Ozbrojené síly Ukrajiny
Ozbrojené síly Ukrajiny (ukrajinsky Збройні сили України, Zbrojni syly Ukrajiny) mají v souladu s ukrajinskou ústavou za úkol obranu Ukrajiny, ochranu její svrchovanosti, územní celistvosti a nedotknutelnosti.
| Ozbrojené síly Ukrajiny Збройні сили України | |
|---|---|
 Znak | |
| Založeno | 03. leden 1917 06. prosinec 1991 (obnoveno) |
| Stát |  Ukrajina |
| Složky armády | Ukrajinské pozemní síly Ukrajinské námořnictvo Ukrajinské letectvo |
| Velitelství | Generální štáb Ukrajinské armády |
| Velení | |
| Prezident | Volodymyr Zelenskyj |
| Ministr obrany | Olexij Reznikov |
| Náčelník generálního štábu | Serhij Šaptala |
| Stav | |
| Věk odvodu | 18 |
| K dispozici pro službu | 22 400 260 (2021), věk 15–49 |
| Vhodných pro službu | 15 680 180 (2021), věk 15–49 |
| Roční počet branců | 470 400 (2021) |
| Aktivních vojáků | 255 000 (2021) |
| Rezervistů | 990 000 (2021) |
| Výdaje | |
| Rozpočet | 9,6 miliard $ (2021) |
| Podíl na HDP | 3 % (2015) |
| Průmysl | |
| Domácí dodavatelé | Ukroboronprom Antonov KrAZ Mayak |
| Zahraniční dodavatelé | .svg.png.webp){kind=small} Francie (Thales Group) .svg.png.webp){kind=small} Kanada USA (Cummins)  Velká Británie |
 Vlajka | |
Ozbrojené síly Ukrajiny zajišťují potlačení ozbrojené agrese proti Ukrajině a následný vojenský odpor proti ní, ochranu vzdušného prostoru státu a teritoriálních vod Ukrajiny, stejně jako účast v aktivitách zaměřených na boj proti terorismu.
Podle zákona mohou být zapojeny do provádění opatření v rámci právního režimu stanného práva a stavu nouze, boje proti terorismu a pirátství, posílení ochrany státní hranice, svrchovaného práva Ukrajiny ve své výlučně (námořní) ekonomické zóně a kontinentálního šelfu Ukrajiny a jejich právní registrace, boje proti pašování zbraní, omamných a psychotropních látek, odstranění následků přírodních a člověkem způsobených katastrof, poskytnutí vojenské pomoci jiným státům, jakož i účast v mezinárodní vojenské spolupráci, mezinárodní protiteroristické, protipirátské a jiné mezinárodní operaci k zachování míru a bezpečí na základě mezinárodních smluv Ukrajiny a za podmínek stanovených zákony Ukrajiny.
Ozbrojené síly Ukrajiny dlouhodobě spolupracují s NATO a zapojuje se do misí Aliance.
Historie
Po vyhlášení nezávislosti 24. srpna 1991 Ukrajina zdědila po SSSR jednu z nejsilnějších armád v Evropě vyzbrojenou jadernými zbraněmi a na tu dobu moderními typy výzbroje i vojenské techniky.
Dne 24. srpna 1991 ukrajinský parlament schválil rozhodnutí o vzetí pod svou jurisdikci všechny vojenské jednotky Sovětské armády nacházející se na ukrajinském území a vytvoření klíčového pro chod státu Ministerstva obrany Ukrajiny. Pod jurisdikci Ukrajiny přešly: 14 mechanizovaných pěchot, 4 tankové, 3 dělostřelecké divize a 8 dělostřeleckých brigád (9 293 tanků a 11 346 obrněných vozidel), 1 brigáda zvláštního nasazení, 9 brigád vojska protivzdušné obrany, 7 pluků bojových vrtulníků, 3 letecké armády (cirka 1500 bojových letounů) a samostatná armáda protivzdušné obrany. Strategické jaderné síly nasazené na území Ukrajiny měly 1 272 mezikontinentálních balistických raket a zhruba 2 500 kusů taktických jaderných zbraní. V době vyhlášení ukrajinské nezávislosti se počet vojáků na Ukrajině pohyboval okolo 980 000 osob.
Obnovení ukrajinské armády v roce 1991 posloužilo k legalizaci vojenských ozbrojených sil, reorganizaci vojenských struktur, vytvoření vhodných systémů řízení, zabezpečení a dalších položek nezbytných pro jejich provoz. Vznik Ukrajinské armády bylo doprovázeno významným snížením vojenských struktur, počtu zaměstnanců, zbraní a vojenského vybavení.
Dne 5. prosince 1994 se v maďarském hlavním městě Budapešti konala konference, na které byla podepsána smlouva (známá jako Budapešťské memorandum) Ukrajinou, Spojenými státy americkými, Velkou Británií a Ruskem kde se Ukrajina jako první a jediná země na světě zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garanci respektování ukrajinské nezávislosti, suverenity, územní celistvosti, zdržení se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině výše zmíněnými státy. K 1. červnu 1996 se na ukrajinském území nenacházely žádné jaderné zbraně.
Válka na východní Ukrajině
Po vítězství protestního revolučního hnutí Euromajdan v Kyjevě v únoru 2014 Rusko zahájilo vojenskou agresi proti ukrajinskému státu. Jejím prvním krokem bylo obsazení Krymu, při kterém byli zabiti 2 ukrajinští vojáci, Serhij Kokurina a Stanislav Karačevskyj. Zhruba 50 %[zdroj?] ukrajinských vojáků sloužících na Krymu dezertovalo a přešlo na stranu Ruska. Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými aktivisty ve městech na Donbasu (Slovjansk, Kramatorsk a Bachmut). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila tzv. protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.
I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost vojenské intervence na východní Ukrajinu a přiznává pouze tzv. ruské zelené mužíčky na Krymu. Z ukrajinské strany se válka považuje za nevyhlášenou. Světoví vojenští analytici[kdo?] označili ruskou agresi proti Ukrajině jako hybridní válku.
Struktura
Ukrajinská armáda je podřízená velení Generálního štábu.
Organizačně se Ozbrojené síly Ukrajiny skládají z vojenského velení, formací, vojenských útvarů, vojenských vzdělávacích institucí, spolku a organizací. Do ukrajinské armády také patří sdružení, formace, vojenské útvary, vojenské vzdělávací instituce a organizace, které nepatří do výše uvedených skupin.
Ozbrojené síly Ukrajiny se dělí na pozemní síly (Cухопутні Війська, Suchoputni vijska), vojenské letectvo (Повітряні Сили України, Povitrjani syly Ukrajiny) a námořnictvo (Військово-Морські Сили України, Vijskovo-morski syly Ukrajiny). Ukrajinskou armádu celkem tvoří 1 245 000 osob. Většina využívané techniky pochází ještě z dob Sovětského svazu, nebo se jedná o modernizované verze těchto starších vzorů, které vyrábí poměrně silný ukrajinský vojenský průmysl (například se jedná o tanky T-84 Oplot, transportéry BTR-4 a transportní letadla Antonov An-70).
Od roku 2014 byla armáda reformována a prošla rozsáhlou modernizací, která ji více přiblížila standardům NATO.[1]
Odkazy
Reference
- PROUZA, Petr; KARLÍK, Tomáš. Ukrajinská armáda byla kolos na hliněných nohou. Reforma z ní udělala moderní válečný stroj. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-04-07 [cit. 2022-04-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ozbrojené síly Ukrajiny na Wikimedia Commons