Augusta Sasko-Gothajská

Rodina Augusty a Frederika

Ve věku 16 let, aniž by znala jediného slova anglicky, odjela do Velké Británie, aby se tam provdala za následníka britského trůnu, waleského prince Frederika. Obřad se uskutečnil 8. května roku 1736 v Královské kapli St James's Palace v Londýně. Augustu za manželku pro svého nejstaršího syna vybrala osobně královna Karolina, s níž byl Frederik ve velmi špatných vztazích; přesto a třebaže mezi manželi byl značný věkový rozdíl (12 let), manželství bylo šťastné. Vzešlo z něj devět potomků – pět synů a čtyři dcery (poslední dcera se narodila jako pohrobek po Frederikově smrti).

• Augusta Frederika (31. srpna 1737 – 23. března 1813), manželka Karla Viléma Brunšvicko-Wolfenbüttelského
• Jiří (4. června 1738 – 29. ledna 1820) – jako Jiří III. král Velké Británie a Hannoveru
• Eduard August (25. března 1739 – 17. září 1767) – vévoda z Yorku a Albany
• Alžběta Karolina (30. prosince 1740 – 4. září 1759)
• Vilém Jindřich (14. listopadu 1743 – 25. srpna 1805) – vévoda z Gloucesteru a Edinburghu
• Jindřich Frederik (7. listopadu 1745 – 18. září 1790) – vévoda Cumberland a Strathearn
• Luisa Anna (19. března 1749 – 13. dubna 1768)
• Fridrich Vilém (13. května 1750 – 29. prosince 1765)
• Karolina Matylda (11. července 1751 – 10. května 1775) – manželka Kristiána VII., dánského a norského krále

Jejich první dcera, princezna Augusta Frederika, se místo v St James's Palace narodila v Hampton Courtu, kam princ Frederik Augustu potají uprostřed noci převezl, aby jeho rodiče (Jiří II. a Karolina z Ansbachu), s nimiž byl ve velmi špatných vztazích, především pak nenáviděná matka, nemohli být porodu přítomni.

Během manželství stála vždy po boku svého manžela v jeho boji proti rodičům.

Po smrti manžela (31. března 1751) role Augusty jako matky nového následníka trůnu velmi vzrostla, neboť nebylo vyloučeno, že by se mohla (po eventuální smrti krále) stát regentkou neplnoletého následníka, což vyvolalo značně kontroverzní odezvu. Krátce poté se začalo proslýchat, že má vztah s Johnem Stuartem, 3. hrabětem Bute, učitelem svého syna, který na ni měl velký vliv; oba byli vláčeni tiskem. Mimořádným nepřátelstvím britského lidu trpěla i po nástupu svého syna Jiřího III. na trůn.

Po manželově smrti rozšířila a rozestavěla Královské botanické zahrady (Kew) (Kew Gardens), jejichž základy princ Frederik položil. Na její přání Sir William Chambers vybudoval řadu zahradních staveb, např. v roce 1761 zde byla postavena čínská pagoda, jež v Kew Gardens stojí dodnes.

Zemřela v 52 letech jako oběť rakoviny hrtanu 8. února 1772. Pohřbena byla ve Westminsterském opatství. Její pohřební průvod proběhl s mnoha problémy a když byla její rakev ukládána do hrobky, byla doprovázena nadávkami a křikem.

• V 30. letech 18. století v Georgii, která byla tehdy jednou z britských kolonií, vznikla osada, jež byla nazvána Agustiným jménem – Augusta.
• Na počest Augusty bylo nazváno jejím jménem i hrabství ve Virginii – hrabství Augusta.