Volodymyr Zelenskyj

Na Silvestra 2018 oznámil Zelenskyj svou kandidaturu v ukrajinských prezidentských volbách v březnu 2019 a začátkem února jej předvolební průzkumy považovaly za jednoho z favoritů. V prvním kole voleb získal největší počet hlasů z 39 kandidátů a společně s úřadujícím prezidentem Petrem Porošenkem postoupil do druhého kola prezidentské volby.

Zelenskyj byl jako kandidát strany Služebník lidu považován za antisystémového kandidáta, vystupujícího především proti všudypřítomné korupci.[16] Hlásil se k podpoře členství Ukrajiny v EU i v NATO, ale o obojím by podle něj měli Ukrajinci rozhodnout formou referenda.[17] V případě svého zvolení měl v úmyslu snažit se ukončit probíhající konflikt v Donbasu jednáním s Ruskem a nevylučoval ani uspořádání referenda o této záležitosti.[18] Podle jeho tehdejšího vyjádření existovaly dvě cesty pro návrat Donbasu pod kontrolu Kyjeva: První zahrnovala rozsáhlou informační válku, kterou by vyhrála ukrajinská strana, přičemž obyvatelé Donbasu by si uvědomili, že jsou Ukrajinci. Druhou cestou podle něj bylo ukázat obyvatelům konfliktních regionů, že je země stále považuje za své občany: „Měli bychom jim platit důchody. Ano, je to velká ztráta pro rozpočet země, ale Luhansk a Doněck jsou také součástí naší země“.[19] Navrácení Krymu pod ukrajinskou kontrolu naopak označil za nereálné, jedině snad až po změně režimu v Rusku.[19] Jako rodák z Kryvého Rihu na jihovýchodě Ukrajiny, kde žije silná ruskojazyčná menšina, hovoří Zelenskyj od narození rusky a, na rozdíl od dalších dvou favorizovaných kandidátů – Petra Porošenka a Julie Tymošenkové – zastával ve volební kampani vůči ruskojazyčné menšině na Ukrajině vstřícnější postoj.[20]

V prvním kole voleb dne 31. března získal více než 30 % hlasů a z prvního místa postoupil – spolu s Petrem Porošenkem – do druhého kola voleb, které se konalo 21. dubna 2019. To přineslo podle očekávání vítězství Zelenského. Při volební účasti, která se pohybovala kolem 58 %, získal vítězný kandidát podle průzkumů provedených u volebních uren 74 % hlasů voličů, zatímco na dosavadního prezidenta Porošenka připadlo 26 % hlasů.[21]

Po sečtení hlasů ve volbách se Zelenskyj stal zvoleným prezidentem. Ihned po zvolení vyvolal kontroverzi, když nabídl všem Rusům ukrajinské občanství, čímž reagoval na ruského prezidenta Vladimira Putina, který dříve nabídl občanství Ruské federace Ukrajincům výměnou za slib věrnosti Rusku.[22] Také se dožadoval přesunutí data své inaugurace na 19. května z původního 28. května. Kritici tvrdili, že o posun data žádá, aby mohl rozpustit parlament. To se pak i skutečně stalo a den po nastoupení do úřadu, 20. května 2019, podal premiér Volodymyr Hrojsman na nátlak Zelenského demisi. Rozpuštění parlamentu odůvodnil Zelenskyj tím, že jeho strana v něm nemá zastoupení a tudíž by nebyl schopný prosazovat změny, které chce uskutečnit.[23][24]

Zelenskyj a americký prezident Donald Trump v New Yorku 25. září 2019

V dubnu 2021 jednal v Paříži o vstupu Ukrajiny do NATO.[25] Koncem listopadu 2021 prohlásil v televizním projevu, že má informace o chystaném státním převratu podporovaném z Ruska, ke kterému mělo dojít z 1. na 2. prosince 2021,[26] ten se ovšem nakonec neuskutečnil.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko začal být od prosince 2021 na Ukrajině vyšetřován kvůli podezření z vlastizrady a z financování terorismu, protože v roce 2014 dohodl nákup uhlí z území ovládaného proruskými separatisty na Donbasu. Pokud by byl Porošenko shledán vinným, hrozí mu až 15 let odnětí svobody.[27] Porošenko se domníval, že jeho případ byl vykonstruovaný na pokyn prezidenta Zelenského.[28] Přesto se Porošenko v lednu 2022 vrátil do vlasti z Polska, kam se v prosinci 2021 uchýlil.

Dne 24. února 2022 došlo k eskalaci rusko-ukrajinské krize, když po delším shromažďování ruských jednotek u ukrajinských hranic (pod záminkou cvičení) prezident Ruské federace Vladimir Putin ohlásil zahájení vojenské operace proti Ukrajině za smyšleným účelem „denacifikace“ země. [29] Zelenskyj se odmítl podřídit ruskému nátlaku, zůstal v Kyjevě i přes to, že mu byl nabídnut od amerického prezidenta Joe Bidena odvoz do bezpečí do USA, neboť věděl, že jeho přítomnost a odhodlání jsou důležitou podporou a motivací pro obranu země. Jeho vystupování v největším vojenském konfliktu v Evropě od konce druhé světové války je oceňováno také ze strany expertů.[30]

Setkání Volodymyra Zelenského s českým premiérem Petrem Fialou a dalšími premiéry během ruského útoku na Ukrajinu, 15. března 2022

15. března 2022 se v Kyjevě setkal s českým premiérem Petrem Fialou, polským premiérem Mateuszem Morawieckim a slovinským premiérem Janezem Janšou, kteří mu vyjádřili podporu v boji proti ruským okupantům a jednali s ním o další pomoci Ukrajině. Setkání bylo řadou českých, ukrajinských i světových politiků a novinářů hodnoceno jako statečné a historické.[31]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolodymyr Selenskyj na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj na Wikimedia Commons
• Osoba Volodymyr Zelenskyj ve Wikicitátech