Šarlota Meklenbursko-Střelická

Šarlota Meklenbursko-Střelická (německy Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow – 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.

Šarlota Meklenbursko-Střelická
Královna Velké Británie, Irska a Hannoveru
královna Šarlota Meklenbursko-Střelická na korunovační portrétu z roku 1761
Doba vlády1761 – 1818
Sňatek8. září 1761
ManželJiří III.
Korunovace22. září 1761
Úplné jménoSophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz
Narození19. května 1744
Mirow, Německo
Úmrtí17. listopadu 1818
Londýn, Velká Británie
PohřbenaKaple svatého Jiří ve Windsoru
PředchůdceKarolina z Ansbachu
NásledníkKarolina Brunšvická
PotomciJiří IV.
Bedřich August
Vilém IV.
Šarlota Augusta
Eduard August
Augusta Žofie
Alžběta
Ernst August I.
August Frederik
Adolf Frederik
Marie
Žofie
Oktávius
Alfréd
Amélie
DynastieDynastie Meklenburských
OtecKarel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
MatkaAlžběta Sasko-Hildburghausenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Jejími rodiči byli vévoda meklenbursko-střelický Karel Ludvík Fridrich a jeho manželka Alžběta, saská princezna. Šarlota se narodila jako osmá z jejich deseti dětí. 11. prosince roku 1752 zemřel starší bratr jejího otce, čímž se zcela změnilo postavení její rodiny – otec se stal panovníkem Meklenburska a změnila se i Šarlotina pozice jako nevěsty.

Její bratři a matka vdova pro ni hledali výhodný svazek. V 17 letech byla vybrána jako nevěsta pro mladého britského krále Jiřího III., třebaže její ruka nebyla první, o niž se ucházel – uvažoval o několikero mladých princeznách, jež však jeho matka Augusta Sasko-Gothajská i její rádci nepovažovali za vhodné partie.

Manželství

Šarlota přijela do Velké Británie v roce 1761 a 8. září téhož roku se provdala za krále Jiřího III. v Královské kapli St James's Palace. O dva týdny později byli oba korunováni ve Westminsterském opatství.

Tchyně, waleská princezna Augusta Sasko-Gothajská, Šarlotu nepřivítala s otevřenou náručí a jistý čas panovalo mezi oběma ženami velké napětí. Přes tento nedostatek sympatií ze strany tchyně i přesto, že Jiří měl před manželstvím mnoho avantýr, bylo jejich manželství šťastné; po svatbě již byl Jiří Šarlotě vždy věrný. V průběhu času získala Šarlota velký vliv na Jiřího a přístup do vlády, nezneužívala jej však.

Královna Šarlota se zajímala o umění, podporovala Johanna Christiana Bacha, který byl jejím učitelem hudby, i Wolfganag Amadea Mozarta, jenž jí ve věku 8 let věnoval jedno ze svých děl. Královna byla i velmi zdatným amatérským botanikem a významně přispěla k vybudování Královských botanických zahrad (Kew Gardens). Zakládala domy a nemocnice pro nastávající matky.

Velkou váhu přikládala vzdělání jako takovému, především však vzdělání a výchově dívek a žen; ona sama dohlížela na to, aby její dcery získaly lepší vzdělání než bylo běžné u mladých žen té doby.

Manželova nemoc

Po vypuknutí Jiřího choroby, tehdy označované jako šílenství, se Šarlota ujala péče o něj, nemohla však s ním být tak často, jak by chtěla pro jeho nepříčetné chování a časté nepředvídatelné nebezpečné reakce. Přesto však Šarlota byla jeho oporou v nemoci (dnes se předpokládá, že šlo o projevy porfyrie, těžké metabolické poruchy), jež se časem zhoršovala. Třebaže jejich syn Jiří převzal panovnické povinnosti, Šarlota byla po právní stránce královou zástupkyní, a to od roku 1811 až do své smrti.

Zemřela v Dutch House v Surrey u paláce Kew 17. listopadu roku 1818 v 74 letech věku. Zhasla sedíc v křesle při malování portrétu rodiny; v okamžiku její smrti byl po jejím boku její nejstarší syn, waleský princ Jiří, budoucí král Jiří IV., který podpíral její ruku.

Pochována byla v kapli sv. Jiří na hradě Windsor.

Potomci
Královna Šarlota s prvními dvěma dětmi (1765)
královna Velké Británie a Irska Šarlota Meklenbursko-Střelická na portrétu který vznikl kolem roku 1785
Královna Velké Británie, Irska a Hannoveru, autor portrétu Thomas Gainsborough, 1781

Šarlota a Jiří měli spolu patnáct potomků, devět synů a šest dcer, mezi nimi dva budoucí krále Velké Británie. Dva poslední synové zemřeli v útlém věku na neštovice.

Vztahy s Marií Antoinettou

Šarlota udržovala úzké vztahy s francouzskou královnou Marií Antoinettou. Spojovala je láska k hudbě a umění, jimž se i samy věnovaly; nikdy se však osobně nesetkaly. Po vypuknutí francouzské revoluce britská královna již chystala apartmány pro Marii Antoinettu a její rodinu, předpokládajíc, že jejich údělem bude exil, vývoj událostí však spěl jinam – francouzskému královskému páru se nepodařilo prchnout ze země a byl popraven. Šarlotta byla jejich tragickým osudem zdrcena.

Zajímavost

Královně Šarlottě se podle jedné verze připisuje autorství receptu na šarlotku, sladký dezert z jablek zapečených v těstě.


Externí odkazy
Předchůdce:
Karolina z Ansbachu		 Irská královna
1761 – 1801		 Nástupce:
Marie z Tecku
(1927 – 1936)
Předchůdce:
–		 Hannoverská královna
1814 – 1818		 Nástupce:
Karolina Brunšvická
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.