Pastviny (vojenský újezd Hradiště, u Kadaně)

Název vesnice je odvozen z německého slova weiden, které znamená vrba nebo pastvina. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Weydn (1591), Weyden (1654), Weiden (1787) nebo Weyden a Waiden (1846).[3]

Vesnice zpočátku patřila k panství hradu Šumburk, ale když Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nechal v roce 1572 sepsat urbář egerberské panství, byly uvedeny v něm. K Egerberku poté patřily až do roku 1623, kdy je jako pobělohorský konfiskát koupil Kryštof Šimon Thun a připojil ke kláštereckému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo sedm chalupníků, z nichž tři měli usedlosti vyhořelé. Ostatní domy byly v pořádku. Na polích se pěstovalo žito pro vlastní potřebu, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka a práce v lesích.[4]

Počet domů mezi lety 1787 a 1846 vzrostl z třinácti na 22. Žilo v nich 139 lidí, ale ke vsi patřil ještě poplužní dvůr Tohnauhof, kde stálo dalších sedm domů, cihelna a vápenka. Ve druhé polovině devatenáctého století zdejší zemědělci pěstovali žito, brambory, pícniny, hrách a malé množství čočky. Polovinu pozemků ale obhospodařovával klášterecký velkostatek. Děti docházely do školy v Radnici.[4] Roku 1846 byla vesnice uvedena jako součást úhošťanské farnosti,[4] ale později byla převedena do farnosti radnické.[5] V období 1914–1924 byla vesnice díky okolní krajině oblíbeným turistickým cílem.[4]

Pastviny zanikly vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu. Úředně byla vesnice zrušena k 15. červnu 1953.[4] Část původního katastrálního území zůstala součástí okresu Chomutov a stojí v něm kadaňská část Brodce.[6]

Pastiny stávaly v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 1,5 kilometru jižně od Brodců u Kadaně. Nacházely se v nadmořské výšce okolo 500 metrů. Oblast leží v severovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[7] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní. Podél jižního okraje zaniklé vesnice protéká drobný pravostranný přítok Donínského potoka.[8]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Pastviny nacházely v mírně teplé oblasti MT7,[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[9]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 65 obyvatel (z toho 33 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 68 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[11]

Po zrušení patrimoniální správy se Pastviny roku 1850 staly obcí, ale roku 1869 byly uvedeny jako osada Zvoníčkova.[4] Při sčítání lidu v letech 1921 a 1930 byly Pastviny opět obcí, ke které patřily osady Donín a Brodce.[13] Během druhé světové války byla vesnice přeřazena z okresu Kadaň do okresu Karlovy Vary a zpět se vrátila v roce 1946.[4]