Miloš Forman
Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA), byl česko-americký[2][3][4] režisér, scenárista a herec. Byl držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii.
Miloš Forman | |
---|---|
Rodné jméno | Jan Tomáš Forman |
Narození | 18. února 1932 Čáslav Československo |
Úmrtí | 13. dubna 2018 (ve věku 86 let) Danbury, Connecticut, Spojené státy americké |
Místo pohřbení | Warren |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
Aktivní roky | 1963–2018 |
Manžel(ka) | Jana Brejchová (1958–1962) Věra Křesadlová (1964–1999) Martina Zbořilová (1999–2018) |
Děti | Petr Forman Matěj Forman Andy Forman Jim Forman |
Příbuzní | Joseph Kohn (sourozenec) Antonie Formanová[1] (vnučka) |
Oficiální web | milosforman.cz |
Český lev | |
1997 | |
Oscar | |
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem 1984 – Amadeus | |
Zlatý glóbus | |
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem 1984 – Amadeus 1996 – Lid versus Larry Flynt | |
Cena BAFTA | |
1976 – Přelet nad kukaččím hnízdem | |
César | |
1985 – Amadeus | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Původ a mládí
Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové (rozené Švábové) a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn,[5] o čemž se však dozvěděl až po válce. Mládí prožil Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.[6]
Jako dítě přišel o rodiče; otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi.[6] Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.[7] Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944.[8][9] Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných[10] v Náchodě[11] a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (* 1917) zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.[12]
Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v roce 1991 v restituci.[13]
Filmová tvorba
Studium a tvorba v Československu
Forman vystudoval scenáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění. Již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka.
Do roku 1968 natočil v Československu společně s kameramanem Miroslavem Ondříčkem několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Vzbudili pozornost již 47 minut trvajícím filmem Konkurs z roku 1963. Ve stejném roce vznikl film Černý Petr, který k překvapení svého tvůrce získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu; tuto cenu nedostali režiséři zvučných jmen Michelangelo Antonioni a Jean-Luc Godard.
Dalším úspěšným filmem tandemu Forman a Ondříček byly Lásky jedné plavovlásky, černobílý film z roku 1965. Film byl nominován na ceny Oscar za nejlepší cizojazyčný film a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.[14] Britský filmový časopis Empire zařadil toto dílo v roce 2010 na 89. místo mezi 100 nejlepšími cizojazyčnými filmy všech dob.[15] Film Hoří, má panenko z roku 1967 byl rovněž nominován na Oscara.
Filmová tvorba ve Spojených státech
Za normalizace legálně odešel do Spojených států, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, především s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Dokonce mu bylo umožněno natočit mnohé scény filmu Amadeus v Kroměříži, Praze a jejím okolí.
Ve svém prvním filmu vzniklém v USA, Taking Off z roku 1971, režisér ještě uplatnil svůj „český“ přístup k americkému prostředí v tehdy doznívající éře hippies. Film byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl. Významného úspěchu u diváků dosáhl Forman v roce 1975 svým dalším filmem, adaptací románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. V dalších letech následoval úspěšný muzikál Vlasy (Hair) z roku 1979, poté historické drama Ragtime podle stejnojmenného románu Edgara Lawrence Doctorowa (1981), který pojednává o příznačném rasovém konfliktu v USA let 1906 až 1914.
Film Amadeus z roku 1984 o životě a smrti hudebního skladatele 18. století Wolfganga Amadea Mozarta získal osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií. Je jedním z divácky nejúspěšnějších Formanových filmů. I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiků než divácky, např. Valmont (1989), což je adaptace románu Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclos z roku 1782. Roku 1996 natočil film The People vs. Larry Flynt, s Woody Harrelsonem a Courtney Love v hlavních rolích, za který byl nominován na Oskara za režii. Roku 1999 natočil životopisný film o slavném herci a avantgardním komikovi Andy Kaufmanovi Man on the Moon, kde herec v hlavní roli Jim Carrey získal Golden Globe. Roku 2000 hrál Miloš Forman ve filmu Edwarda Nortona Keeping the Faith.
Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě uveden v české premiéře Formanův film Goyovy přízraky, natočený ve Španělsku v roce 2006. České premiéry filmu se zúčastnili herci Natalie Portmanová a Javier Bardem, kteří v něm ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí. Dílo pojednává o posledním období života slavného španělského malíře Francisca Goyi.
V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra s názvem Dobře placená procházka, které Miloš Forman režíroval spolu se svým synem Petrem Formanem.
Soukromý život
Jeho první manželkou byla v letech 1958 až 1962 Jana Brejchová. Jeho synové z druhého manželství s Věrou Křesadlovou jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi (* 23. srpna 1964). Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andrewa a Jamese Formanovy (* 12. září 1998). Žil ve městě Warren ve státě Connecticut.[16] Patřil k příznivcům klubu Slavia Praha.[17]
Jeho polovlastním bratrem byl matematik Joseph Kohn žijící v USA.[18][19]
Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici connecticutského Danbury. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna na hřbitově ve Warrenu.[20][21]
Pamětní místa
Půl roku po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno Náměstí Miloše Formana, nacházející se na piazzettě před hotelem InterContinental na konci Pařížské ulice v Praze 1.
Filmografie
Režie
- 1955: Nechte to na mně
- 1957: Štěňata
- 1963: Konkurs
- 1963: Černý Petr
- 1965: Lásky jedné plavovlásky
- 1967: Hoří, má panenko
- 1971: Odcházím
- 1975: Přelet nad kukaččím hnízdem (adaptace knihy Vyhoďme ho z kola ven, Kena Keseyho)
- 1979: Vlasy (muzikál)
- 1981: Ragtime (adaptace knihy Ragtime, Edgar Lawrence Doctorow)
- 1984: Amadeus (filmová adaptace stejnojmenné divadelní hry Petera Shaffera)
- 1989: Valmont (adaptace knihy Nebezpečné známosti, Choderlos de Laclos)
- 1996: Lid versus Larry Flynt (inspirováno životem Larryho Flynta, zakladatele magazínu Hustler)
- 1999: Muž na Měsíci (inspirováno životem komika Andyho Kaufmana)
- 2006: Goyovy přízraky
- 2009: Dobře placená procházka (záznam představení v Národním divadle)
Herec
- 1954: Stříbrný vítr
- 1957: Dědeček automobil
- 1986: Hořkost
- 1989: New Year's Day
- 2000: Rabín, kněz a krásná blondýna (farář Havel)
- 2009: Peklo s princeznou (čert)
- 2011: Milovaní
Odkazy
Reference
- Dostupné online.
- Šest vosích žihadel zvětšilo poprsí Sabině Laurinové. Chrudimský Deník [online]. 2011-08-21 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- Milena Štráfeldová. Komenského škola ve Vídni [online]. Český rozhlas, 2002-10-06 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online.
- Stephanie Haney. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness'. Mail Online [online]. 2018-04-14, rev. 2018-04-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne
- MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Miloš Forman, s. 79.
- http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/
- Prof. Rudolf Forman - osobní karta [online]. Arolsen Archives - International Center on Nazi Persecution [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy)
- Die Toten des KZ Mittelbau-Dora 1943-1945 - Prof. Rudolf Forman [online]. KZ-Gedenkstätte Mittelbau-Dora [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy)
- TUČKOVÁ Táňa a spol. Jsem Osamělé dospívání. Týdeník Květy. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62.
- Josef Škvorecký: Náchod to krásné město Kostelec. Náchod 2004, ISBN 80-85274-30-2, S. 119.
- Archivovaná kopie. www.meucaslav.cz [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05.
- Doksy, s. 80
- The Loves of a Blonde (1965) - Awards, .
- The 100 Best Films Of World Cinema – 89. Loves of a Blonde [online]. Dostupné online.
- Milos Forman, Oscar-Winning Director of 'Cuckoo's Nest' and 'Amadeus,' Dies at 86 [online]. The Hollywood Reporter, 14 April 2018 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- FRÁNEK, Tomáš. Věčná Slavia je na okraji propasti, všímají si ve světě. Aktuálně.cz [online]. 2011-05-06 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online.
- Tajemství režiséra Miloše Formana. iDNES.cz [online]. 2002-02-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online.
- Miloš Forman vyrůstal jako sirotek. Rodiče mu před jeho očima odvleklo gestapo, zůstal sám. Aktuálně.cz [online]. 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online.
- SPÁČILOVÁ, Mirka. Formana už pochovali. Všichni jsme jeho děti, míní režisér Jiří Strach. iDNES.cz [online]. 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online.
- MICHAEL CIEPLY. Milos Forman, 86, Dies; Won Oscars for ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’. The New York Times [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky)</ref name=":1">Matt Schudel. Milos Forman, Oscar-winning director of ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’ dies at 86. Washington Post [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- DOUPOVCOVÁ, Zuzana. Ženské postavy ve filmech Miloše Formana. Brno, 2009 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Masarykova univerzita, Filozofická fakulta]]. Vedoucí práce Václav Březina. Dostupné online.
- FORMAN, Miloš; [[Jan Novák (spisovatel)|NOVÁK, Jan]]. Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda? Autobiografie Miloše Formana. Praha: Bookman, 2007. 469 s. ISBN 978-80-903455-7-7.
- HAVLÍNOVÁ, Zdena. Realismus a autenticita filmu Lásky jedné plavovlásky: Neoformalistická analýza. Brno, 2014 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
- HAVLÍNOVÁ, Zdena. Aplikace tří metodologických teorií na film Lásky jedné plavovlásky. Brno, 2012 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
- STUDENÁ, Ivana. Česká filmová tvorba Miloše Formana. Brno, 2006 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Markéta Dvořáčková. Dostupné online.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha, Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 330.
- Audiokniha Co já vím?, vydala Audiotéka, načetl Hynek Čermák
- LUKEŠ, Jan: Miloš Forman v kostce. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2983-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Forman na Wikimedia Commons
- Osoba Miloš Forman ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Forman
- Miloš Forman – oficiální stránky
- Miloš Forman na Facebooku
- Miloš Forman jak ho neznáte (rozhlasové zvuky)
- Miloš Forman v Česko-Slovenské filmové databázi
- Miloš Forman na Kinoboxu.cz
- Miloš Forman v Internet Movie Database (anglicky)
- Miloš Forman ve Filmovém přehledu
- Miloš Forman v projektu Československý filmový zázrak – Zlatá šedesátá
- Miloš Forman v genealogickém programu Geni
- Tvůrčí skupina Drama a literatura. Miloš Forman, Jan Novák: Co já vím? Upřímný pohled na život a uměleckou dráhu světového filmového režiséra [online]. Český rozhlas Vltava, Osudy, 2022-02-25 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.