Jan Nepomuk Štikar

Jan Nepomuk František Štikar (12. listopadu 1891[1] Újezd, okres Žďár nad Sázavou[2]6. dubna 1960 Chomutov) byl český římskokatolický kněz, františkánský intelektuál a vězeň komunistického režimu.[1]

Pater
Jan Nepomuk Štikar, OFM
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutfrantiškáni
Sliby 
            doživotní1913
Svěcení
Kněžské svěcení1914
Osobní údaje
Rodné jménoFrantišek
Datum narození12. listopadu 1891
Místo narozeníÚjezd, okres Žďár nad Sázavou
Datum úmrtí6. dubna 1960
Místo úmrtíChomutov
Místo pohřbeníPraha, Vinohrady
Povoláníkatolický kněz, hudební redaktor a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Od svých jedenácti let byl v péči svého strýce v Plzni, kde chodil do gymnázia a později jako františkán studoval teologii. Řeholní slib složil v roce 1913, na kněze byl vysvěcen roku 1914.[2] Nějaký čas působil v klášteře v Turnově, odkud vyjížděl do okolí na misie. Jedním z dokladů, jak taková misie vypadala je záznam z farní kroniky: „V římsko-katolické farnosti Újezd pod Troskami (kostel Sv. Jana Křtitele) proběhla 15. - 22. března 1925 sv. misie, kterou vedl P. Jan Štikar (řád sv. Františka, Turnov). Zpověď přijalo 273 kajícníků. Proběhla kázání, duchovní cvičení pro různé stavy. Celé působení misionáře je barvitě popsáno a některé prvky vystupují do popředí. Je to význam misijního kříže a široká zbožnost. I když na ukončení misie padal sníh, bylo zde mnoho lidí“.[2]

V letech 1929-1950 působil jako farář u Panny Marie Sněžné v Praze a angažoval se i v organizování duchovní hudby.[1] V té době byl redaktorem časopisu Cyril a předsedou Obecné Jednoty Cyrilské, která sdružovala chrámové sbory a zájemce o duchovní hudbu z celé republiky. Mezi jeho blízké přátele patřil i Josef Bohuslav Foerster a řada dalších významných hudebníků. Byl velmi dobrým varhaníkem a pracoval také na harmonizaci liturgických zpěvů a úzce spolupracoval na zkouškách s Cyrilskou Jednotou františkánského chrámu Panny Marie Sněžné. Na počátku 30. let 20. století zpřístupnil veřejnosti jakožto kvardián, knihovník a znalec hudby i historie místní františkánskou knihovnu pražských novoměstských františkánů.[2]

Po záboru klášterů v dubnu 1950 strávil několik měsíců v tzv. centralizovaných klášterech v Oseku a v Bohosudově. Po propuštění musel opustit Prahu a byl ustanoven administrátorem v Kadani, kde působil v letech 1950–1960. Kromě kadaňské farnosti spravoval excurrendo i okolní farnosti: 1. 6. 1950 – 1. 8. 1960 Prunéřov, 15. 9. 1953 – 1. 8. 1960 Radnice a 30. 1. 1956 – 1. 8. 1960 Tušimice. V roce 1952 byl v tajném kontaktu s českobudějovickým biskupem Josefem Hlouchem, který zde byl internován v bývalém františkánském klášteře.[1]

Jeho život zachytil ve svých vzpomínkách Kadaňské nocturno profesor Milan Slavický (editorem je historik Petr Hlaváček), který jej chápe jako významnou osobnost českého duchovního a kulturního života v Turnově, Praze i Kadani. O jeho významu svědčila i hojná účast lidí na jeho pohřbu 9. dubna 1960.[2] Pohřben je v Praze na Vinohradech.[1]

24. června 2013 byla Štikarovi na portálu děkanského kostela Povýšení svatého Kříže v Kadani odhalena pamětní deska. Za přítomnosti zástupců města a Konfederace politických vězňů ji požehnal P. Josef Čermák.[1]

Odkazy

Reference

  1. Kadaň, Pamětní deska Janu Nepomuku Štikarovi [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2019-04-11]. Dostupné online.
  2. ŠTIKAR, Jiří. P. Jan Nepomuk Štikar OFM [online]. Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Sněžné [cit. 2019-04-11]. Dostupné online.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.