Donín (vojenský újezd Hradiště)

Název vesnice je pravděpodobně odvozen z osobního jména Zdoňa (staročesky Zdoňě). V historických pramenech se objevuje ve tvarech: donjn (1460), in donine (1488), donic (1593), Dona (1653), Thonau nebo DOna (1787), Tohnau (1846) nebo Dohnau (1854).[2]

První písemná zmínka o Donínu je z roku 1460, kdy byla vesnice uvedena v soupisu panství hradu Egerberk. Správu vsi měl v patnáctém století na starost rychtář. U Egerberku Donín zůstal až do roku 1623, kdy panství zkonfiskované Štampachům ze Štampachu koupil Kryštof Šimon Thun, který vesnici připojil ke Klášterci nad Ohří.[3]

Během třicetileté války se vesnice pravděpodobně vylidnila, protože v roce 1653 je uvedena v urbáři panství, ale berní rula z následujícího roku Donín neuvádí. Podle díla Jaroslava Schallera z roku 1787 v Doníně stál poplužní dvůr a ovčín. Johann Gottfried Sommer v roce 1847 ve vsi uvedl kromě dvora také cihelnu, vápenku a sedm domů. Po zrušení patrimoniální správy se Donín stal osadou Pastvin, ale v roce 1869 byly obě vesnice připojeny ke Zvoníčkovu.[3] Při sčítání lidu v roce 1921 a 1930 byly Pastviny opět obcí a Donín jejich osadou.[4] Vesnice patřila k radnické farnosti a v Radnici bývala také pošta a škola.[3]

Vesnice se v letech 1953–1954 ocitla na území vojenského újezdu, ale nebyla uvedena v seznamu rušených sídel. Je tedy možné, že v ní v té době už nikdo nežil.[3]

Donín stával v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 1,3 kilometru jihozápadně od Brodců u Kadaně. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 435 metrů. Oblast leží v severovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní. Místy, kde vesnice stávala, protéká Donínský potok.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Donín nacházel v mírně teplé oblasti MT7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 48 obyvatel (z toho 23 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice také 48 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9]