Petro Porošenko

Porošenko je bývalý ministr zahraničních věcí a ministr obchodu a hospodářského rozvoje. V letech 2007–2014 byl členem Ukrajinské národní bankovní rady. Do ukrajinského parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1998. Dne 28. března 2014 oznámil kandidaturu na prezidenta Ukrajiny.[1]

Petro Porošenko je ženatý, s manželkou Marinou Porošenkovou má čtyři děti; dva syny a dvě dcery.[14]

Podle údajů ruského vydání časopisu Forbes z března 2014 byl sedmým nejbohatším Ukrajincem, jeho jmění se tehdy odhadovalo na 1,2 miliardy dolarů.[15] Podle novějšího odhadu ke konci roku 2018 vlastní Porošenko majetek ve výši již jen 500 milionů dolarů, takže jej časopis Forbes neuvádí. Dříve byl v pořadí miliardářů celého světa veden na pozici 1284.[16] Patří mu mj. firma Roshen, která je největším ukrajinským výrobcem čokolády. (Tato firma vyráběla čokoládu také v Rusku, aktuální údaje k tomu nejsou k dispozici.) Porošenko je proto znám pod přezdívkou „čokoládový král“.[17]

Porošenko byl zmíněn v tzv. Panamských dokumentech.[18] Před volbami v roce 2014 slíbil prodat svou firmu na cukrovinky Rošen, ovšem místo toho podle Panamských dokumentů přesunul své podnikání do offshorového centra na Britských Panenských ostrovech a tím ušetřil miliony na daních, které by jinak musel zaplatit na Ukrajině.[19] Po zveřejnění možného daňového úniku navrhl Oleh Ljaško, předseda Radikální strany, obžalobu Porošenka.[19] Skandál rozdmýchal měsíce trvající spory mezi Porošenkovým blokem a Lidovou frontou Arsenije Jaceňuka, ve které se obě strany vzájemně obviňují z korupce.[19] Porošenko se objevil také v dokumentech Paradise Papers, které byly zveřejněny v listopadu 2017 a které odhalují daňové úniky skrze daňové ráje.[20]

V lednu 2022 rozhodl ukrajinský soud o zabavení Porošenkova majetku kvůli obvinění z vlastizrady a podpory terorismu.[21]

Podle serveru WikiLeaks v letech 2006 až 2009, kdy Porošenko vedl v parlamentu výbor pro finance a bankovnictví, popisovali američtí diplomaté Porošenka jako oligarchu zdiskreditovaného nařčeními z korupce.[22]

Během předvolební kampaně Porošenko slíbil, že po zvolení prodá většinu svých podniků, včetně televizní stanice Pátý kanál a potravinářské firmy Rošen. Dodnes svůj slib nesplnil a naopak hodnotu svých aktiv několikanásobně zvýšil.[23]

Podle rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa Porošenko získal za podivných okolností pozemky v ochranné zóně poblíž památky UNESCO a v rozporu s ukrajinskými zákony na nich začal stavět, čímž poškodil část opevnění z 18. století. Vyšetřování prokuratury proti němu bylo zastaveno pět měsíců po jeho zvolení prezidentem v listopadu 2014.[24]

V září 2014 označil Porošenko bojovníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), v Česku známé pod označením „banderovci“, kteří bojovali za samostatný ukrajinský stát, nicméně při tom masově vyvražďovali polské i židovské civilisty za druhé světové války a spolupracovali s nacistickým Německem, za „příklad hrdinství a vlastenectví na Ukrajině“.[25]

Na konci jara roku 2017 byly na Ukrajině zablokovány sociální sítě VKontakte a Odnoklasniky, dále také vysílání řady ruských televizních stanic a zakázáno působení ruských bank a firem zabývajících se vývojem bezbečnostních softwarů. To má podle Porošenka omezit údajnou ruskou podporu separatistů. Sociální síť VKontakte je však v rusky mluvících zemích velmi oblíbená, má v nich obdobné postavení jako v českém prostředí síť Facebook. Nařízení je proto velmi nepopulární, zvláště mezi mladými, navíc je řadou organizací považováno za omezování svobody.[26]

V prosinci 2018 podepsal zákon, kterým získali někdejší příslušníci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) i UPA („banderovci“) postavení válečných veteránů a s tím související sociální výhody.[27]

Od ledna 2022 je na Ukrajině vyšetřován kvůli podezření z vlastizrady a z financování terorismu. Pokud bude Porošenko shledán vinným, hrozí mu až 15 let odnětí svobody.[28] Porošenko je na Ukrajině vyšetřován kvůli podezření z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace, protože v roce 2014 dohodl nákup uhlí z území ovládaného proruskými separatisty v Donbasu. Podle Porošenka a jeho stoupenců je obvinění z vlastizrady vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského.[29] V lednu 2022 rozhodl ukrajinský soud o zabavení Porošenkova majetku.[21]

• Řád za zásluhy III. třídy – Ukrajina, 9. prosince 1998 – za mnoho let svědomité práce a za významný přínos k rozvoji ukrajinské státnosti[30]
• Řád za zásluhy II. třídy – Ukrajina, 24. září 1999 – za významný osobní přínos k reformě průmyslu Ukrajiny a za aktivní účast na legislativní práci[31]
• velkokříž Řádu za občanské zásluhy – Španělsko, 29. ledna 2010[32]
• Řád republiky – Moldavsko, 20. listopadu 2014[33]
• rytíř Řádu bílé orlice – Polsko, 16. prosince 2014[34]
• Řád Stará planina – Bulharsko, 2016[35]
• Řád za mimořádné zásluhy – Slovinsko, 8. listopadu 2016[36]
• řetěz Řádu krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 1. listopadu 2017[37]
• velkokříž Řádu Vitolda Velikého – Litva, 7. prosince 2018[38]

• 
  Porošenko na recepci na velvyslanectví USA v Kyjevě, 6. června 2005
• 
  Porošenko hovoří k davu během tzv. Euromajdanu, 8. listopadu 2013
• 
  Vůdci ukrajinské opozice s americkým ministrem zahraničí Kerrym, 30. ledna 2014
• 
  Porošenko na předvolebním setkání ve Lvově, 22. května 2014
• 
  Porošenko, Angela Merkelová a Joe Biden v Mnichově, 7. února 2015
• 
  Podpora Porošenka během ukrajinských prezidentských voleb 2014