Velký Kavkaz

Táhne se v délce 1 100 km a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře.

Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5 642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5 203 m), potom Šchara (5 201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná (listnaté lesy do 1500 m n. m., výše jehličnaté, pak polonina). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.

¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.

V podélném (severozápado - jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:

• Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
  • hlavní kavkazský (rozvodný) hřeben s výškou přes 3 500 m n. m. a nejvyšším vrcholem Šchara
  • na severní straně paralelně s ním probíhající boční kavkazský hřbet s nejvyššími vrcholy Kavkazu a nejvyšší horou Elbrus
• Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
  • Skalistý hřbet (rusky Скалистый хребет, 3300-3600 m)
  • Pastevní hřbet (rusky Пастбищный хребет, 1200-1500 m) - mezi Skalistým hřbetem a Černými horami
  • Černé hory (rusky Лесистый хребет, 600-1300 m) - hustě zalesněné, táhnoucí se severně ve vzdálenosti 18 - 64 km od hlavního hřebene
• Jižní pásmo Velkého Kavkazu tvoří hřebeny přiléhající z jihu k hlavnímu kavkazskému hřebenu. V Ázerbájdžánu se na jižních svazích nachází Státní přírodní rezervace İsmayıllı.

Tradičně je Velký Kavkaz příčně rozdělen na tři části:

• Západní Kavkaz - úsek mezi Černým mořem a úpatím hory Elbrus
• Centrální Kavkaz - úsek s horami Elbrus a Kazbek (včetně)
• Východní Kavkaz - úsek od úpatí Kazbeku ke Kaspickému moři

Hlavní kavkazský hřeben, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7 až 8 °C teplejší než v Předkavkazsku).

Přes hlavní kavkazský hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem u Rokského průsmyku, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.

Zasněžené vrcholy Velkého Kavkazu. Pohled z jižní, gruzínské strany

• Kavkaz (region)
• Nejvyšší hory Velkého Kavkazu
• Malý Kavkaz

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký Kavkaz na Wikimedia Commons