Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (ázerbájdžánsky Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы – Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, rusky Азербайджанская Советская Социалистическая Республика – Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы (ázerbájdžánsky)
Азербайджанская Советская Социалистическая Республика (rusky)
← 
← 
← 		 1920–1922
1936–1991		  →
 →

vlajka
znak
Hymna: Azərbaycan marşı (1920–1922)
Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасынын Һимни (1944–1991)
Motto: Бүтүн өлкәләрин пролетарлары, бирләшин! („Proletáři všech zemí, spojte se!“)
geografie
rozloha:
86 600 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
7 037 900 (rok 1989)
národnostní složení:
státem propagovaný ateismus
státní útvar
suverénní stát (1920–1922)
ZSFSR (1922–1936)
Sovětský svaz Sovětský svaz (1936–1991)
de facto suverénní útvar (1989–1991)
vznik:
zánik:
23. srpna 1990 přejmenováním na Ázerbájdžán,
resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
státní útvary a území
předcházející:
Ázerbájdžánská demokratická republika
Republika Horské Arménie
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
 následující:
Ázerbájdžánská republika
Náhornokarabašská republika

Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. Součástí Ázerbájdžánské SSR byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhornokarabašská autonomní oblast.

Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.

Ekonomika
Baku v 60. letech 20. stol.

Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležité zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, tabáku, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.

Stručný historický přehled
  • 9.–4. st. př. n. l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská
  • 3.–10. st. Sasánovci, od 8. st. arabský chalífát
  • 4. st. křesťanství státním náboženstvím
  • 1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace
  • 9.–16. st. feudální státy
  • 11.–14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra
  • 16.–18. st. součást říše Safíjovců
  • 17.–18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost
  • pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii
  • 1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu
  • listopad 1917 nastolena sovětská moc
  • duben–květen 1918 součást Zakavkazské federativní demokratické republiky
  • květen 1918–duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
  • duben–červenec 1918 bakuská komuna
  • červenec 1918–duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů
  • 1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR
  • 12. 3. 1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR)
  • 30. 12. 1922 ZSFSR součástí SSSR
  • 5. 12. 1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR
  • 23. 9. 1989 deklarována státní suverenita
Ázerbájdžánská vlajka v roce 1991 před zánikem SSSR
  • 5. 2. 1991 Ázerbájdžánská republika
  • 30. 8. 1991 vyhlášení nezávislosti
  • 25. 12. 1991 zánik SSSR – úplná nezávislost

Přehled představitelů

Bakuská komuna
  • (2. 11. 1917 –) 25. 4. 1918 – 31. 7. 1918 – Stepan Georgiyevich Shaumyan – předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny

Zakavkazská federativní demokratická republika
  • 22. 4. 1918 – 26. 5. 1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda shromáždění; SDWP

Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
  • 28. 5. 1918 – 17. 6. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
  • 17. 6. 1918 – 16. 11. 1918 – Fath Ali Khan Khoyski – předseda prozatímní vlády; TPM
  • 16. 11. 1918 – 7. 12. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
  • 7. 12. 1918 – 2. 2. 1920 – Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev – první náměstek předsedy parlamentu; TPM
  • 2. 2. 1920 – 27. 4. 1920 – Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov – první náměstek předsedy parlamentu; TPM

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
  • 28. 4. 1920 – 16. 5. 1920 – Mirza Davud Bagir ogly Husseynov – náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP
  • 16. 5. 1920 – 21. 5. 1921 – Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov – předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP
  • 21. 5. 1921 – 6. 5. 1922 – Mukhtar Haji ogly Hajiyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP
  • 6. 5. 1922 – 18. 9. 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska
  • 12. 3. 1922 – 13. 12. 1922 – Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov – člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
  • 13. 12. 1922 – 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
  • 1929 – 13. 12. 1931 – Gazanfar Makhmud ogly Musabekov – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
  • 13. 12. 1931 – 5. 12. 1936 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

Ázerbájdžánská SSR
  • 5. 12. 1936 – 10. 6. 1937 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
  • červen 1937 – 19. 7. 1938 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
  • 19. 7. 1938 – 21. 7. 1938 – Mir Teimur Mir Alekper ogly Yakubov – předseda Nejvyššího sovětu; AKP
  • 21. 7. 1938 – 23. 4. 1949 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 18. 5. 1949 – 9. 3. 1954 – Nazar Heydar ogly Heydarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 9. 3. 1954 – 23. 1. 1958 – Mirza Azhdar ogly Ibrahimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 23. 1. 1958 – 26. 11. 1959 – Ilyas Kerim ogly Abdullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 26. 11. 1959 – 16. 11. 1961 – Saftar Mamed ogly Dzhafarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 29. 12. 1961 – 25. 12. 1969 – Mamed Abdul ogly Iskenderov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 25. 12. 1969 – 30. 12. 1985 – Kurban Ali ogly Khalilov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 30. 12. 1985 – 22. 6. 1989 – Suleiman Bayram ogly Tatliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 22. 6. 1989 – 18. 5. 1990 – Elmira Mikail kyzy Kafarovová – předsedkyně prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
  • 19. 5. 1990 – 5. 2. 1991 – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; AKP

Ázerbájdžánská republika

Administrativní členění

1 ASSR, 1 AO, 61 rajónů

Autonomní republika
NázevRozloha v km2Počet obyvatel (1985)Administrativní středisko
Nachičevanská ASSR5.500267.000Nachičevan

Autonomní oblast
NázevRozloha v km2Počet obyvatel (1985)Administrativní středisko
Náhorní karabašská AO4.400174.000Stepanakert

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.