Zikmund I. Smiřický ze Smiřic

Narodil se jako syn Jindřicha Smiřického ze Smiřic (asi 1440 nebo asi 1446–1487 nebo 1489), který byl císařem Fridrichem III. v roce 1475 povýšen do říšského panského stavu, a jeho manželky Kateřiny Mašťovské z Kolovrat (kolem 1450–1529).

V mládí pobýval se starším bratrem Albrechtem v Uhrách u varadínského biskupa Jana Filipce (asi 1431–1509). Působil i na budínském dvoře uherského krále Matyáše Korvína až do jeho smrti v roce 1490. Do Čech se vrátil pravděpodobně před dovršením 15 let. Protože zapomněl svou rodnou řeč, musel se znovu učit česky.[3][2]

Politickému životu se spíše vyhýbal, přesto ho najdeme po roce 1540 mezi relátory na zemských sněmech a v komisi připravující obnovu zemských desk.[4]

Zemřel v roce 1548 a byl pohřben v kostele sv. Václava v Rovensku pod Troskami.[4]

Oženil se dvakrát. Jeho první manželkou byla Ofka z Boskovic a Černé Hory (14. 9. 1479 – 1498, pohřbena v Lysé nad Labem). S ní měl jednoho syna, který asi zemřel s matkou už při porodu. Druhou ženou se kolem roku 1510 stala Kunhuta z Fictumu (asi 1490–1540). Měl 8,[2] 12[1] nebo dokonce 16 dětí.[3]

• 1. syn († 1498)
• 2. Jaroslav I. (1513 – 18. 11. 1597, pohřben v Kostelci nad Černými lesy) – panský stav 1554, zakladatel kostelecké linie rodu
  • ∞ ( 20. 10. 1555 Budyně nad Ohří) Kateřina Zajícová z Házmburka († 6. 5. 1604, pohřbena v Kostelci nad Černými lesy)
• 3. Markéta († 1575)
  • ∞ Zikmund Brozanský z Vřesovic († 1588)
• 4. Kateřina
  • ∞ Bernard Žehušický z Nestajova († 1563)
• 5. Albrecht (1528 – 6. 12. 1566, pohřben v Náchodě) – zakladatel náchodské linie rodu
  • ∞ (1552) Hedvika Zajícová z Házmburka (1533 – 28. 3. 1592, pohřbena v Náchodě)
• 6. Anežka († po 1599)
  • 1. ∞ Václav Kordule ze Sloupna († 1559)
  • 2. ∞ Jan Jestřebský z Rýzmburka
• 7. Saloména
  • ∞ Čeněk Mičanský z Klinštejna († 1580)
• 8. Jindřich (1535–1569, pohřben v Rovensku pod Troskami) – zakladatel hruboskalské linie rodu
  • ∞ Alžběta z Valdštejna (1538–1596)
• 9. Mariána († mladá)
• 10. Zdeňka (Sidonie; † mladá)
• 11. Johana († mladá)
• 12. Ludmila (Lidmila; † mladá)

Zámek Hrubá Skála (současný stav)

V roce 1498 získal podíl na panství Lysá nad Labem, který však prodal svému bratru Albrechtovi († 1505).[5] Zdědil polovinu panství Houska, tu však prodal dalšímu bratru Janovi II. († 1506) za 2250 kop grošů českých. V roce 1529 zemřela jeho matka, která odkázala svůj majetek (Lysá nad Labem, Liblice) nejvyššímu purkrabímu Českého království Zdeňku Lvovi z Rožmitálu († 1535). O tento majetek se ze Zdeňkem Lvem soudil spolu se svou sestrou Eliškou a později se synem Jindřichem.[5]

V roce 1514 nabyl od Jana Svojanovského z Boskovic panství Hrubá Skála, ke kterému tehdy patřily hrady Hrubá Skála a Valdštejn, pustý hrad Rotštejn, tvrz Semily, zámek Navarov, dva pusté zámky, městečka Semily a Vysoké nad Jizerou a dále plat v Turnově, poplužní dvory a více než 20 vesnic.[5] Získal je jako věřitel spolu s Janem z Valdštejna a Václavem Litevským ze Svinař. S nimi také spoluvlastnil městečko Žantov, 14 vsí u Nového Bydžova a městečko Rovensko pod Troskami s okolím.[6] Hrad Hrubou Skálu nechal přestavět na renesanční zámek a zvolil si jej za hlavní sídlo.[2]

V roce 1522[7][8] (nebo 1530[2] nebo 1532[9][10]) získal panství Škvorec od svého synovce Jindřicha z Klinštejna, který byl synem Zikmundovy sestry Markéty a Čeňka z Klinštejna a který padl v Uhrách v bojích proti Turkům.[pozn. 1] Zikmund nechal kolem roku 1545 upravit starý hrad na reprezentativní renesanční zámek.[9][7] Panství tvořil zámek a ves Škvorec, ves Křimín (zanikla za třicetileté války), Horka (tehdy Horky), Skřivany (tehdy Křiváň) a Úvaly (tehdy Ouval).[11]

V roce 1544 koupil od Jana IV. z Pernštejna, zvaného Bohatý (1487–1548) panství Náchod za 18950 kop grošů českých, ke kterému patřily zámek a město Náchod, tři městečka, dvůr a 37 vesnic nebo jejich částí. Součástí náchodského panství se postupně v letech 1516–1519 stalo také bývalé panství Vízmburk, které tvořil zpustlý hrad, dvě městečka a 19 vesnic nebo jejich částí.[12][13]

Dědictví bylo mezi syny rozděleno následovně: nejstarší syn Jaroslav I. zdědil Škvorec, prostřední Albrecht Náchod a Miletín a nejmladší Jindřich Hrubou Skálu a Hořice.[2][7][14]