Jan II. Smiřický ze Smiřic
Jan II. Smiřický ze Smiřic (1470 – 31. ledna 1506)[1] byl český šlechtic a zakladatel housecké větve rodu Smiřických ze Smiřic. Tato větev vymřela Janovým vnukem Václavem v roce 1586.
Jan II. Smiřický ze Smiřic | |
---|---|
Narození | 1470 |
Úmrtí | 31. ledna 1506 |
Místo pohřbení | Lysá nad Labem |
Choť | Uršula Buchovcová z Buchova |
Děti | Ladislav († po 1544) Jindřich († 1530) |
Rodiče | Jindřich Smiřický ze Smiřic († 1487 nebo 1489) Kateřina Mašťovská z Kolovrat († 1529) |
Příbuzní | praděd: Václav Smiřický ze Smiřic děd: Jan I. Smiřický ze Smiřic († 1453) bratr: Zikmund I. Smiřický ze Smiřic († 1548) bratr: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1472–1505) bratr: Jaroslav Smiřický ze Smiřic (1474–1510) synovec: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597) synovec: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566) synovec: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) vnuk: Zikmund Smiřický ze Smiřic († 1550) vnuk: Václav Smiřický ze Smiřic (1524–1586) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Původ a život
Narodil se jako syn Jindřicha Smiřického ze Smiřic (asi 1440[1] nebo asi 1446[2] – 1487[3] nebo 1489[2]), který byl císařem Fridrichem III. v roce 1475 povýšen do říšského panského stavu, a jeho manželky Kateřiny Mašťovské z Kolovrat (kolem 1450–1529). V době smrti otce byl Jan II. plnoletý jako jediný ze svých sourozenců.
Údajně se stal purkrabím Pražského hradu.[3] V přehledu Františka Palackého ovšem chybí.[4]
Byl pohřben v Lysé nad Labem.[1][5]
Rodina
Oženil se s Uršulou Buchovcovou z Buchova, dcerou válečníka poděbradské doby. Narodilo se jim šest[5] nebo sedm dětí (tři synové a čtyři dcery).[1]
- 1. Ladislav († po 1544)
- ∞ Anna z Tetova
- 2. Jindřich († 1530)
- ∞ Eufemie (Féma Tetourka) z Tetova
- 3. Anna († 1561, pohřbena v Lysé nad Labem)
- ∞ Mikuláš Vančura z Řehnic († 1582, pohřben v Lysé nad Labem), syn Magdalény Smiřické a Jana z Řehnic
- 4. Václav († 1525)
- 5. Eliška († asi 1542)[1]
- ∞ Petr Adršbach z Dubé († 1532)[1]
- 6. Johana († mladá)
- 7. Magdaléna
- 1. ∞ Jan Vančura z Řehnic († 1539)
- 2. ∞ Jaroslav Beřkovský ze Šebířova
Majetek
Po otci zdědil polovinu panství Houska. Matka se mu ale majetek zdráhala vydat, pře se dokonce projednávala před králem Vladislavem II. Jagellonským.[6] Druhou polovinu Housky koupil od bratra Zikmunda I. († 1548) za 2250 kop grošů českých.[3] Vlastnil také Lysou nad Labem a Sychrov.[3] Jako majitel Lysé nad Labem měl spory a konflikty s Nymburkem.[5] Byly mu také zastaveny vsi svatojiřského kláštera Chorušice a Choroušky, které se nacházejí u Mělníka.[7]
Odkazy
Reference
- MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 79 a 87. Dále jen Smiřičtí.
- JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 16.
- PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
- Smiřičtí, s. 93
- Smiřičtí, s. 92
- Smiřičtí, s. 94
Literatura
- ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5.
- JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 16.
Externí odkazy
- Rodokmen Smiřických na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk