August Frederik, vévoda ze Sussexu

August Frederik, vévoda ze Sussexu (anglicky Augustus Frederick, Duke of Sussex; 27. ledna 1773 Londýn - 21. dubna 1843 tamtéž) byl britský princ. Byl šestým synem britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty. Byl znám svými liberálními názory: podporoval reformu parlamentu, zrušení obchodu s otroky, emancipaci katolíků a zrušení zbývajících omezení pro židy a nečleny anglikánské církve.[1]

August Frederik, vévoda ze Sussexu
Křest	25. února 1773
Narození	27. ledna 1773
	Buckinghamský palác
Úmrtí	21. dubna 1843 (ve věku 70 let)
	Kensingtonský palác
Pohřben	Kensal Green
Potomci	Augustus d'Este, Augusta Emma d'Este a Lucy Beaufoy Tranter
Otec	Jiří III.
Matka	Šarlota Meklenbursko-Střelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

4. dubna 1793 si August Frederik vzal dceru skotského šlechtice Johna Murraye, hraběte z Dunmore, lady Augustu Murrayovou (1768-1830), avšak bez vědomí obou rodičů a bez státního souhlasu. Manželství bylo pak shledáno v rozporu se zákonem Royal Marriages Act z roku 1772 a v následujícím roce úředně zrušeno. Pár však spolu přesto žil až do roku 1801; Augusta pak po rozchodu dostávala roční rentu £ 4000. Děti z tohoto vztahu nesly rodové jméno d'Este a oficiálně se nepočítaly k britské královské rodině. Byli to

• Sir Augustus Frederick d'Este (1794-1848);
• Auguste Emma d'Este (1801–1866) ⚭︎ Thomas Wilde, baron Truro.

V roce 1794 odjel August Frederik do Itálie, kde se svým přítelem a bývalým spolužákem Ernstem Friedrichem Herbertem zu Münster pět let studoval umění a kulturu, ale také pěstoval vztahy u italských dvorů. 27. listopadu 1801 mu byly uděleny dědičné šlechtické tituly vévody ze Sussexu, hraběte z Invernessu a barona Arklowa. V roce 1813 byl zvolen prvním velmistrem Spojené velké lóže Anglie a tento zednářský úřad zastával až do své smrti. V letech 1830 až 1838 byl prezidentem Královské společnosti v Londýně. V roce 1830 se stal čestným členem Bavorské akademie věd. Od roku 1831 byl také čestným členem Královské společnosti v Edinburghu. Na návrh Alexandra von Humboldta nechal od roku 1836 zřídit po celém světě geomagnetické stanice.

Po Augustině smrti se August Frederik oženil podruhé a 2. května 1831 si vzal Cecilii Bugginovou (1793–1873), vdovu po siru Georgi Bugginovi a dceru Arthura Gorea, hraběte z Arranu, jež byla v roce 1840 jmenována vévodkyní z Invernessu. Manželství zůstalo bezdětné. V roce 1837 byl August Frederik jmenován velitelem tradičního pluku Honourable Artillery Company, ale na rozdíl od svých bratrů nedělal kariéru v armádě ani námořnictvu. Zemřel 21. dubna 1843 a byl 5. května pohřben na hřbitově Kensal Green, stejně jako jeho druhá manželka po její smrti v roce 1873. Vzhledem k tomu, že neměl legitimního dědice, jeho tituly zanikly jeho smrtí.