Purkrabí Pražského hradu

Purkrabí Pražského hradu (německy Burggraf der Prager Burg, latinsky castri Pragensis burgravius, někdy také označovaný jako menší purkrabí) byl správcem Pražského hradu. Díky významu Pražského hradu jako prvního hradu mezi českými hrady, sídla českého panovníka, se z něho ve 14. století postupně vyvinul nejvyšší zemský stavovský úřad zvaný nejvyšší purkrabí Českého království (německy Oberstburggraf des Königreichs Böhmen, latinsky supremus Regni Bohemiae burgravius). Nejvyšší purkrabí se jako předseda zemského sněmu a zemského soudu věnoval celozemským záležitostem, vlastní správou Pražského hradu se pak zaobíral nový purkrabí Pražského hradu, který byl nejvyššímu purkrabímu podřížen.

Purkrabí Pražského hradu
Znak Českého království
Členský státČeské království České království
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova Starého purkrabství na Pražském hradě

Pod purkrabího Pražského hradu spadalo vězení v Černé věži a Daliborce. Do jeho kompetence patřily i mezní rozepře, spolu s dvanácti kmety od stran mu přidělených zajížděl na meze, kde rozhodoval podle starodávného způsobu.[1] Dále se staral o purkrabský úřední majetek, ke kterému patřilo město Hradčany a několik okolních vesnic, a vyřizoval správní a soudní agendu. Řadil se mezi menší zemské úředníky (beneficiarii minores) a většinou pocházel z rytířského stavu. Pracoval v budově nejvyššího purkrabství ve východní části Hradu.

Seznam purkrabí Pražského hradu

Purkrabí pražští
  • 1175–1177 Mutina z Bukovce
  • 1180 Slavibor
  • 1187 Veliš
  • 1199 Martin
  • 1211 Matouš
  • 1211–1213 Bohuslav
  • 1220–1250 Mstidruh z Dobrovičevsi
  • 1235–1240 Hypolit
  • 1249 Borut
  • 1249–1251 Smil z Lichtenburka

Nejvyšší purkrabí pražští

Purkrabí Pražského hradu
  • 1279 Slavek a Rapota
  • -
  • 1380–1386 Zachariáš z Chrustěnic a z Vinařic
  • 1380–1388 Buzek
  • 1388–1392 Tiema z Litvínova
  • 1388–1392 Martin (z Kročihlavě)
  • 1392–1393 Jan Psík ze Studeněvsi
  • 1394 Lvík z Oulic
  • 1394–1395 Mikuláš (Mikšík)
  • 1394–1395 Kuneš z Olbramovic
  • 1396–1398 Diviš z Talmberka
  • 1398 Vilém z Poděhus
  • 1399 Matyáš z Ovence
  • 1400 Domoslav ze Studené
  • 1400–1402 Diviš z Talmberka
  • 1403 Matěj
  • 1404–1406 Vikéř z Jenišovic
  • 1407 Ješek z Rotštejna
  • 1413–1417 Vikéř z Myšlína
  • 1420 (?) Duchek a Matěj, pražští měšťané
  • 1420 Václav z Dubé a z Leštna
  • 1424 Oneš z Měkovic
  • 1428 Jiří z Rudné
  • 1429 (leden) Václav Carda z Petrovic
  • 1429 (6. 2.) Kerunk z Lomu
  • 1429 (8. 3.) Duchek z Prahy
  • 1430–1432 Otík z Vřeskovic
  • 1433 Petr Vrš ze Sádlna
  • 1434–1435 Diviš Bořek z Miletínka († 8. 1. 1438)
  • 1435 (1. 2.) Zdeněk ze Soutic
  • 1438–1445 Jan z Kralovic (někdy psaný z Hrádku)
  • 1445–1448 Děpold z Rýzmberka
  • 1451–1461 Čeněk z Klinštejna na Škvorci
  • 1462–1463 Vratislav z Mitrovic
  • 1463–1464 Václav ze Skuhrova
  • 1469–1470 Mladota z Veselice
  • 1472–1474 Alexander Kapoun ze Smiřic[3]
  • 1475–1478 Albrecht Ojíř z Očedělic[3]
  • 1478–1483 Oldřich Medek z Valdeka[3]
  • 1483–1484 Jan Špan z Barštyna
  • 1485 Petr z Nemyčevsi[3]
  • 1485–1487 Mareš ze Švamberka[3]
  • 1487–1490 Václav Čéč z Nemyčevsi[3]
  • 1491 Hynek Kladrubský z Kladrubec
  • 1491–1492 Oldřich z Chrástu a na Žďáře[3]
  • 1493 Oldřich z Kalenice
  • 1494–1496 Albrecht Rendl z Oušavy († 9. 9. 1522)
  • 1496–1502 Zikmund z Chmelic
  • 1503 Jan Lašovský z Lašovic
  • 1503–1506 Jeroným ze Skuhrova
  • 1507–1509 Jindřich Tunkl z Brníčka († 28. 5. 1539)
  • 1509–1529 Bohuslav Chrt z Ertína
  • 1529–1530 Arnošt Oujezdecký z Oujezdce
  • 1530–1556 Jan Byšický z Byšic na Svatém Poli
  • 1556 (20. 8.) – 1557 (25. 3.) Jiří Kalenice z Kalenic na Zručech
  • 1557–1571 Albrecht Kapoun ze Svojkova na Hlušicích
  • 1572–1580 (9. 2.) Čeněk Míčan z Klinštejna na Hostivaři († 9. nebo 17. 2. 1580)
  • 1582–1592 (1. 10.) Jiří Mošour z Valdova na Dobřejovicích
  • 1592–1593 (správce) Daniel Beneda z Nečtin
  • 1593 (5. 7.) – 1603 Jiří mladší Vratislav z Mitrovic na Zalší
  • 1603 (17. 6.) – 1614 Jakub Menšík z Menštejna na Vosově a Skřipli
  • 1614–1619 Zachariáš Kába z Rybňan
  • 1619 (15. 10.) Jan Zikmund Knobloch z Knoblochshofu
  • 1619–1620 Ehrenfried z Berbisdorfu
  • 1622 (8. 7.) – 1623 Václav Vyduna Obitecký z Obitec
  • 1623–1629 Jiří Mitrovský z Nemyšle
  • 1629–1633 (28. 11.) Humbert Račín z Račína
  • 1633 (28. 11.) – 1638 Jan Jezberovský z Olivé Hory (Olivenbergu)
  • 1638 (7. 8.) – 1649 Karel Vilém Hejnce z Hiršperku
  • 1650 (17. 6.) – 1653 Jan Vilém z Gerštorfu
  • 1653–1654 Bernard Ignác Šmerovský z Litkovic
  • 1654 (17. 10.) – 1661 Václav František Kořenský z Terešova
  • 1661 (5. 12.) – 1664 (26. 5.) Lambert František Hřebenář z Harrachu
  • 1664 (6. 9.) – 1671 Kryštof Leopold Račín z Račína
  • 1671 (14. 9.) – 1676 Ignác Gottfried z Housson
  • 1676 (25. 9.) – 1683 Albrecht Václav Hložek ze Žampachu
  • 1683 (17. 3.) – 1695 (25. 4.) Jan Karel z Golče († 25. 4. 1695)
  • 1695 (4. 11.) – 1711 (17. 9.) Václav Ehrenfried z Binago († 17. 9. 1711)
  • 1712 Ferdinand František Čejka z Olbramovic († 1712)
  • 1713–1718 (9. 2.) František Mikuláš Alsterle z Astfeldu († 9. 2. 1718)
  • 1718–1720 Jan František z Golče
  • 1720–1734 Josef Ferdinand z Golče
  • 1735–1736 Maxmilián Bechyně z Lažan
  • 1741–1746 Ferdinand Jáchym z Rumerskirchen
  • 1747–1764 Maxmilián z Widersperka
  • 1766–1779 Jáchym Nesslinger ze Šelchengraben
  • 1780–1782 Kristián Josef Paulin ze Gfässer

Odkazy

Reference
  1. Ottův slovník naučný. 6. Čechy-Danseur. Praha: J. Otto, 1893. S. 507.
  2. SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců ve druhé polovině 13. století. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 22. ISSN 1211-9172.
  3. MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 344 s. ISBN 80-200-0300-2. S. 327.

Literatura
  • HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 50–51.
  • PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
  • VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. Brno: Beta, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 509.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.