Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)

Jindřich Smiřický ze Smiřic
Jindřich Smiřický ze Smiřic
Narození	1535
Úmrtí	1569
Místo pohřbení	Kostel sv. Václava v Rovensku pod Troskami
Choť	Alžběta z Valdštejna (1538–1596)
Děti	Zikmund II. (1557–1608)
Rodiče	Zikmund I. Smiřický († 1548) ; Kunhuta z Fictumu († 1540)
Příbuzní	praděd: Jan I. Smiřický ze Smiřic († 1453) ; děd: Jindřich Smiřický ze Smiřic († 1487 nebo 1489) ; bratr: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597) ; bratr: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566) ; zeť: Jáchym Ondřej Šlik (1569–1621) ; vnuk: Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic (1588–1611) ; vnučka: Eliška Kateřina Smiřická (1590–1620) ; vnuk: Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic (1592–1630) ; vnuk: Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (1594–1618) ; vnučka: Markéta Salomena Smiřická (1597– asi 1655) ; synovec: Vojtěch Smiřický ze Smiřic († 1568) ; synovec: Václav Smiřický ze Smiřic (1564–1593) ; strýc: Jan II. Smiřický ze Smiřic (1470–1506)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)[1][2] byl český šlechtic a zakladatel hruboskalské linie Smiřických ze Smiřic, jednoho z nejbohatších českých rodů.

Původ a život

Narodil se jako syn Zikmunda I. Smiřického (1468/1477–1548) a jeho druhé manželky Kunhuty z Fictumu (asi 1490 – asi 1540). Jeho starší bratr Jaroslav I. (1513–1597) založil kosteleckou linii a Albrecht (1528–1566) náchodskou.

V letech 1551–1552 se zúčastnil prestižní výpravy české šlechty, která tvořila doprovod arcivévody Maxmiliána a jeho manželky Marie z Janova do Vídně. Byl tedy mezi 53 šťastnými pány a rytíři, kteří mohli cestou poznat renesanční architekturu a ideje humanismu. Výpravy se zúčastnili i jeho bratři Jaroslav a Albrecht.[3]

Působil na dvoře arcivévody Ferdinanda Tyrolského, kde zastával úřad číšníka. Později se dokonce uplatnil na dvoře císaře Rudolfa II.[1]

Smrt a náhrobek

Zemřel v roce 1569 ve věku necelých 35 let. Pochován byl stejně jako jeho otec v kostele sv. Václava v Rovensku pod Troskami. U stěny je pozdně renesanční pískovcový náhrobek s bílou mramorovou deskou uprostřed, na které je Jindřich zpodobněn jako rytíř v brnění a s mečem. U nohou má přilbu. Klečí a modlí se před krucifixem. Po stranách desky jsou sloupy, které nesou tympanon. Na něm jsou dvě pololežící alegorické postavy. Uprostřed tympanonu je reliéf génia, který se levým loktem opírá o lebku. Vedle génia jsou přesýpací hodiny a nápisová páska s latinským textem: Hodie mihi, cras tibi, to znamená Dnes mně, zítra tobě. Mezi tympanonem a mramorovou deskou je kartuše s nápisem: Léta 1569 v neděli v hod slavný vzkříšení Pána Krista umřel urozený pan Jindřich Smiřický ze Smiřic a na Skalách a tuto jeho tělo jest pochováno, jehožto duši Pán Bůh rač milostiv být. Konečně podstavec zdobí postavy géniů, kteří drží ověnčený erb Smiřických. Náhrobek objednal Albrecht z Valdštejna.[1]

Rodina

Oženil se s Alžbětou z Valdštejna (1538–1596), dcerou pozdějšího nejvyššího komorníka Českého království Jana z Valdštejna († 1576) a jeho první manželky Marie Elišky Krajířová z Krajku († 1565). Narodily se jim čtyři děti (3 synové a 1 dcera):[1][2]

1. Zikmund II. (srpen 1557 – 27. 5. 1608, pohřben v Kostelci nad Černými lesy
- ∞ (4. 11. 1584 Škvorec) Hedvika Zajícová z Házmburka († 31. 3. 1610)
2. Jaroslav Jan (1566 – 27. 5. 1588 zavražděn, pohřben v kostele sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně)
3. Anna Kateřina († 1610)
- 1. ∞ Jaroslav z Vartemberka († 1602)
- 2. ∞ Jáchym Ondřej Šlik (9. 9. 1569 – 21. 6. 1621 Praha – Staré Město, popraven)
4. Albrecht Vladislav (1568–1602, pohřben na Hrubé Skále 18. 4. 1602)
- ∞ (1595) Barbora Popelovna z Lobkowicz (1570 – 16. 8. 1610)

Manželka Alžběta se asi v roce 1580 vdala podruhé za Aleše Berku z Dubé († 1599).[1]

Majetek

Po smrti otce v roce 1548 zdědil Hrubou Skálu a Hořice.[4][5][6]

Odkazy

Reference

JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 216 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 25.
MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 124.
Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách, s. 17
HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (7): Praha a okolí. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. S. 167.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. Dostupné online. S. 227.

Literatura

ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 126.
JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 216 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 25.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Juřík-1] JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 216 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 25.

[genealogy-2] MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.

[Smiřičtí-3] ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 124.

[4] Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách, s. 17

[5] HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (7): Praha a okolí. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. S. 167.

[6] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. Dostupné online. S. 227.