Volby v Česku

Volby v Česku jsou založeny na zásadách všeobecnosti, tajnosti a rovnosti hlasů. Přímo se volí do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev, do obecní samosprávy (obecní zastupitelstva a zastupitelstva městských částí a obvodů ve městech, kde městské části nebo obvody existují), do Senátu a do Poslanecké sněmovny. Nepřímo poslanci a senátory se v Česku volil prezident, ale od roku 2013 je volen přímo. Volby probíhají na základě příslušných zákonů a osoba je do funkce volena na dobu určitou.

Vhození dvou hlasovacích lístků v obálkách do urny při společných volbách do Senátu a zastupitelstev krajů v roce 2016

První Poslanecká sněmovna České republiky byla zvolena v roce 1992 ještě v rámci Československa jako Česká národní rada. Volby do Poslanecké sněmovny se konají na základě poměrného systému s kandidátkami politických stran či jejich koalic. Kandidátní listiny jsou vázané s možností preferenčních hlasů. V letech 1990–1998 bylo možné dát 4 preferenční hlasy, v letech 2002–2006 pak pouze 2 preferenční hlasy. V roce 2006 byla na návrh poslanců Robina Böhnische, Zdeňka Koudelky a Oldřicha Němce přijata změna volebního zákona[1], která zvýšila počet preferenčních hlasů voličů ze 2 na 4 a snížila nutné procento preferencí ze 7 na 5 % pro posunutí kandidáta na kandidátce do Poslanecké sněmovny, což bylo poprvé užito při volbách v květnu 2010. Pro vstup do Poslanecké sněmovny musí strana získat alespoň 5 % hlasů – uzavírací klauzule.

Česko je jedna z málo zemí na světě, ve které volby probíhají během dvou dní.[2][pozn. 1]