Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se uskutečnily ve dnech 25.–26. října 2013. Tyto parlamentní volby byly předčasné. Poslanci přijali ústavní usnesení o žádosti prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny podle čl. 35 odst. 2 Ústavy České republiky dne 20. srpna 2013, prezident Miloš Zeman rozpustil sněmovnu 28. srpna.[1]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013
StátČesko
Druh volebparlamentní
Volební termín25. a 26. října 2013
Předchozí volby2010
Následující volby2017
Volební účast59,48 %
Počet kandidátů23
Výsledky
strana %
ČSSD
 
 20,45
ANO
 
 18,65
KSČM
 
 14,91
TOP 09
 
 11,99
ODS
 
 7,72
Úsvit
 
 6,88
KDU⁠-⁠ČSL
 
 6,78
SZ
 
 3,19
Piráti
 
 2,66
Svobodní
 
 2,46
SPOZ
 
 1,51
strany které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).
Premiér
Před volbamiJiří Rusnok,
nestraník
Po volbáchBohuslav Sobotka,
ČSSD

Ve volbách zvítězila Česká strana sociálně demokratická, která získala 20,45 % hlasů a 50 mandátů. Na druhém místě překvapivě skončilo ANO 2011, které získalo 18,65 % a 47 mandátů. Třetí skončila Komunistická strana Čech a Moravy, další pak bývalé vládní strany TOP 09 a Občanská demokratická strana. Do sněmovny se ještě dostaly Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a KDU-ČSL.

Výsledky
Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2013.
Mapa výsledků podle okresů
     ČSSD
     ANO
     KSČM
     TOP 09

Státní volební komise oficiální výsledky vyhlásila 30. října, její sdělení vyšlo pod č. 343/2013 Sb.[2] Vítězem voleb se stala ČSSD s 20,45 % hlasů, druhé místo obsadilo hnutí ANO s 18,65 %, třetí místo připadlo KSČM se ziskem 14,91 %. Čtvrté místo si připsala TOP 09 s 11,99 %, na pátém místě skončila ODS se 7,72 %, na šestém místě hnutí Úsvit se ziskem 6,88 % hlasů a na sedmém se umístila KDU-ČSL se 6,78 % hlasů. Ostatní strany nepřekročily pětiprocentní kvórum a do sněmovny se tak nedostaly. Volební účast byla 59,48 %, kdy bylo odevzdáno celkem 5 007 212 hlasů (z toho platných 4 969 984) z 8 424 227 oprávněných voličů.[3]

ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL
Volební lídr
Bohuslav Sobotka
Andrej Babiš
Vojtěch Filip
Karel Schwarzenberg
Miroslava Němcová
Tomio Okamura
Pavel Bělobrádek
Počet hlasů1 016 829927 240741 044596 357384 174342 339336 970
Počet procent20,45 % ▼18,65 % ▬14,91 % ▲11,99 % ▼7,72 % ▼6,88 % ▬6,78 % ▲
Počet mandátů50473326161414
Předchozí volby (2010)22,08% (56)nová strana11,27% (26)16,70% (41)20,22% (53)nová strana4,39% (0)

Celkové výsledky
Subjekt Hlasy Mandáty
Počet % Počet ±
Česká strana sociálně demokratická1 016 82920,4550-6
ANO 2011927 24018,6547+47
Komunistická strana Čech a Moravy741 04414,9133+7
TOP 09596 35711,9926-15
Občanská demokratická strana384 1747,7216-37
Úsvit přímé demokracie342 3396,8814+14
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová336 9706,7814+14
Strana zelených159 0253,190-
Česká pirátská strana132 4172,660-
Strana svobodných občanů122 5642,460-
Strana práv občanů75 1131,510-
Dělnická strana sociální spravedlnosti42 9060,860-
Politické hnutí Změna28 5920,570-
Hlavu vzhůru – volební blok21 2410,420-
Suverenita13 5380,270-
Strana soukromníků České republiky13 0410,260-
Koruna Česká8 9320,170-
Národní socialisté3 8430,070-
Aktiv nezávislých občanů1 2370,020-
Pravý blok1 2250,020-
Romská demokratická strana6090,010-
Občané 20114550,000-
Klub angažovaných nestraníků2930,000-
Celkem4 969 984100200–

Zvolení poslanci podle politické příslušnosti

[4]

Politický subjekt Počet poslanců
Česká strana sociálně demokratická 46
bezpartijní 36
Komunistická strana Čech a Moravy 30
ANO 2011 27
TOP 09 20
Občanská demokratická strana 15
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 12
Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 3
Věci veřejné 3
Starostové a nezávislí 3
Severočeši.cz 2
Východočeši 1
Starostové pro Liberecký kraj 1
Občané 2011 1

Výsledky podle krajů (v procentech)
ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL
Praha 14,09 16,46 8,52 23,03 11,99 3,19 5,46
Středočeský kraj 18,44 20,07 14,41 14,64 8,85 6,32 4,05
Jihočeský kraj 20,73 16,97 16,45 12,77 8,08 7,07 6,66
Plzeňský kraj 21,65 18,52 15,76 11,27 10,64 5,57 4,85
Karlovarský kraj 21,34 21,32 16,72 10,08 6,72 8,33 3,36
Ústecký kraj 20,77 21,29 20,22 8,50 6,24 7,64 2,22
Liberecký kraj 16,89 21,59 14,38 15,25 6,95 7,97 3,01
Královéhradecký kraj 18,57 20,28 14,08 12,91 7,27 8,08 6,79
Pardubický kraj 20,53 19,82 14,62 10,81 7,10 6,85 7,70
Kraj Vysočina 23,01 15,89 16,86 9,07 6,83 6,84 10,54
Jihomoravský kraj 22,94 17,34 14,36 9,79 7,01 6,49 10,26
Olomoucký kraj 22,22 19,61 17,03 7,74 6,03 8,86 7,94
Zlínský kraj 19,39 18,31 12,90 9,21 5,66 10,17 13,22
Moravskoslezský kraj 26,38 18,07 17,53 6,16 5,45 7,78 7,24
Česká republika 20,45 18,65 14,91 11,99 7,72 6,88 6,78

Rozdělení mandátů podle krajů
Mandáty ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL
Praha 24 4 5 2 7 4 1 1
Středočeský kraj 25 6 6 4 4 2 2 1
Jihočeský kraj 12 3 2 2 2 1 1 1
Plzeňský kraj 11 3 3 2 2 1 0 0
Karlovarský kraj 5 2 2 1 0 0 0 0
Ústecký kraj 14 4 4 3 1 1 1 0
Liberecký kraj 8 2 2 1 2 0 1 0
Královéhradecký kraj 11 2 3 2 1 1 1 1
Pardubický kraj 10 2 2 2 1 1 1 1
Kraj Vysočina 11 3 2 2 1 1 1 1
Jihomoravský kraj 23 6 5 4 2 2 1 3
Olomoucký kraj 12 3 3 2 1 1 1 1
Zlínský kraj 12 3 3 2 1 0 1 2
Moravskoslezský kraj 22 7 5 4 1 1 2 2
Česká republika 200 50 47 33 26 16 14 14

Mapy výsledků

Mapy výsledků sedmi stran, které se dostaly do nové sněmovny.

Situace před volbami
Předvolební mítink ČSSD v České Lípě
Předvolební mítink ANO v České Lípě
Volební místnost na ZŠ Palmovka, Praha
Volební místnost v Nových Zákupech krátce po zahájení voleb

Politická krize 2013

V reakci na červnovou aféru podal dne 17. června demisi premiér Petr Nečas. O pár dní později se strany dosavadní středopravicové koalice, tj. ODS, TOP 09 a LIDEM, dohodly na pokračování koaliční spolupráce pod vedením nové premiérky Miroslavy Němcové. Prezident republiky Miloš Zeman ale přání trojkoalice nevyslyšel a dne 25. června jmenoval premiérem bývalého ministra financí své vlády Jiřího Rusnoka. Proti tomuto kroku se bývalá trojkoalice silně ohradila, zatímco opoziční strany (ČSSD, KSČM a VV) uvítaly konec Nečasovy vlády. Dne 10. července byl Rusnokův kabinet jmenován, koalice v následujících týdnech setrvala na svém stanovisku dostat šanci pro sestavení své vlády, což odůvodňovala podporou 101 poslanců pro vznik nové vlády na půdorystu dosavadní vládní koalice. Týden po jmenování vlády se ČSSD pokusila rozpustit sněmovnu, ale na její stranu se přidalo pouze 96 poslanců (ČSSD, KSČM, VV a někteří nezařazení).

Dne 7. srpna předstoupila vláda před Poslaneckou sněmovnou s žádostí o vyslovení důvěry. Ta jí sice nebyla poměrem 93 ku 100 hlasům udělena, ale hlasování současně představovalo rozpad dosavadní parlamentní většiny ODS, TOP 09 a LIDEM. Hlasování se totiž neúčastnili dva poslanci za ODS Tomáš Úlehla a Jan Florián a v reakci na jejich rozhodnutí ze sálu před hlasováním odešla i předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake. Krátce před hlasováním vystoupil 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který oznámil, že pokud se proti Rusnokově vládě aktivně nepostaví 101 koaličních poslanců, podpoří TOP 09 konání předčasných voleb. Vzhledem k tomu, že proti Rusnokově vládě aktivně hlasovalo pouze 98 koaličních poslanců, vystoupil po hlasování předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík, který předložil seznam podpisů všech 42 poslanců TOP 09 a Starostů ke svolání mimořádné schůze k rozpuštění sněmovny.

Rozpuštění sněmovny

Ještě během 7. srpna se sešli zástupci ČSSD a TOP 09 ohledně podání společného návrhu k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následující den se k návrhu připojila KSČM a posléze i Věci veřejné. Návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podle čl. 35 odst. 2 Ústavy České republiky podalo celkem 126 poslanců. Předčasné volby za jediné rozumné východisko označila i předsedkyně LIDEM Karolína Peake. Z dřívějších vyjadření se pro předčasné volby vyslovili i dva poslanci strany LEV 21 a nezařazená Kristýna Kočí. Nejednoznačný byl postoj ODS. Zatímco předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová se přiklonila ke konání voleb, naopak předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda oznámil v České televizi, že většina představitelů strany je proti rozpuštění sněmovny.

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny byla zahájena v pátek 16. srpna, byla ale hned přerušena a o rozpuštění sněmovny se hlasovalo až v následující úterý, 20. srpna. ODS se rozhodla hlasování neúčastnit a odešla ze sálu. Výjimkou byla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, která hlasovala proti. Návrh usnesení k návrhu prezidentu k rozpuštění Poslanecké sněmovny byl ale přesto pohodlně schválen, když pro něj hlasovalo celkem 140 poslanců (především poslanecké kluby ČSSD, KSČM, TOP 09 a VV), proti jich bylo jen sedm.[5][6]

Ústavní stížnosti

Poslanec Petr Skokan (VV) podal 19. srpna ústavní stížnost proti způsobu svolání a průběhu schůze Poslanecké sněmovny, na které byla projednávána žádost o vyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka. V ní napadl jak to, že podle jeho názoru nebyla schůze svolána řádně a včas, tak také samotný její průběh, a dožadoval se svolání nové schůze. Do doby rozhodnutí Ústavního soudu navíc navrhl, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by prezidentu republiky zakázal reagovat na jakékoli podněty, které přijdou ze strany Poslanecké sněmovny, tedy i na návrh na její rozpuštění a vypsání nových voleb.

Kromě toho prohlásil, že k Ústavnímu soudu byla podána druhá ústavní stížnost, jejímž autorem sám není, o které ale ví, že směřuje proti rychlosti vyhlášení nových voleb. Nevyloučil, že projednání ústavních stížností může zapříčinit odklad voleb až do jara 2014.[7] Ústavní soud však dne 3. září 2013 stížnost Petra Skokana odmítl, protože k jejímu projednání není příslušný a protože rozpuštěné sněmovně už nelze uložit žádnou povinnost.[8][9]

Jednání s prezidentem republiky

23. srpna 2013 se sešli předsedové stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně – Bohuslav Sobotka (ČSSD), Martin Kuba (ODS), Karel Schwarzenberg (TOP 09), Vojtěch Filip (KSČM) a Vít Bárta (Věci veřejné), s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Prezident předsedům sdělil, že volby hodlá vyhlásit na 25. a 26. října 2013 s tím, že svolá zahajující schůzi nové sněmovny na 26. listopadu 2013. Rozhodnutí o rozpuštění Poslanecké sněmovny a o vyhlášení voleb vydal 28. srpna 2013 a stejný den byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.[1]

Harmonogram voleb a jejich příprav

Níže je uveden harmonogram voleb se základními termíny. Detailní harmonogram zveřejnil ve svém článku zpravodajský server ČTK.[10]

  • úterý 20. srpna: Poslanecká sněmovna odhlasovala své rozpuštění
  • středa 28. srpna: Prezident republiky vydal rozhodnutí o rozpuštění sněmovny a vyhlásil termín předčasných voleb.[11]
  • do neděle 15. září: Občané mohou požádat o hlasování v zahraničí[11]
  • úterý 17. září (v případě předčasných voleb 38 dní před prvním dnem hlasování): Nejzazší termín pro podání kandidátních listin. Další 4 dny je lze ještě měnit a doplňovat[11]
  • pondělí 30. září: Do této doby musí krajské úřady a pražský magistrát rozhodnout o registraci kandidátek[11]
  • středa 2. října: Rozlosování čísel stranám Státní volební komisí[12]
  • od pondělí 14. října do středy 23. října 14:00: Vysílání volebních spotů stran v České televizi a rozhlase[11]
  • od úterý 22. října (3 dny před začátkem voleb) do konce hlasování: Zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů[10]
  • do středy 23. října 16:00: Možnost osobně požádat o voličský průkaz[10]
  • pátek 25. října 14:00–22:00, sobota 26. října 8:00–14:00: Volby[11]

Kandidující subjekty

Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:

Název Logo Volební číslo Lídr Foto Poznámka
Aktiv nezávislých občanů 14 Karol Schneider
ANO 2011 20 Andrej Babiš podporuje: Východočeši; Severočeši.cz; Hnutí pro Prahu 11
Česká pirátská strana
3 Ivan Bartoš
Česká strana sociálně demokratická 1 Bohuslav Sobotka
Dělnická strana sociální spravedlnosti 18 Tomáš Vandas
Hlavu vzhůru – volební blok 5 Jana Bobošíková podporuje: Blok Jany Bobošíkové; Uzdravme naši politiku; Právo a spravedlnost; Jihočeši 2012
Klub angažovaných nestraníků 8 Pavel Holba podporuje: Demokratická strana zelených; Klíčové hnutí; PRO Zdraví a Sport
Komunistická strana Čech a Moravy 21 Vojtěch Filip podporuje: Strana demokratického socialismu
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) 24 Václav Srb
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 11 Pavel Bělobrádek podporuje: Konzervativní strana; SNK Evropští demokraté; Hnutí O co jim jde?!
Národní socialisté 22 Jiří Paroubek
Občané 2011 16 Ludvík Adámek
Občanská demokratická strana 6 Miroslava Němcová úřadujícím předsedou strany byl v době konání voleb Martin Kuba
Politické hnutí Změna 9 Jan Korytář podporuje: Starostové PRO kraj; Humanistická strana; Zelení; Moravané
Romská demokratická strana 7 Miroslav Tancoš
Strana práv občanů 15 Zdeněk Štengl
Strana soukromníků České republiky
10 Rostislav Senjuk podporuje: Starostové pro Liberecký kraj; LIDEM – liberální demokraté
Strana svobodných občanů 10 Petr Mach
Strana zelených 23 Ondřej Liška podporuje: Strana rovných příležitostí
Suverenita - strana zdravého rozumu 13 Petr Hannig podporuje: Česká strana národně sociální
TOP 09 4 Karel Schwarzenberg podporuje: Karlovarská občanská alternativa; Občané pro Budějovice
Úsvit přímé demokracie 17 Tomio Okamura podporuje: Věci veřejné; Balbínova poetická strana
Volte Pravý blok 12 Petr Cibulka

Předvolební průzkumy

Poslední výsledky předvolebních průzkumů mohly být zveřejněny 21. října.[13]

Stranické preference
Výzkum Počet respondentů ČSSDKSČMTOP 09ODSSPOZANO Ostatní Nerozhodnutí Nevoliči
PPM Factum, 12. – 16. 8. 2013[14] 100221 %9 %10 %6 %5 %5 %10 %25 %10 %
CVVM, 9. – 16. 9. 2013[15] 102919,5 %12,5 %7,5 %5 %3 %8,5 %6,5 %14,5 %23 %

Volební model
Výzkum Počet respondentů Volební účast (%) ČSSDKSČMTOP 09ODSSPOZANOKDU-ČSLÚsvit Ostatní
PPM Factum, 14. 6. – 20. 6. 2013[16] 945 50,5 29,3 %16,1 %15 %8 %6,6 %—7,5 %—
Sanep, 4. 7. – 10. 7. 2013[17] 7 159 53,4 27,2 %17,5 %9,2 %8 %7 %2 %7,1 %2,9 %19,1 %
Median, 14. 6. – 14. 7. 2013[18] 1 377 62 34 %18,5 %15 %13 %3%—5,5 %—11 %
Sanep, 8. 8. – 14. 8. 2013[19] 6 138 55,2 27,9 %16,7 %13,1 %7,8 %7,2 %2,6 %6,4 %2,7 %5,6 %
Median, 15. 7. – 15. 8. 2013[20] 1 161 63,5 32 %15,5 %15 %13,5 %5 %—4 %—15 %
TNS Aisa, 2. 9. – 5. 9. 2013[21] 1 205 71 28 %15,5 %13 %9,5 %5,5 %7 %—5,5 %16 %
Sanep, 5. 9. –11. 9. 2013[22] 7 879 56,2 26,2 %16,2 %13,9 %8,7 %6,9 %6,1 %5,2 %3,7 %13,1 %
PPM Factum, 5. 9. – 15. 9. 2013[23] 967 52,7 26,2 %16,7 %13,8 %8 %5,1 %10,9 %6,7 %2,5 %10,1 %
CVVM, 9. 9. – 16. 9. 2013[15] 1 029 62 30,5 %19,5 %12,5 %7 %5,5 %14 %4,5 %2,5 %4 %
STEM, 15. 9. – 21. 9. 2013[24] 1 043 65 28 %17 %11 %12,5 %5,5 %10 %5,5 %2,5 %8 %
TNS Aisa, 18. 9. – 24. 9. 2013[25] 1 051 71 29 %14,5 %10,5 %9 %4 %11 %5,5 %5 %11,5 %
TNS Aisa, 23. 9. – 2. 10. 2013[26] 1 210[27] 73[27] 29 %11 %9,5 %8,5 %5 %13 %6,5 %4,5 %13 %
TNS Aisa, 30. 9. – 9. 10. 2013[28] 865 77 28,5 %12,5 %11 %6,5 %4,5 %12,5 %6 %5 %13,5 %
PPM Factum, 30. 9. – 10. 10. 2013[29] 972 54 22,8 %17,1 %13,2 %7,2 %4,7 %12,1 %5,9 %3,7 %13,3 %
STEM, 8. 10. –15. 10. 2013[30] 1 052 67 25,9 %13,3 %11,5 %8,6 %2,6 %16,1 %4,5 %5,9 %11,6 %
CVVM, 7. 10. – 14. 10. 2013[31] 999 63 26 %18 %9 %6,5 %3,5 %16,5 %5 %5 %10,5 %
Median, 16. 9. – 16. 10. 2013[32] 1 083 60 25,5 %16 %13 %8 %5 %13 %6 %4 %9,5 %
TNS Aisa, 7. 10. – 16. 10. 2013[33] 1 200 78 23 %14 %10,5 %7 %4 %16 %6 %6 %8 %

Strany, které v prvním průzkumu získaly nad 1 % hlasů, byly Strana zelených (3,1 %), Úsvit přímé demokracie (2,9 %), LEV 21 (2,9 %), Dělnická strana sociální spravedlnosti (2,8 %), Česká pirátská strana (2,6 %), Suverenita - Blok Jany Bobošíkové (2,1 %) a Starostové a nezávislí (1,8 %). V druhém průzkumu nad 1 % hlasů získaly Suverenita (3,2 %), Strana zelených (2,8 %), Úsvit přímé demokracie (2,7 %), Česká pirátská strana (2,4 %), LEV 21 (2,0 %). Podle čtvrtého průzkumu by nad 3 % hlasů získaly Úsvit (3,7 %) a Suverenita SBB (3,3 %). Těsně pod hranicí 3 % by zůstali Piráti, Svobodní, DSSS a LEV 21.

Povolební situace

Po volbách nastala situace, kdy se stala česká parlamentní scéna značně nepřehlednou a roztříštěnou. Na parlamentní půdu poslaly volební výsledky řadu nových hráčů, některé dokonce ve velmi silné pozici (hnutí ANO Andreje Babiše získalo přes 18,5 % hlasů, Úsvit Tomia Okamury téměř 7 %). Na druhou stranu citelně oslabily obě velké strany, jejichž soupeření i občasné pragmatické spojenectví se stalo osou stranického systému v České republice od dob jejího vzniku. ČSSD získala necelých 20,5 % hlasů, což jí sice zajistilo vítězství v těchto volbách, ale oproti očekávání, předvolebním průzkumům veřejného mínění i oproti dosavadním volebním výsledkům této strany se jednalo o překvapivě nízký zisk. ODS získala v těchto volbách 7,72 % a pouhých 16 křesel. Nově zvolený poslanec a pozdější předseda této strany Petr Fiala prohlásil: "ODS, jak jsme jí dosud znali, přestala existovat."

KSČM oproti předchozímu volebnímu období mírně posílila na bezmála 15 % a stala se třetí nejsilnější stranou. TOP 09 získala 12 %, což sama považovala vzhledem ke svému ostře neoliberálnímu proreformnímu kursu v Nečasově vládě za relativní úspěch. Do parlamentních lavic se po předchozím mimoparlamentním období vrátila KDU-ČSL (6,78 %). Tomio Okamura svou novou formaci Úsvit přímé demokracie dosáhl 6,9 % zastoupení ve Sněmovně.

Nesplnily se prognózy rekordního množství propadlých hlasů. Mimoparlamentními stranami se stala Strana zelených (3,2 % hlasů), Piráti (2,7 % hlasů) a Strana svobodných občanů (2,5 % hlasů). Překvapením byl nízký zisk SPOZ, která přitom byla páteří dosavadní (parlamentem nepodpořené) vlády Jiřího Rusnoka s neskrývanou podporou prezidenta Miloše Zemana, stejně jako necelých 0,5 % hlasů pro hnutí Jany Bobošíkové HLAVU VZHŮRU podporované nepřímo Václavem Klausem.

Prezident republiky svolal zasedání nově zvolené Poslanecké sněmovny na 25. listopadu.[34] Toho dne 199 přítomných poslanců složilo ústavní slib.

Z povolebních jednání vzešla vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která se opírá o většinu 111 poslanců z 200. Vláda byla jmenována prezidentem Milošem Zemanem 28. ledna 2014 a byla podpořena sněmovnou při hlasování o důvěře vládě 18. února 2014.

Odkazy

Reference
  1. Rozhodnutí prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 265/2013 Sb. a rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 266/2013 Sb.
  2. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. a 26. října 2013
  3. Celkové výsledky hlasování | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
  4. ČSÚ: Zvolení poslanci dle poř. čísla > Všechny kraje – Všechny kandidátní listiny
  5. Návrh usnesení k návrhu prezidentu k rozpuštění Poslanecké sněmovny – 6. hlasování 59. schůze Poslanecké sněmovny, 20. srpna 2013, 17:17
  6. Usnesení PS č. 1767 – k návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se navrhuje prezidentu republiky rozpuštění Poslanecké sněmovny
  7. Skokan postrašil poslance ústavní stížností. Ohrozí to volby?, Novinky.cz, 21. srpna 2013
  8. Usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 42/13, [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
  9. Skokan se stížností u Ústavního soudu nepochodil, Novinky.cz, 4. září 2013
  10. PROFIL: Přehled termínů pro volby do Poslanecké sněmovny, ČeskéNoviny.cz
  11. Zeman rozpustil Sněmovnu, předvolební boj může začít, iDNES.cz
  12. Zeman podepsal konec sněmovny a vyhlásil volby, Aktuálně.cz
  13. § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Dostupné online
  14. KNOBLOCH, František. Podpora neparlamentních stran sílí [online]. ppm factum, 2013-08-19 [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-17.
  15. KUNŠTÁT, Daniel. Stranické preference a volební model v září 2013 [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2013-09-24 [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27.
  16. Archivovaná kopie. www.factum.cz [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-17.
  17. http://www.sanep.cz/pruzkumy/volebni-preference-publikovano-11-7-2013/
  18. www.median.cz [online]. [cit. 2013-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27.
  19. http://sanep.cz/sid=kd6e2t8b17eva2e44a01o1ikk2/pruzkumy/volebni-preference-publikovano-15-8-2013/
  20. www.median.cz [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-03.
  21. Archivovaná kopie. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22.
  22. http://sanep.cz/pruzkumy/volebni-preference-publikovano-12-9-2013//
  23. www.factum.cz [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-26.
  24. www.stem.cz [online]. [cit. 2013-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-01.
  25. http://img.ct24.cz/multimedia/documents/51/5072/507188.pdf
  26. adu. Průzkum pro ČT: ČSSD drží prvenství, ANO odsunulo komunisty. ČT24.cz [online]. 2013-10-06 [cit. 2013-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-09.
  27. TNS Aisa. Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění realizovaného výhradně pro Českou televizi: 3. vlna [online]. TNS Aisa, říjen 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné online.
  28. adu. Průzkum pro ČT: ČSSD drží vedení, ANO a komunisté se dělí o druhé místo. ČT24.cz [online]. 2013-10-13 [cit. 2013-10-13]. Dostupné online.
  29. Archivovaná kopie. www.factum.cz [online]. [cit. 2013-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-17.
  30. www.stem.cz [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-19.
  31. cvvm.soc.cas.cz [online]. [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21.
  32. www.median.cz [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20.
  33. http://img.ct24.cz/multimedia/documents/52/5143/514269.pdf
  34. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 337/2013 Sb., o svolání zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.