Marie Hannoverská (1776)

Marie Hannoverská (25. dubna 1776, Londýn30. dubna 1857, Weymouth) byla jedenáctým dítětem a čtvrtou dcerou britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.

Marie Hannoverská
vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu
Princezna Marie, vévodkyně z Gloucesteru, Thomas Lawrence, 1824
Sňatek22. července 1816
ManželVilém Frederik, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu
Narození25. dubna 1776
Buckingham House, Londýn
Úmrtí30. dubna 1857 (81 let)
Gloucester House, Weymouth
Pohřeb8. května 1857
Pohřbenakaple sv. Jiří, hrad Windsor
DynastieHannoverská dynastie
OtecJiří III.
MatkaŠarlota Meklenbursko-Střelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Když se provdala za svého bratrance Viléma Frederika, vévodu z Gloucesteru a Edinburghu, bylo oběma čtyřicet let, po osmnácti letech ovdověla. V pozdním věku byla na trůně její neteř královna Viktorie, čtvrtý panovník za Mariina života, po jejím otci a dvou bratrech, Jiřím IV. a Vilémovi IV. Zemřela v 81 letech jako nejdéle žijící z patnácti potomků Jiřího III.

Dětství

Princezna Marie v šesti letech.

Princezna Marie se narodila 25. dubna 1776 v Buckingham House v Londýně. Jejím otcem byl vládnoucí britský panovník Jiří III. a matkou královna Šarlota, dcera meklenbursko-střelického vévody.

Marie byla pokřtěna 19. května v St James's Palace arcibiskupem canterburským Frederikem Cornwallisem. Jejími kmotry byli lankrabě Fridrich Hesensko-Kasselský (otcův bratranec zastoupen markýzem z Hertfordu), sasko-gothajsko-altenburská vévodkyně (manželka otcova bratrance zastoupena vévodkyní z Argyllu) a meklenbursko-střelická princezna (její vzdálená sestřenice zastoupena hraběnkou vdovou z Effinghamu).

Vlevo devítiletá Marie se svými mladšími sestrami, princeznou Žofií a Amélií v roce 1785. Obraz namaloval John Singleton Copley.

Král byl oddaný otec, který si vždy našel čas na návštěvu svých dětí. Při hraní se svými malými dětmi se choval docela neformálně, na rozdíl od důstojné královny Šarloty, která měla větší potíže s opuštěním formálního chování očekávaného od jejich postavení. Přesto však byla Šarlota při výchově dětí svědomitá. Královna pečlivě ohlížela na blaho, vzdělání a vývoj morálních hodnot královských princezen. Kvůli královským povinnostem a manželství s králem měla na děti méně času, a tak jmenovala Lady Charlotte Finchovou, aby vela výchovu jejích dívek.

Podle spisovatelky Flory Fraserové byla Marie považována za nejkrásnější dceru Jiřího III.; Fraserová ji nazývá "jemně krásnou". Marie poprvé tančila menuet na veřejnosti v šesti letech na dvorském plesu na královy narozeniny v červnu 1781. Na jaře 1792 oficiálně debutovala u dvora. Kolem roku 1796 se zamilovala do nizozemského prince Frederika, který se svou rodinou pobýval v Londýně v exilu. Frederik byl synem nizozemského místodržitele Viléma V. a mladším bratrem budoucího krále Viléma I. Nizozemského. Frederik s Marií se však nikdy nevzali, protože král Jiří III. stanovil, že nejdříve se musí provdat její starší sestry. V roce 1799 Frederik zemřel a Marii byl povolen oficiální smutek.

Mariina nejmladší sestra a milovaná společnice Amélie jí pro její poslušnost říkala "Mama´s tool" (matčin nástroj). Améliina předčasná smrt v roce 1810 Marii, která o nemocnou sestru pečovala, silně zasáhla.

Manželství

Mariina výchova byla velmi chráněná a princezna trávila většinu času s rodiči a sestrami. Král s královnou horlivě chránili své děti, především dcery. Marie se však 22. července 1816 provdala za svého bratrance Viléma Frederika, vévodu z Gloucesteru a Edinburghu, syna otcova bratra Viléma Jindřicha. Ve svatební den povýšil ženicha Mariin bratr princ regent z Výsosti na královskou Výsost.

Vilém Frederik se chtěl původně oženit s Mariinou neteří Šarlotou, princeznou z Walesu. Historik A. W. Purdue navrhuje za Mariin motiv provdat se za svého bratrance kvůli její nechuti k omezující domácnosti královny Šarloty.

Daguerrotypie z roku 1856 vpravo sedící princezny Marie. Vlevo sedí královna Viktorie a její dcera princezna Alice. Stojící postava je princ z Walesu (budoucí král Eduard VII.). Autor daguerrotypie Antoine Claudet.

Pár žil v Bagshot Park, ale po Vilémově smrti se Marie přestěhovala do White Lodge v Richmond Park. Manželé spolu neměli děti. Marie zemřela jako poslední potomek Jiřího III. a prý byla oblíbenou tetou královny Viktorie.

Marie si byla blízká se svým nejstarším bratrem a sdílela s ním jeho nenávist k jeho manželce, jejich sestřenici Karolině Brunšvické.

Princezna Marie Hannoverská zemřela 30. dubna 1857 v 81 letech jako poslední potomek Jiřího III. a královny Šarloty.

Tituly a oslovení

  • 25. dubna 1776 – 22. července 1816ː Její královská Výsost princezna Marie
  • 22. července 1816 – 30. dubna 1857ː Její královská Výsost vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský
 
 
Kristiana Emílie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
 
 
 
 
Antonie Sibyla z Barby-Mühlingenu
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Arnošt Sasko-Hildburghausenský
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
Žofie Henrietta Waldecká
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Ludvík I. z Erbachu
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
 
 
 
 
 
Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Mary, Duchess of Gloucester and Edinburgh na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.