Vít Bárta

Vít Bárta s vedením Věcí veřejných na Národní třídě v Praze v roce 2010 při vzpomínce na události 17. listopadu 1989

Ve volbách v květnu 2010 kandidoval jako nestraník za stranu Věci veřejné v Praze a současně dělal Věcem veřejným volebního manažera. Byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR[8] a stal se členem Nečasova kabinetu jako ministr dopravy. Po vstupu do vlády se po politickém tlaku postupně vzdal přímé kontroly nad agenturou ABL. Ještě v květnu 2010 firmu spoluvlastnil,[9] do začátku června 2010 byl předsedou dozorčí rady ABL.[4] Vzdal se platu na ministerstvu a peníze posílá na dobročinné účely.[10]

V listopadu 2010 přišel na půl roku o řidičský průkaz za jízdu bez řádné SPZ. Dostal také pokutu ve výši pěti tisíc korun.[11]

Při Bártově příchodu na ministerstvo nastaly radikální změny. Výpověď dostalo 17 procent ministerských úředníků, z nichž někteří byli podezřelí, že vynášeli citlivé údaje ministerstva.[12] Byly také ukončeny smlouvy na externí právnické služby podepsané Bártovým předchůdcem exministrem Řebíčkem (ODS). Dále odvolal z krajského ředitelství ŘSD v Ústeckém kraji Reného Kominíka.[13] Audit zadaný Bártou, který za Mott MacDonald vypracovala Miloslava Pošvářová, upozornil na řadu nesrovnalostí při stavbě Královopolských tunelů v Brně.[14] Osobně se sešel se statkářkou Ludmilou Havránkovou, která odmítala prodat pozemky určené pro stavbu dálnice D11 u Hradce Králové.[15] Jako nežádoucí na Ministerstvu Vít Bárta označil členy ODS T. Hrdličku, I. Rittiga, podnikatele R. Janouška a J. Jindru, kteří jsou označováni za kmotry či lobbisty.[16] Zablokoval a tedy o několik let zdržel stavbu některých regionálně významných dopravních staveb[17].

Počátkem dubna 2011 Bártu bývalý předseda VV Škárka a předsedkyně poslaneckého klubu VV Kristýna Kočí obvinili z uplácení a podali na Bártu trestní oznámení. Vzniklá kauza financování poslanců VV společně s dalšími okolnostmi, především odtajněním „Strategie 2009–2014“ firmy ABL, vedly 8. dubna 2011 k rezignaci Víta Bárty na ministerskou funkci. V pondělí 11. dubna předal premiér demisi prezidentu republiky,[18] který ji 21. dubna 2011 přijal. Ve funkci ministra dopravy Bártu nahradil dosavadní náměstek Radek Šmerda.

Bárta osobně popřel, že by kohokoliv uplácel a tvrdí, že šlo o půjčky.[19] Řekl doslova: „Já jsem třem kolegům půjčil, všem třem si opovažuju tvrdit, že to byli tykající kamarádi, částky od 100 do půl milionu korun a byla to bezúročná půjčka na jeden rok.“[20]

Bárta byl 13. dubna 2012 u Obvodního soudu pro Prahu 5 odsouzen za podplácení k trestu odnětí svobody na 18 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na 30 měsíců.[21] Bárta se tehdy na místě odvolal.[22] Městský soud v Praze jako soud odvolací v listopadu 2012 původní rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání obvodnímu soudu.[23][24] Trestní stíhání však bylo označeno za nezákonné. Vít Bárta byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. ledna 2013, sp. Zn. 3 T 8/2012, ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2013, sp. zn. 61 až 48/2013, zproštěn všech obvinění vzhledem k tomu, že k trestnému činu nedošlo. Ministerstvo spravedlnosti poslalo Bártovi dne 30. listopadu 2014 omluvu za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním.[3] Ještě před rozhodnutím odvolacího soudu do věci zasáhl Nejvyšší soud, který část jednání obžalovaného Bárty, uskutečněné na jednání poslaneckého klubu VV, posoudil jako kryté poslaneckou imunitou a tudíž v tomto rozsahu ho vyjmul z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.[25] V dubnu 2014 policie začala vyšetřovat Jaroslava Škárku a Kristýnu Kočí kvůli křivému obvinění Bárty.[26]

V současnosti^[kdy?] probíhá soudní řízení o nároku Víta Bárty na náhradu škody za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v souvislosti s jeho nezákonným trestním stíháním za údajnou politickou korupci.[12]

Dne 31. října 2013 byl zadržen policií a spolu s ním plukovník Jan Petržílek, vedoucí odboru analytiky a informatiky Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).[27] V lednu 2014 Nejvyšší soud zamítl dovolání státního zástupce proti dřívějšímu rozsudku, a tím byl Bárta definitivně zproštěn všech obvinění.[28]

V únoru 2013 byl Vít Bárta, do té doby považovaný za neformálního šéfa strany Věci veřejné, zvolen předsedou strany a ve funkci tak nahradil Radka Johna.[29]

Vít Bárta na sjezdu vyhlásil novou strategii strany, založenou na boji proti tržním oligopolům a upozorňovat na zákony, které jdou těmto oligopolům vstříc. Mezi Bártovy hlavní iniciativy patří boj proti hazardu, za jehož rozkvět na území ČR obviňuje ministra financí Miroslava Kalouska. Jeho ministerstvo totiž firmám provozujících výherní videoterminály dávalo povolení až do konce roku 2014.[30]

Dále za levnější potraviny, jejichž cena je podle Bártova tvrzení deformována špatným zákonem o Významné tržní síle. Bárta ale také bojuje proti exekucím a lichvě a předložil v souvislosti zákon, který měl za úkol zastropovat RPSN na 30 %. V srpnu 2013 na protest proti tomu, že Poslanecká komise pro práci kanceláře pověřila kancléře Poslanecké sněmovny, aby urychlil skartaci záznamů pohybu a návštěv poslanců v budově Sněmovny Bárta prohlásil, že klub VV předá Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu výpis pohybu poslanců VV a jejich návštěv sám a vyzval k obdobnému kroku ostatní poslanecké kluby.[31]

Před volbami do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013, v kterých kandidoval v Plzeňském kraji jako lídr za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury,[32] otevřel v lednu 2013 v Plzni svou vlastní politickou kavárnu s názvem PARTIE. V ní pravidelně pořádal debaty s občany a zároveň sloužila jako poslanecká kancelář a středisko plzeňské kandidátky Hnutí Úsvit Tomia Okamury.[33][34] Ve volbách Vít Bárta neuspěl o 175 hlasů[35], hnutí Úsvit nezískalo v Plzeňském kraji ani jeden mandát.[36]

Kvůli policejnímu vyšetřování v listopadu 2013 rezignoval na funkci předsedy Věcí veřejných, aby svou kauzou dále nepoškozoval stranu.[37]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vít Bárta na Wikimedia Commons
• Vít Bárta na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Osobní stránky
• Oficiální profil na Facebooku
• Blog Víta Bárty na iDNES.cz