoltice – nádraží leží v obci Rynoltice. Zastavují tu jen osobní vlaky. V současné době zde probíhá křižování některých vlaků. V roce 2013 bylo nádraží vyhlášeno v anketě jakko Nejkrásnější nádraží roku.
• Lvová – zastávka leží v části Lvová města Jablonné v Podještědí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení. V blízkosti zastávky se nachází známý zámek Lemberk.
• Jablonné v Podještědí – nádraží se nachází ve městě Jablonné v Podještědí. Zastavují zde všechny vlaky. V současné době zde probíhá křižování rychlíků. V nádražní budově se nachází muzejní expozice týkající se historie této tratě
• Velký Valtinov – zastávka leží v obci Velký Valtinov. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
• Brniště – nádraží je vzdáleno zhruba tři kilometry od vesnice Brniště. V 70. letech 20. století zde bylo postaveno nové nádraží (nachází se přímo vedle starého) a odbočka tratě ke Stráži pod Ralskem (dodnes zachována) a to kvůli těžbě uranu. Kvůli těžbě je zde také poměrně rozlehlé kolejiště, k němuž je napojen sousední areál uzavřeného lomu kamene kopce Tlustec. Interiér budovy nového nádraží je pro cestující uzamčen, vedlejší staré nádraží slouží jako bytový prostor. Z vnějšku je na něm instalována velká sbírka železničních i jiných cedulí. Zastavují tu jen osobní vlaky a také poslední večerní rychlík do Liberce.
• Velký Grunov – zastávka leží nedaleko od obce Velký Grunov. Zastavuje tu pouze jeden ranní vlak v 5:58 směrem na Děčín. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
• Pertoltice pod Ralskem – zastávka leží v obci Pertoltice pod Ralskem. Zastavuje tu jen přibližně každý druhý osobní vlak[17]. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
• Mimoň – nové nádraží leží v západní části města Mimoň a bylo postaveno společností Ústecko-teplické dráhy (ATE/ÚTD) a spolu s tratí do Liberce veřejnosti zpřístupněno dne 16. září 1900. V Mimoni byla vybudováno několik vleček k místním závodům. Zastavují zde všechny vlaky osobní dopravy a probíhá zde křižování osobních vlaků. V roce 2016 bylo nádraží vyhlášeno v anketě jakko Nejkrásnější nádraží roku.
• Mimoň staré nádraží – leží ve východní části města Mimoň a trať z České Lípy v něm byla zakončena roku 1883. Na odbočce ke starému nádraží byla osobní doprava zastavena 29. dubna 1899 a pro veřejnou nákladní dopravu trať sloužila do roku 1932, poté byla změněna na vlečku, která funguje dosud.[18] Z trati ke starému nádraží, později změněné na vlečku, odbočuje vlečka k bývalému vojenskému letišti Hradčany. Menší část této vojenské trati dosud existuje.
• Zákupy-Božíkov – zastávka leží v části Božíkov obce Zákupy.[19] U této zastávky se nachází jediný železniční přejezd v obci, přes silnici ze Zákup do Jestřebí. Je ovládán automaticky z nádraží v Zákupech. Budova zastávky je uzavřená, neobsluhovaná a pronajatá k podnikání místní firmě. U zastávky je i zastávka autobusů a železniční most přes řeku Svitávku. Zastavují tu jen osobní, spěšné vlaky, poslední večerní rychlík do Liberce a první ranní rychlík do Ústí nad Labem. Zastávka je na znamení.
• Zákupy – zákupské nádraží ležící bylo vybudováno roku 1883 (tehdy s názvem Bahnhof Reichstadt). Jeho provoz otevřela první jízda rakousko-uherského císaře Františka Josefa I., který v Zákupech vlastnil zámek, kde někdy přebýval přes léto. Ze stanice vedla vlečka k cukrovaru v Nových Zákupech. Cukrovar byl zrušen už roku 1889,[20] odbočka později. V roce 1923 bylo nádraží i s tratí zestátněno. Po roce 1968 zde byly nákládány tanky velké sovětské posádky. V roce 2009 byla uzavřena zdejší pokladna. Část budovy je dlouhodobě pronajata prodejně dlaždic, v patře je byt, přes den je zpřístupněna čekárna. U nádraží je zastávka autobusů, přes ulici je restaurace. Nádraží je využíváno veřejností málo, od obytných zón s dopravou ČSAD je daleko. Od nádraží vede zelená turistická značená trasa 3953 přes zákupské náměstí do Svojkova. Dnes je stanice již zrušena kvůli nízké obslužnosti..
• Vlčí Důl-Dobranov – zastávka leží v katastru Vítkov na území obce Česká Lípa a je pojmenována podle nedalekých vesnic Vlčí Důl a Dobranov, částí města Česká Lípa. K zastávce jezdí autobusy českolipské MHD, vede sem rovněž cyklostezka Vlčí Důl. Cyklostezka je vybudována na náspu zrušené tratě, která vedla z druhé strany stanice do České Lípy. Zastávka byla kdysi druhou od České Lípy, nově je již první. Zastavuje tu pouze jeden ranní vlak v 6:15 směrem na Děčín. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
• Česká Lípa hlavní nádraží – budova byla postavena roku 1867, dnes se v ní nachází osobní pokladny, úschovna zavazadel, dopravní kancelář i zázemí pro vlakové čety. U postupně modernizované budovy se nacházejí dvě nástupiště, tzv. hlavní (před nádražní budovou), kde zastavuje většina vlaků od Děčína, Doks, Nového Boru i Liberce a tzv. lovosické, kde zastavují všechny vlaky od Lovosic a osobní vlaky od Bakova nad Jizerou, které ve stanici končí. V blízkosti stanice je autobusové nádraží ČSAD Česká Lípa, konečná velké části autobusů MHD či stanoviště taxislužby. Naproti nádraží byly železniční opravny ŽOS s 1200 zaměstnanci. Z nádraží zmizely v roce 2013 všechny služby.[21] V zimě 2015/2016 byla zahájena přestavba celého železničního areálu. Nová nádražní budova, nástupiště s podchodem, schodišti a výtahy byla otevřena 17. prosince 2016.[22]

Z českolipského hlavního nádraží byla dříve trať do Liberce vedena přes nádraží Česká Lípa město a zastávku Dobranov (budova dodnes existuje) do zastávky Vlčí Důl. Vlaky od Děčína na Liberec však musely být přes Českou Lípu vedeny úvratí (tj. ne přímo) a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové přeložky. Po jejím zprovoznění v roce 1989 byl tento šestikilometrový úsek zrušen, koleje od nádraží Česká Lípa město do Vlčího Dolu byly demontovány a na části úseku vznikla cyklostezka Vlčí Důl. Nádražní budovu bývalého městského nádraží a navazující koleje v České Lípě má město zájem odkoupit, kvůli výši částky k dohodě nedochází.[23]

Pro celou trať jsou charakteristické nádražní budovy z červených cihel. Takto postavené budovy najdeme mimo jiné v Liberci-Horním Růžodole, Karlově pod Ještědem, Kryštofově Údolí, Novině, Křižanech, Zdislavě, Rynolticích, Lvové, Jablonném v Podještědí, Velkém Valtinově, Brništi (staré nádraží), Velkém Grunově, Pertolticích pod Ralskem, Mimoni nebo v Zákupech-Božíkově.

• 
  Liberec
• 
  Liberec-Horní Růžodol
• 
  Karlov pod Ještědem
• 
  Novina
• 
  Křižany
• 
  Zdislava
• 
  Rynoltice
• 
  Jablonné v Podještědí
• 
  Pertoltice pod Ralskem
• 
  Mimoň
• 
  Zákupy
• 
  Česká Lípa hl.n.