Světští

Světští, též mezi nimi Jauneráci je označení především pro komunitu lidí provozujících zábavní parky, cirkusy či s touto zábavou spojený prodej. Pojmu bývá přisuzován i širší význam.[1] Místem, kde světští tyto aktivity provozují, jsou nejčastěji poutě, festivaly, jarmarky, dny města a jiné místní slavnosti. V širším významu jsou nepřesně označování také jako komedianti, takové označení je pro některé světské považováno za hanlivé.

Pouť ve Francii (foto Eugène Atget, 1923)

Pojem „světští“

Pojem „světští“ nemá přesnou definici a jeho obsah se mění v čase i podle interpreta.

Diplomová práce Karlovy univerzity z roku 2010 se na základě studia literatury i terénního výzkumu pokusila o definici.[2]

„ ...světský je příslušníkem rodiny, která si po generace předává dané řemeslo (míní se především provozovatelé zábavních parků, lidově kolotočáři a cirkusové rody) s tím, že rodina má mezi svými předky potulné loutkáře, komedianty a provozovala někdy v minulosti kolotoče lunapark nebo cirkusy, pokud jej neprovozuje dodnes. Zakládají si na rodinné historii, tradicích a dodržování pravidel. “

V minulosti měl obdobný význam výraz světák, nazývající tak potulné loutkáře, komedianty, koňské handlíře, kramáři, podomní obchodníci či hudebníky. Tak ho např. použil Karel Klostermann v románu Světák z Podlesí.[3]

Zobrazení života světských v českém umění (příklady)

Literatura

Film

Televize

Výtvarné umění

Hudba a divadlo

Některé světské rody a známé osobnosti

Známé jsou zejména tradiční rody, např.

Aleš, Berousek,[4] Dubský, Hájek, Procházka, Spilka, Flaks, Hanuš, Navrátil, Kaiser, Kludský, Kellner, Šimek, Lagron, Tříška, Vocásek, Helfer,[5] Janeček,[6] Kopecký,[7] Štaubert, Burian a celé řady dalších.[8]

Mezi všeobecně známé osobnosti z řad světských patří například Matěj Kopecký, Rudolf Kaiser.

Z rodiny světských pocházejí například skladatel a zpěvák Michal David, Jarek Šimek. Únosci bratranci Barešovi.

Hantýrka

Zdroje často citují jako doklad zvláštního jazyka světských („hantýrky“) starší publikace Jaroslava Podzimka Slovníček „Světská hantýrka“ (vyšlo nákladem časopisu „Bezpečnostní služba“ v roce 1936), či Františka Oberpfalzera Argot a slangy (Československá vlastivěda, 1937).[9]

Výzkum ukazuje, že tento argot světských je živý a předává se dalším generacím.

Politika

O zastoupení v komunální politice se v roce 2018 pokusila politická strana Jauner, jejíž kandidáti pocházeli z řad světských.[10] V komunálních volbách nezískala žádný mandát.[11]

Odkazy

Reference
  1. Argot [online]. Nakladatelství Maxdorf [cit. 2012-06-13]. Dostupné online.
  2. SKOČOVSKÁ, Markéta. Světští: identita a základní kulturní rysy. Praha, 2010 [cit. 2019-04-22]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Viktor Elšík. Dostupné online.
  3. Karel Klostermann: Světák z Podlesí. Venkov. 19. 6. 1906, s. Příloha s. 10. Dostupné online.
  4. Není Berousek jako Berousek [online]. Cirkusland.estranky.cz [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
  5. Světský život na úbytě nezajde, věří pouťový veterán Karel Helfer. iDNES.cz [online]. 2014-07-14 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
  6. Světské rody roztáčejí kolotoče pro stále nová pokolení. E15 [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
  7. Divadlo Matěje Kopeckého: Trocha historie o loutkářském rodu Kopeckých
  8. TLAMSOVÁ, Hanka. Lexikon světem jdoucích. A–K. 1. vyd. Brno: Phdr. Ivo Sperát, 2020. 328 s. ISBN 978-80-87542-35-4.
  9. Argot a slangy. Národní listy. 24. 11. 1937, s. 3. Dostupné online.
  10. Cirkus je kultura. Zrušit platy politiků! Strana chce i přírodu v majetku národa. deník.cz. 24. 8. 2018. Dostupné online.
  11. Komunální volby 2018 - výsledky

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.