Čechoameričané

Čechoameričané jsou občané Spojených států amerických, kteří mají české předky. Emigranti původem z českých zemí, kteří mají předky jiné národnosti než české, se mezi Čechoameričany obvykle nepočítají, ale identifikují se svou vlastní etnickou skupinou, např. jako němečtí Američané nebo američtí Židé.

Čechoameričané
Populace
1 703 930 Čechů nebo Čechoslováků[1]
0,6 % americké populace
Jazyk(y)
Čeština, Americká angličtina

Historie

První doloženou osobou z Čech na americkém východním pobřeží byl původem pražský Žid Joachim Gans, jenž roku 1585 dorazil k řece Roanoke v Severní Karolíně s průzkumnou expedicí organizovanou anglickým šlechticem Walterem Raleighem (1552–1618).

Augustin Heřman (1621–1686) byl první zdokumentovaný český osadník. Byl to kartograf, zkušený technický kreslíř a obchodník. Poté, co přišel do Nového Amsterodamu (dnešní New York), stal se jedním z nejvlivnějších lidí v nizozemské provincii, což vedlo k jeho jmenování do Rady devíti, která radila nizozemskému guvernérovi Nového Amsterodamu Peterovi Stuyvesantovi. Po Hermanovi bylo pojmenováno město v Marylandu Bohemia Manor (dnes se jmenuje Chesapeake City).[zdroj?!]

Ve stejné době žil obchodník Frederick Philipse (1626–1720). Postupně se stal nejbohatším člověkem v celé holandské provincii.[zdroj?!] Philipse byl z aristokratické protestantské rodiny, která opustila Čechy po třicetileté válce.

V roce 1738 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Jednoty bratrské (Moravští bratři), kteří tam zanechali hlubokou kulturní stopu.

Volná neobdělávaná půda v Americe podporovala imigraci po celé 18. století. Většina přistěhovalců byli zemědělci, kteří se usadili ve středozápadních státech. Během Občanské války v USA Češi sloužili na obou stranách, ale jako většina ostatních přistěhovalců spíše bojovali za Unii. Imigrace pokračovala a dosáhla vrcholu v roce 1907, kdy 13 554 Čechů vstoupilo do přístavů na východním pobřeží. Na rozdíl od předchozích imigrantů, noví imigranti byli především katolíci. V roce 1910 byla česká populace v USA 349 000 a v roce 1940 1 764 000. Emigrace vzrostla začátkem 2. světové války, později nástupem komunismu a kolem roku 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Americký úřad pro sčítáni lidu v roce 1970 oznámil, že na území USA žije téměř 800 000 Čechů. Za dob komunismu existovalo v USA několik organizací, které pomáhaly emigrantům z Československa nebo zastupovaly český exil. Mezi nejvýznamnější organizace patřily:

  • Rada svobodného Československa (Council of Free Czechoslovakia)
  • Československá národní rada americká (ČSRNA, Czechoslovak National Council of America)
  • Americký fond pro obnovu Československa (AFCR, American Fund for Czechoslovak Recovery)

Současnost

K roku 2010 byla česká menšina ve Spojených státech na 25. místě v pořadí menšin podle počtu.[2] Čechoameričané se sdružují do mnoha organizací roztroušených po celých Spojených státech. V současné době existuje kolem 166 větších či menších spolků a organizací.[2] Podle sčítání lidu v USA 2000 tam žilo 1 262 527 lidí, kteří jsou úplného nebo částečného českého původu, kromě 441 403 lidí, kteří uvedli svůj původ jako československý.[1]

Populace

Zastoupení lidí hlásících se k českým kořenům v okresech USA

Státy s nejvyšší českou populací v USA jsou:[zdroj?!]

Texas155 855
Illinois123 708
Wisconsin97 220
Minnesota85 056
Nebraska83 462
Kalifornie77 673
Ohio61 640
Iowa51 508
New York44 942
Florida42 890

Státy s nejvyšším procentem Čechů jsou:

Nebraska4,9 %
Jižní Dakota2,1 %
Severní Dakota2,0 %
Wisconsin1,8 %
Iowa1,8 %
Minnesota1,7 %

Významní Čechoameričané

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam Čechoameričanů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech American na anglické Wikipedii.

  1. Detailed Tables - American FactFinder [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2010-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-12. (anglicky)
  2. Krajané v USA [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2010-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-14.
  3. Šest vosích žihadel zvětšilo poprsí Sabině Laurinové. Chrudimský Deník [online]. 2011-08-21 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
  4. Milena Štráfeldová. Komenského škola ve Vídni [online]. Český rozhlas, 2002-10-06 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online.
  5. Stephanie Haney. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness'. Mail Omline [online]. 2018-04-14, rev. 2018-04-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
  6. ČTK. Ivan Lendl v ostravské exhibici porazil Borga. Sport.cz [online]. 2010-11-05 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
  7. Michael Bereň, s přispěním Ondřeje Novotného. Slavné bitvy s Němci: dominantní Kodeš i Becker, shrnutý kurt a sestup. iDNES.cz [online]. 2016-03-06 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.