Doněcká oblast
Doněcká oblast (ukrajinsky Донецька область / Donec’ka oblasť, též Донеччина / Doneččyna; rusky Донецкая область / Doněckaja oblasť) je samosprávnou jednotkou Ukrajiny. Rozkládá se na jihovýchodě země a zaujímá podstatnou část území Donbasu, na jihu má přístup k Azovskému moři. Se svými 4 200 000 obyvatel (2018) byla nejlidnatější oblastí Ukrajiny. Těží se zde uhlí a rudy kovů, je zde soustředěna metalurgie a těžký průmysl. Ze všech ukrajinských oblastí je Doněcká oblast nejvíce prorusky orientována; většina obyvatel včetně etnických Ukrajinců hovoří rusky.
Doněcká oblast Донецька область Donecka oblasť | |
---|---|
znak vlajka | |
Geografie | |
Hlavní město | Doněck (de iure) Kramatorsk (de facto) |
Souřadnice | 48°8′24″ s. š., 37°44′24″ v. d. |
Rozloha | 26 517 km² |
Časové pásmo | +3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 4 200 461 (2018) |
Hustota zalidnění | 158,4 obyv./km² |
Jazyk | ruština (75 %), ukrajinština (24 %) |
Národnostní složení | Ukrajinci (57 %), Rusové (38 %), Řekové (1,6 %) |
Náboženství | pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Ukrajina |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 7 rajónů |
Vznik | 1932 |
gubernátor | Pavlo Kyrylenko |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | +380-62 |
Označení vozidel | AH a KH |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poté, co proruští separatisté obsadili zdejší správní orgány, vyhlásili dne 7. dubna 2014 nezávislost Doněcké oblasti na Ukrajině.[1][2] Do čela nově vyhlášené Doněcké lidové republiky postavili Doněckou lidovou radu a 11. května uspořádali referendum o vyhlášení samostatnosti, pro niž se vyslovilo 89 % voličů. Republika není mezinárodně uznaná a od jejího vyhlášení zde probíhají boje s ukrajinskou armádou. Separatisté kontrolují jihovýchodní část oblasti, která tvoří zhruba třetinu její rozlohy, ale zahrnuje velká města a žije zde více než polovina celkového obyvatelstva. Ukrajinské orgány v červnu 2014 dočasně přenesly sídlo oblasti z Doněcku do Mariupolu,[3] v říjnu 2014 pak do Kramatorsku.[4]
Historie
V době Ruského impéria, jež tato území získalo v 18. století ve válkách s Tureckem, spadala většina území oblasti pod Novoruskou a později Jekatěrinoslavskou gubernii, jihovýchodní část pak pod Oblast Donského vojska. Po vzniku Ukrajinské SSR zde vznikla Doněcká gubernie (1920–1925), v dalších několika letech se správní uspořádání překotně měnilo. 2. července 1932 byla založena Doněcká oblast se sídlem v Bachmutu (název oblasti byl původně utvořen od řeky Severní Doněc), už 17. července bylo však sídlo přemístěno do města Stalino, jak zněl tehdejší název Doněcku, a oblast tedy až do roku 1961 nesla název Stalinská oblast. V červnu 1938 z ní byla vyčleněna nově ustavená Vorošilovgradská oblast, což je název dnešní Luhanské oblasti. V letech 1941–1943 bylo území okupováno německou armádou.
Obyvatelstvo
Nejvyšší počet obyvatel měla oblast v době zániku Sovětského svazu – 5 356 800 v roce 1993. Od té doby počet obyvatel poklesl na 4 841 000 při sčítání 2001 a na 4 200 000 (odhad 2018).
Při posledním sčítání lidu v roce 2001 uvedlo 57% obyvatel Ukrajinskou národnost a 38% Ruskou. Jako rodný jazyk uvedlo 74,9 % obyvatel oblasti ruštinu, 24,1 % ukrajinštinu. Došlo tak k nárůstu podílu ruštiny oproti roku 1989 (67,7 % obyvatel).
Rok | 1897 | 1939 | 1959 | 1979 | 1989 | 1993 | 2001 | 2010 | 2015 | 2018 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel (tis.) | 586,5 | 3 103,2 | 4 262 | 5 170 | 5 332,4 | 5 365,8 | 4 841,1 | 4 466,7 | 4 297,2 | 4 200 |
Administrativní členění
Před rokem 2020 se oblast dělila na 18 rajónů a 28 měst oblastního významu s vlastními správními orgány. Po administrativní reformě z roku 2020 bylo ustaveno 8 velkých rajónů,[5] z nichž 3 (Doněcký, Horlivský a Kalmiuský) se nacházejí na území kontrolovaném DLR a existují tak jen de iure.
Města a obce
Trvalým hlavním městem oblasti je Doněck s 1 milionem obyvatel. Další významné město je azovský přístav a ocelárenské centrum Mariupol, od června 2014 do října 2014 hlavní město oblasti. Celkem je v oblasti 52 měst, z nichž 28 mělo před rokem 2020 status města oblastního významu. Dále je zde 131 sídel městského typu a 875 obcí.
Následující tabulka podává přehled měst s více než 20 000 obyvateli a všech bývalých měst oblastního významu (tučně). Kurzívou jsou vyznačena města pod kontrolou Doněcké lidové republiky. V závorce jsou uvedeny původní názvy měst pod kontrolou DLR přejmenovaných ukrajinskými úřady.
Město | Ukrajinský název | Ruský název | Počet obyvatel k 1. 1. 2006 |
---|---|---|---|
Doněck | Донецьк | Донецк | 993 519 |
Mariupol | Маріуполь | Мариуполь | 479 959 |
Makijivka | Макіївка | Макеевка | 372 778 |
Horlivka | Горлівка | Горловка | 275 452 |
Kramatorsk | Краматорськ | Краматорск | 173 310 |
Slovjansk | Слов'янськ | Славянск | 121 394 |
Jenakijeve | Єнакієве | Енакиево | 94 408 |
Kosťantynivka | Костянтинівка | Константиновка | 86 828 |
Bachmut | Бахмут | Бахмут | 77 177 |
Pokrovsk | Покровськ | Покровск | 66 912 |
Čysťakove (Torez) | Чистякове | Чистяково | 64 789 |
Družkivka | Дружківка | Дружковка | 62 766 |
Charcyzk | Харцизьк | Харцызск | 61 773 |
Šachtarsk | Шахтарськ | Шахтёрск | 55 043 |
Snižne | Сніжне | Снежное | 52 999 |
Myrnohrad | Мирноград | Мирноград | 52 241 |
Toreck | Торецьк | Торецк | 39 491 |
Jasynuvata | Ясинувата | Ясиноватая | 36 918 |
Avdijivka | Авдіївка | Авдеевка | 36 243 |
Dobropillja | Добропілля | Доброполье | 33 375 |
Chrestivka (Kirovske) | Хрестівка | Крестовка | 29 367 |
Debalceve | Дебальцеве | Дебальцево | 28 160 |
Lyman | Лиман | Лиман | 25 314 |
Selydove | Селидове | Селидово | 25 139 |
Volnovacha | Волноваха | Волноваха | 23 830 |
Dokučajivsk | Докучаївськ | Докучаевск | 23 736 |
Kurachove | Курахове | Курахово | 20 746 |
Amvrosijivka | Амвросіївка | Амвросиевка | 20 705 |
Novohrodivka | Новогродівка | Новогродовка | 17 473 (2001) |
Ždanivka | Жданівка | Ждановка | 13 688 (2001) |
Reference
- AMUR.INFO. Донецкая область объявила о своей независимости от Украины [online]. Амур.инфо, 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (rusky)
- PRAVDA.RU. Донецкая область объявила себя республикой и попросила Путина ввести миротворческий контингент [online]. Правда.Ру, 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (rusky)
- DW.DE. Тарута переїхав до Маріуполя [online]. Deutsche Welle, 2014 [cit. 2014-09-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- Archivovaná kopie. mw.ua [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- Постанова Верховної Ради України «Про утворення та ліквідацію районів» 17. 7. 2020.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Doněcká oblast na Wikimedia Commons
- (ukrajinsky)(anglicky) Oficiální stránky oblastní administrativy