Velká Lesná

Prvotní jméno vesnice znělo nejspíše Spilmannsdorf a bylo odvozeno ze středněhornoněmeckého slova spilman (potulný zpěvák). V českém překladu proto znamenalo Hudcova ves. Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Sspilmisdorf maior (1460), „Sspilmisdorffie wietssim y menssim“ (1488), „Sspilesdorff wietssj y menssj“ (1591) a Grosz Spinnelsdorf (1787).[2] Později se vesnice jmenovala Velký Špinelsdorf a název Velká Lesná se začal používat v roce 1947.[3]

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1460 a nachází se v urbáři panství hradu Egerberk. U něj zůstala až do roku 1623, kdy byla po pobělohorských konfiskací připojena ke kláštereckému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo sedm chalupníků a tři poddaní bez pozemků. Obdělávali málo úrodná pole, ale hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a práce v lese. Na polích se pěstovalo žito, oves, hrách a čočka.[4]

V devatenáctém století docházely děti z vesnice do školy v Martinově. V samotné Velké Lesné byla pouze hospoda, trafika a kaple svatého Jana Nepomuckého. Vesnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu. Obyvatelé se museli vystěhovat do 15. května 1954.[4]

Velká Lesná stávala v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry jižně od Klášterce nad Ohří a 2,3 kilometru jihozápadně od Lestkova. Vesnice se nacházela v nadmořské výšce okolo 545 metrů[4] na severozápadním úbočí vrchu Tok (720 metrů). Mezi hranicí vojenského újezdu, Kotvinou a Lestkovem existuje katastrální území Velká Lesná v okrese Chomutov. Oblast se nachází v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní vyvinutá na svahovinách čedičů.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Velká Lesná stála v mírně teplé oblasti MT3,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 67 obyvatel (z toho 28 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 69 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9]

Po zrušení patrimoniální správy se Velká Lesná stala roku 1850 obcí. Při sčítání lidu v roce 1868 vesnice byla osadou Martinova, kterou zůstala do roku 1924, kdy se znovu osamostatnila. V době, kdy byla Velká Lesná obcí, k ní patřila osada Malá Lesná.[4]