Zakavkazsko

Zakavkazsko (někdy též Jižní Kavkaz) je označení pro území jižně od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a severně od Malého Kavkazu. Z východu je toto území ohraničeno Kaspickým mořem a ze západu Černým mořem. Leží v mírném podnebném pásu, ale na velké části panují vysokohorské podmínky. Nachází se zde tři mezinárodně uznávané státy (Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie) a tři státy s uznáním částečným (Abcházie, Jižní Osetie a Arcach).

Zakavkazsko
Geografie


Poloha Zakavkazska

Hlavní městoSuchumi, Tbilisi, Jerevan, Baku, Cchinvali, Stěpanakert
Rozloha186 043 [p 1] km² (87. na světě)
z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bodŠchara (5 201 m n. m.)
Časové pásmo+3 , +4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel17 011 641 (60. na světě, )
Hustota zalidnění108,8 ob. / km² (99. na světě)
Jazykarménština, gruzínština, ruština, ázerbájdžánština, osetština, abcházština
Národnostní složeníArméni, Gruzíni, Azerové, Rusové
Náboženstvíkřesťanství, islám
Státní útvar
Měnarubl, lari, manat, dram ()
Mezinárodní identifikace

Dějiny

Státy Zakavkazska se poprvé sjednotily 24. února 1918. Ve světě probíhala první světová válka a v Rusku občanská válka. Na nově vzniklý stát si činily nárok hned tři strany: bělogvardějci, bolševici a Osmanská říše. I přes všechny hrozby ze zahraničí se nakonec republika rozpadla díky vnitřním problémům hned po třech měsících od svého vzniku. Nejdříve se odtrhla Gruzie a o 2 týdny později se rozešla i Arménie s Ázerbájdžánem. Další tři roky se všichni provokovali a propleskávali, válčily (Arménie vs. Ázerbájdžán o Náhorní Karabach), rozpadaly (Abcházie, Jižní Osetie, Adžárie), až v roce 1921 přišla Rudá armáda a začlenila všechny do SSSR. V roce 1922 zde byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která zde fungovala až do roku 1936. V tomto roce zde byly vytvořeny Arménská sovětská socialistická republika, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a Gruzínská sovětská socialistická republika. Toto rozdělení způsobilo problémy, které se projevily až při rozpadu SSSR a nejsou dodnes vyřešeny.

  • Abcházie byla i přes nevoli místních obyvatel začleněna do Gruzínské SSR.
  • Osetie byla rozdělena na Jižní a Severní mezi Gruzii a Rusko.
  • Oblasti s převažující většinou jednoho národa byly předány jiným SSR (např. Náhorní Karabach, Jižní Gruzie).

Za éry SSSR byly tyto státy industrializovány a etnické problémy se zde příliš neprojevovaly. Po rozpadu SSSR se tyto státy staly opět nezávislými a postupně všechny vstoupily do SNS (Gruzie po válce v Jižní Osetii v roce 2008 vystoupila). Ale už těsně před začátkem rozpadu začaly první etnické konflikty (Náhorní Karabach), které pokračují s různou intenzitou dodnes. V roce 2008 byla válka mezi Jižní Osetií a Gruzií. Poslední otevřená válka zde proběhla v roce 2020 mezi Ázerbájdžánem a Republikou Arcach v Náhorním Karabachu obývaném Armény. Výsledek je takový, že kromě 3 celosvětově uznaných států tu existují další 3 sporné státy (Jižní Osetie, Abcházie, Náhorní Karabach – roku 2016 přejmenován na Republiku Arcach).

Ekonomika

Po rozpadu SSSR propukla ve všech státech Zakavkazska krize. Do roku 1995 klesla ekonomika o 30–40 %, pak následovalo několik let stagnace až do roku 1998, kdy začal prudký hospodářský růst (Ázerbájdžán dokonce obsadil v letech 2006 a 2007 první místo ve světě). Zakavkazsko je poměrně zaostalá oblast, v zemědělství pracuje kolem 40% obyvatel (Arménie 39%, Gruzie 52,2%, Ázerbájdžán 38,3%). V Gruzii a Abcházii kde jsou subtropické podmínky se pěstuje hlavně víno (v roce 2009 bylo v Gruzii vyrobeno 15,8 miliónů lahví vína a 10,9 miliónů bylo vyvezeno do 45 zemí světa) ,ale pěstuje se zde také čaj nebo citrusy a v Abcházii i třeba tabák. V Arménii se pěstují hlavně obiloviny (pšenice a ječmen), kterým prospívá místní vulkanická půda a s pomocí umělého zavlažování se zde v menší míře pěstují také fíky, granátová jablka, meruňky a olivy (hlavně u řeky Araks a v údolích severně od Jerevanu). V Ázerbájdžánu kde převládá suché subtropické počasí se hlavně pěstuje bavlna, tabák, citrusy a víno. Všechny zakavkazské státy jsou ve větší či menší míře závislé na těžbě surovin, nejvíce Ázerbájdžán, u něhož 81% exportu tvoří těžba ropy, v Gruzii a Arménii se ropa příliš nevyskytuje, ale velmi důležitá je zde těžba mědi nebo hořčíku.

zeměobyvatel[1]
(mil.)
rozloha
(km²)
HDP (nominální) na hlavu, 2011[2]

USD 

HDP
v PPP od 2009
HDI
v 2011
zaměstnanost

v zemědělví
v %

! zaměstnanost

v Průmyslu
v %

! zaměstnanost

ve službách
v %

Abcházie Abcházie0,248 6653 160[3]------
Arménie Arménie3,229 7433 300-5 7890.7293940,844,2
Ázerbájdžán Ázerbájdžán9,175 142[p 2]7 300-10 0670.73438,312,149,6
Gruzie Gruzie4,357 135[p 3]3 000-5 4650.74552,26,541,3
Jižní Osetie Jižní Osetie0,073 900-------
Arcach0,1411 458-------
Zakavkazsko celkem17,01186 043[p 1]51017968-

Přírodní poměry

Zakavkazsko se nachází v mírném až subtropickém podnebném pásu. Velký Kavkaz zabraňuje průnikům studeného kontinentálního vzduchu ze severu a od Černého moře sem vanou teplé větry, které přinášejí hojnost srážek. Čím více se vzdalujeme od pobřeží Černého moře směrem na východ srážek ubývá. Zatímco u pobřeží Černého moře průměrné roční srážky dosahují až 2500 mm, tak u pobřeží Kaspického moře pouze kolem 300 mm. Zakavkazsko je velice hornatá oblast, třeba žádné území v Arménii (s výjimkou malých údolí) neleží níž než 1000 m nad mořem. Zatímco v nížinách v Gruzii vládne subtropické podnebí, o kousek vedle na vrcholcích Kavkazu je sněhová pokrývka.

Hranice Evropy

Různé hranice Evropy.

V Česku se nejčastěji udává, že geografická hranice Evropy vede podél řek Kuma a Manyč. Ale existují jiné alternativy. Stejně jako v Česku se vyučují hranice Evropy i ve zbytku Evropy, ale v USA nebo v Británii se upřednostňuje jiná verze, kdy jsou hranice Evropy umístěny na hlavní hřeben Kavkazu v tom případě, ale Mont Blanc ztrácí pozici nejvyšší hory Evropy a je nahrazen Elbrusem. Podle nejextrémnějších geologů vede hranice Evropy souběžně s jižní hranicí Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu. Takže Zakavkazsko se nachází zároveň celé v Evropě, částečně v Evropě a částečně v Asii a taky celé v Asii.

Kromě fyzikálních a geografických kritérií jsou země Zakaukazska také často označovány jako evropské, a to na základě politické a kulturní blízkosti moderní Evropy[4][5].

Poznámky

  1. rozloha zakavkazska (186 043 km²) je součtem rozlohy Gruzie (69 700 km²), Arménie (29 743 km²) a Ázerbájdžánu (86 600 km²).
  2. Rozloha Ázerbájdžánu s Náhorním Karabachem (11 458 km²) by byla 86 600 km²
  3. Rozloha Gruzie s Abcházií (8 665 km²) a Jižní Osetií (3 900 km²) by byla 69 700 km²

Reference

  1. http://www.ethno-kavkaz.narod.ru/
  2. http://www.worldbank.org/
  3. Archivovaná kopie. rustrademission.ru [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-28.
  4. Europe Map / Map of Europe - Facts, Geography, History of Europe - Worldatlas.com. WorldAtlas [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-08.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.