Rovensko pod Troskami

Zajímavostí v rovenských dějinách je vystěhování několika rodin do Brazílie roku 1893. Po zrušení otroctví totiž Brazílie projevovala zájem o imigranty z Evropy. Rakouské úřady se tomu marně snažily zabránit. Nejpozoruhodnější českou výpravu zorganizovala skupina z Rovenska pod Troskami. V 90. letech se na Turnovsku ocitlo v krizi broušení granátů a zhoršilo se tak postavení mnoha rodin. Někteří spatřovali východisko ve vystěhovalectví. Když se dozvěděli o nabídce brazilské vlády, několik rodin z Rovenska se rozhodlo emigrovat, nakonec však jejich počet dosáhl devadesáti.

Výprava měla v jižní Brazílii vytvořit ohnisko české zemědělské kolonizace. Občané odjeli na několika povozech do Turnova, kde se k nim přidali lidé z Mladoboleslavska. V polovině září přibyli do Hamburku a nalodili se na německý parník Argentina. Když však 9. října vystoupili v Rio de Janeiru, zjistili, že v Brazílii vypukla revoluce a v cestě do Rio Grande do Sul pokračovat nemohou. Někteří se pak dali najmout na práci v Riu, největší skupina odjela do São Paula, do Rio Grande se dostalo jen málo rodin. Ty nemohly udržet český jazyk a přes vytváření českých spolků naši krajané postupně v Brazílii asimilovali.

V lednu 1943 byla v Rovensku na plovárně zlikvidována odbojová výsadkářská skupina Antimony.

Dne 10. května 1945 došlo ve městě k masakru německých civilistů, odzbrojených vojáků, žen i dětí. Sověti a místní obyvatelé zde bez soudu postříleli 365 Němců.[3] V místní škole probíhal jakýsi soud nad Němci. Během poprav se podařilo jednomu příslušníku SS uprchnout. V následné přestřelce a potyčce zastřelil ruského partyzána Ivana Karloviče Nelipoviče. To rozběsnilo vojáky Rudé armády, partyzány i revoluční gardisty a vedlo k masakru 365 civilistů. Do davu běženců střílel v podstatě každý, kdo měl zbraň, a to včetně přítomných občanů Rovenska. Němci, kteří se ještě hýbali, byli následovně nemilosrdně doráženi kulkou do hlavy.[4]

Kostel svatého Václava

Kostel sv. Václava na Týně je postaven z hruboskalského pískovce. Původní je gotický presbytář s pěti okny z poloviny 14. století, loď byla přestavěna goticko-renesančně v 16. století, kdy byla k severnímu boku lodi přistavěna i sakristie, mladší je předsíň v průčelí. Loď má rozměry 19 x 12 metrů, presbytář 9 x 7 metrů. V kostele je rodová hrobka Smiřických, leží v ní i zakladatel rodu Zikmund.

"Rebelantský" zvon v rovenské zvonici

Dřevěná zvonice z roku 1630 připomíná zmíněné povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku z roku 1629. Vznikla na místě starší, pravděpodobně ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Zvonice je dole osmiboká, mohutná a rozložitá, věž je čtyřboká. Stavba ma nízkou stanovou střechu. Unikátem v Česku (s výjimkou zvonice v Kouřimi) jsou zvony obrácené „rebelantsky“ srdcem vzhůru. Jsou rozhoupávány šlapáním, trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu, což si vyžadovalo zapojení čtyř zvoníků. Dva zvony byly ulity roku 1630, třetí roku 1639. Váží 1500, 1200 a 600 kg a nikdy nebyly zrekvírovány! Proč byly ve skutečnosti obráceny, se přesně neví. Dle tradice proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob.[5][6]

Velký zvon ze zvonice prý dokáže splnit přání dívce, která udeří třikrát srdcem o zvon.

• Empírový silniční most se sochou svatého Jana Nepomuckého
• Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
• Sousoší Rozhovor na náměstí
• Socha svatého Václava u nádraží
• Busta Svatopluka Čecha

• Jaromír Jermář, článek Krok za krokem za památkami našeho kraje, sborník Od Ještěda k Troskám, 1/2007, str. 53
• ŠVIHÁLEK, Milan. Jak se rodí zvony. Brno: Jota, 1997.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovensko pod Troskami na Wikimedia Commons
• Rovensko pod Troskami v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Jiří Padevět: Krvavá léta (video)