Jan II. Smiřický ze Smiřic

Jan II. Smiřický ze Smiřic (147031. ledna 1506)[1] byl český šlechtic a zakladatel housecké větve rodu Smiřických ze Smiřic. Tato větev vymřela Janovým vnukem Václavem v roce 1586.

Jan II. Smiřický ze Smiřic
Narození1470
Úmrtí31. ledna 1506
Místo pohřbeníLysá nad Labem
ChoťUršula Buchovcová z Buchova
DětiLadislav († po 1544)
Jindřich († 1530)
RodičeJindřich Smiřický ze Smiřic († 1487 nebo 1489)
Kateřina Mašťovská z Kolovrat († 1529)
Příbuznípraděd: Václav Smiřický ze Smiřic
děd: Jan I. Smiřický ze Smiřic († 1453)
bratr: Zikmund I. Smiřický ze Smiřic († 1548)
bratr: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1472–1505)
bratr: Jaroslav Smiřický ze Smiřic (1474–1510)
synovec: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597)
synovec: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566)
synovec: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)
vnuk: Zikmund Smiřický ze Smiřic († 1550)
vnuk: Václav Smiřický ze Smiřic (1524–1586)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Původ a život

Narodil se jako syn Jindřicha Smiřického ze Smiřic (asi 1440[1] nebo asi 1446[2] – 1487[3] nebo 1489[2]), který byl císařem Fridrichem III. v roce 1475 povýšen do říšského panského stavu, a jeho manželky Kateřiny Mašťovské z Kolovrat (kolem 1450–1529). V době smrti otce byl Jan II. plnoletý jako jediný ze svých sourozenců.

Údajně se stal purkrabím Pražského hradu.[3] V přehledu Františka Palackého ovšem chybí.[4]

Byl pohřben v Lysé nad Labem.[1][5]

Rodina

Oženil se s Uršulou Buchovcovou z Buchova, dcerou válečníka poděbradské doby. Narodilo se jim šest[5] nebo sedm dětí (tři synové a čtyři dcery).[1]

  • 1. Ladislav († po 1544)
    • ∞ Anna z Tetova
  • 2. Jindřich († 1530)
    • ∞ Eufemie (Féma Tetourka) z Tetova
  • 3. Anna († 1561, pohřbena v Lysé nad Labem)
    • ∞ Mikuláš Vančura z Řehnic († 1582, pohřben v Lysé nad Labem), syn Magdalény Smiřické a Jana z Řehnic
  • 4. Václav († 1525)
  • 5. Eliška († asi 1542)[1]
    • ∞ Petr Adršbach z Dubé († 1532)[1]
  • 6. Johana († mladá)
  • 7. Magdaléna
    • 1. ∞ Jan Vančura z Řehnic († 1539)
    • 2. ∞ Jaroslav Beřkovský ze Šebířova

Majetek

Po otci zdědil polovinu panství Houska. Matka se mu ale majetek zdráhala vydat, pře se dokonce projednávala před králem Vladislavem II. Jagellonským.[6] Druhou polovinu Housky koupil od bratra Zikmunda I. († 1548) za 2250 kop grošů českých.[3] Vlastnil také Lysou nad Labem a Sychrov.[3] Jako majitel Lysé nad Labem měl spory a konflikty s Nymburkem.[5] Byly mu také zastaveny vsi svatojiřského kláštera Chorušice a Choroušky, které se nacházejí u Mělníka.[7]

Odkazy

Reference

  1. MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
  2. ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 79 a 87. Dále jen Smiřičtí.
  3. JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 16.
  4. PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
  5. Smiřičtí, s. 93
  6. Smiřičtí, s. 92
  7. Smiřičtí, s. 94

Literatura

  • ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5.
  • JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 16.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.