Arméni

Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.

Arméni
Հայեր
Hayer
Populace
cca 8 mil.[1]
Arménie Arménie3 145 354[2]
Rusko1 182 388[3]–2 900 000[4]
USA483 366[5]–1 500 000[6]
Francie Francie250 000[7]–750 000[8]
Gruzie Gruzie248 929[9]
Sýrie Sýrie150 000[10]
Náhorní Karabach (de facto)137 380[11]
Írán Írán120 000[12]
Libanon Libanon100 000[13]
Ukrajina Ukrajina100 000[14]
Turecko Turecko60 000[15]
Kanada Kanada55 740[16]
Abcházie41 864[17]
Jazyk(y)
Arménština
Náboženství
Arménská apoštolská církev

Dlouhá a bolestná historie Arménů způsobila, že z přibližně osmi milionů příslušníků národa žije pět milionů v diaspoře, zejména v Rusku, USA a Francii. Jednou z posledních pohrom byla turecká genocida Arménů (1915–1918), kvůli níž mají Arméni s Tureckem dodnes velmi napjaté vztahy. Arméni hovoří arménským jazykem, který používá zvláštní písmo. Jsou prvním národem, který přijal křesťanství (roku 301); dnes se téměř všichni hlásí k Arménské apoštolské církvi.

Osobnosti

Otcem arménské vědy je starověký učenec Anania Širakaci. Významným botanikem byl Armen Tachtadžjan. V časech SSSR se proslavil astronom Viktor Amazaspovič Ambarcumjan a letecký konstruktér Arťom Mikojan. Arménský původ měl i rakouský matematik Emil Artin. Arménský původ měl i známý průkopník eutanazie Jack Kevorkian.

K intelektuálním pilířům starověké Arménie patřili zakladatel arménské církve Řehoř Osvětitel, historik Movses Chorenaci či teolog Řehoř z Nareku. Tvůrcem arménské abecedy byl Mesrop Maštoc. Georgij Ivanovič Gurdžijev byl známým mystikem 20. století.

K nejznámějším Arménům vůbec patřil hudební skladatel Aram Chačaturjan. Zakladatelem moderní arménské hudby byl Komitas. Představiteli klasické hudby byli též Alexander Arutjunjan či Alexander Spendiarjan. V populární hudbě se prosadili někteří představitelé arménské diaspory, například francouzský šansoniér Charles Aznavour, americká zpěvačka Cher, nebo rocker skupiny System of a Down Serj Tankian. Z Arménie naopak vyrážel do světa hráč na duduk Djivan Gasparyan.

Arménský původ měl malíř Ivan Ajvazovskij, stejně jako Američan Arshile Gorky. Ke známým malířům působícím v Arménii patřil Martiros Sarjan.

V sovětském filmu se prosadil režisér Sergej Paradžanov. V Kanadě režisér Atom Egoyan.

Nejznámějším spisovatelem arménského původu je patrně William Saroyan, ovšem ten působil v diaspoře. Zakladatelem moderní arménské literatury byl Chačatur Abovjan. K důležitým jménům patří též Jeghiše Čarenc, Hovhannes Tumanjan, Avetik Isahakjan, Sajať-Nova či Diana Abgar.

Nejvýznamnějším králem starověké Arménie byl Tigranés Veliký, dnes národní hrdina a symbol. Podobnou roli sehrává Andranik Ozanian, bojovník Arménské revoluční federace. Nubar Paša se stal prvním egyptským premiérem. V řadách Rudé armády se za druhé světové války proslavil Ivan Christoforovič Bagramjan. Velmi vlivným politikem v Sovětském svazu byl Anastas Mikojan. Prezidenty samostatné Arménie po roce 1991 byli Levon Ter-Petrosjan, Robert Kočarjan a Serž Sarkisjan. Bojovníkem za připojení Náhorního Karabachu k Arménii byl Vazgen Sarkisjan. Arménskou menšinu v Turecku reprezentoval aktivista Hrant Dink, zavražděný tureckými nacionalisty.

Do dějin mezinárodního obchodu se zapsal Calouste Gulbenkian.

Jako i jiné kavkazské národy, mají Arméni slavnou šachovou a zápasnickou školu. Ze šachistů k nejvýznamnějším patří Tigran Petrosjan či Levon Aronjan. Zápasník Armen Nazarjan vyhrál pro samostatnou Arménii první a dosud jedinou zlatou olympijskou medaili (druhou vyhrál již v dresu Bulharska). Jeho kolegové Arsen Julfalakjan a Armen Mkrtčjan mají olympijské stříbro. Levon Julfalakyan vyhrál olympiádu ještě v dresu SSSR.

Reference
    • VON VOSS, Huberta. Portraits of Hope: Armenians in the Contemporary World. New York: Berghahn Books, 2007. ISBN 9781845452575. S. xxv. (anglicky)
    • FREEDMAN, Jeri. The Armenian genocide. New York: Rosen Publishing Group, 2008. ISBN 9781404218253. S. 52. (anglicky)
    • Guntram H. Herb, David H. Kaplan. Nations and Nationalism: A Global Historical Overview: A Global Historical Overview. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2008. ISBN 9781851099085. S. 1705. (anglicky)
    • Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 9780810854758. S. 50. (anglicky)
    • PHILANDER, S. George. Encyclopedia of global warming and climate change. Los Angeles: SAGE, 2008. ISBN 9781412958783. S. 77. (anglicky)
    • Robert A. Saunders, Vlad Strukov. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 9780810874602. S. 51. (anglicky)
  2. 2001 Official Armenian Census statistics. 2010-01-30. Dostupné online. (anglicky)
  3. (rusky) National makeup of the population of the Russian Federation (Национальный состав населения Российской Федерации) [online]. Federální služba státní statistiky [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 978-0-8108-5475-8. S. 50. (anglicky)
  5. Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2011 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau [cit. 2012-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
    • Barack Obama on the Importance of US-Armenia Relations [online]. Armenian National Committee of America, 19 January 2008 [cit. 2012-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-06. (anglicky)
    • Kim Kardashian Urges Support for Telethon. www.armenianweekly.com. 20 May 2012. Dostupné online [cit. 24 July 2012]. (anglicky)
    • MILLIKEN, Mary. Armenian-American clout buys genocide breakthrough. www.reuters.com. 12 October 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18. (anglicky)
  7. THON, Caroline. Armenians in Hamburg: an ethnographic exploration into the relationship between diaspora and success. Berlin: LIT Verlag Münster, 2012. ISBN 978-3-643-90226-9. S. 25. (anglicky)
  8. TAYLOR, Tony. Denial: history betrayed. Carlton, Victoria: Melbourne University Pub., 2008. ISBN 978-0-522-85482-4. S. 4. (anglicky)
  9. The State Department for Statistics of Georgia [online]. Dostupné online. (anglicky), see http://www.statistics.ge/index_eng.htm
  10. ARMENIAN POPULATION IN THE WORLD. www.armeniadiaspora.com [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-26.
  11. National Statistical Service of Nagorno-Karabach Republic. Table 5.1: De Jure Population (Urban, Rural) by Age and Ethnicity [online]. 2006-11-16 [cit. 2009-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-05. (anglicky)
  12. (arménsky) VARDANYAN, Tamara. Իրանահայ համայնք. ճամպրուկային տրամադրություններ [online]. Noravank Foundation, 21 June 2007 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
  13. GIBNEY, Matthew J. Immigration and asylum: from 1900 to the present. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-57607-796-2. S. 13. (anglicky)
  14. The distribution of the population by nationality and mother tongue. [s.l.]: State Statistics Committee of Ukraine, 2001. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  15. Foreign Ministry: 89,000 minorities live in Turkey. Today's Zaman. 15 December 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. (anglicky)
  16. Canada National Household Survey. [s.l.]: Statistics Canada, 2011. Dostupné online. (anglicky). Of those, 31,075 reported single and 24,675 mixed Armenian ancestry.
  17. (rusky) В Абхазии объявили данные переписи населения. Delfi. 29 December 2011. Dostupné online [cit. 20 August 2013]. (anglicky). (According to the 2011 census).

Literatura
  • REGATEOVÁ, Anne Elizabeth, Arméni, přel. J. A. Černý, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
  • ŘOUTIL, Michal; KOŠŤÁLOVÁ, Petra; NOVÁK, Petr. Katastrofa křesťanů: Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914-1923. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 742 s. (Pro Oriente; sv. 37). ISBN 978-80-7465-254-7.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.