Cchinvali

Název Cchinvali je odvozen z gruzínského slova Krtskhinvali (ქრცხინვალი, „země habrů“), což je také historické jméno města. Mezi lety 1934 a 1961 neslo město na počest sovětského vůdce J. Stalina jméno Staliniri.

Pohled na Cchinvali v roce 1886

Okolí moderního Cchinvali bylo osídleno již v době bronzové. Nalezená sídliště a archeologické artefakty z té doby jsou jedinečné, protože odráží vliv jak iberské (východní Gruzie) tak kolchidské (západní Gruzie) kultury se sarmatskými prvky.

Poprvé byla osada zmíněna v gruzínských pramenech v roce 1392.

Po staletí bylo Cchinvali jen nevelkou osadou, větší růst zaznamenalo až v 19. století po připojení Zakavkazska k Rusku, kdy tudy procházela důležitá silnice. Sovětský komunistický režim byl ve městě zaveden v březnu 1921 po vpádu Rudé armády. V roce 1922 bylo město ustaveno hlavním městem Jihoosetské autonomní oblasti v rámci Gruzínské sovětské socialistické republiky. V roce 1940 byla dokončena železniční trať z Gori.

Snahy jihoosetského obyvatelstva o připojení k Severní Osetii (součásti Ruské federace) roku 1989 vedly v letech 1990 až 1992 ke krvavým střetům mezi osetskými separatisty, podporovanými Ruskem, a gruzínskou vládou. Během bojů bylo Cchinvali, ležící při samém jižním pomezí Osetie, značně poškozeno a mnoho etnických Gruzínů, tvořících před válkou 16 % obyvatelstva, město opustilo. Od roku 1992 do roku 2008 panovalo v oblasti příměří, narušené krátce pouze v létě 2004.

Dne 8. srpna 2008 ohlásila Gruzie, že její vojenské jednotky vstoupily po celonočním bombardování do města, aby „na území separatistické republiky obnovily ústavní pořádek“.[1] Po intenzivních bojích obsadila město 10. srpna ruská armáda.[2] Velká část města byla zničena, vedení separatistické republiky i většina civilistů uprchla a na ulicích se nacházela mrtvá těla.[3] [4] Po obsazení ruskou armádou město opět začalo sloužit jako sídlo jihoosetské vlády a škody způsobené válkou již byly opraveny. Ve městě se nachází početná ruská vojenská posádka.

Židovská čtvrť je jednou z nejmalebnějších částí Starého Cchinvali, kde od středověku žili řemeslníci a obchodníci, etničtí Židé. V roce 1992 tvořili Židé 36,3 % obyvatel města.

S vypuknutím gruzínsko-osetinského konfliktu v roce 1991 většina Židů města opustila spolu s gruzínskými uprchlíky. Během bojů v roce 1992 byly vážně poškozeny budovy v židovské čtvrti včetně místní synagogy. V srpnu 2008 byla v důsledku ostřelování židovská čtvrť značně poškozena.[5][6] Bývalý ekonomický poradce prezidenta Ruské federace Andrej Illarionov, který v říjnu 2008 navštívil ruiny židovské čtvrti, uvedl, že tato část města na něho působila jako dlouho opuštěné místo. Podle Illarionova pozorování rostou přímo uprostřed ruin domů keře a stromy vysoké až několik metrů.[7]

Železniční komunikace přestala se začátkem prvního gruzínsko-osetinského konfliktu na počátku 90. let.[8]

I přes malý počet obyvatel (46 tisíc lidí v roce 1989) byla v Cchinvali 25. června 1982 otevřena trolejbusová doprava na trase: "Textilní továrna - Nádraží - Náměstí hrdinů".[9] V prosinci 1990 byla trolejbusová doprava ukončena a nikdy nebyla obnovena.

V současném Cchinvali je autobusová doprava (každých 10-15 minut) a taxi služby. Vozový park městského autobusu představují ojetá vozidla LiAZ-5256, která byla darována Ruskem po válce v roce 2008 a dříve jezdila v Moskevské oblasti. Všechny trasy městské, meziměstské a mezinárodní autobusové dopravy obsluhuje Státní jednotný podnik Oddělení silniční dopravy Jižní Osetie.

V Cchvinvali působí velvyslanectví těchto států:

• Rusko Rusko
• Abcházie Abcházie
• DLR DLR
• LLR LLR
• Venezuela Venezuela
• Nikaragua Nikaragua
• Nauru Nauru
• Arcach Arcach

• Tiraspol
• Suchumi
• Archangelsk
• Vladikavkaz
• Sergijev Posad
• Vladivostok