Visegrádská skupina
Visegrádská skupina [višegrádská] (také nazývaná Visegrádská čtyřka nebo V4) je aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska, Slovenska.
Visegrádská skupina | |
---|---|
Logo V4 | |
Představitelé zemí V4 na summitu v Praze roku 2015 | |
Státy Visegrádské skupiny | |
Zkratka | V4 |
Vznik | 15. února 1991 |
Členové | |
Předsednictví | Maďarsko červenec 2021 – červenec 2022 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Aliance států V4 je inspirována setkáním tří králů v maďarském městě Visegrád v roce 1335. Uherský král Karel I. Robert, český král Jan Lucemburský a polský král Kazimír III. Veliký se zde dohodli na těsné spolupráci v politických či obchodních otázkách a na věčném přátelství. Tímto krokem inspirovali o 656 let později k založení další úspěšné středoevropské iniciativy.
Novodobá Visegrádská trojka vznikla 15. února 1991 (deset dní před zánikem Varšavské smlouvy) na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałęsy ve Visegrádu. Na tomto setkání politici podepsali deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod od totalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti. Společně země Visegrádu usilovaly o zánik RVHP a Varšavské smlouvy[1].
Po rozdělení ČSFR se označení aliance změnilo ve Visegrádskou čtyřku (V4), jelikož členství se převedlo na oba nástupnické státy Česko i Slovensko.
Po roce 1992 spolupráce v rámci Visegrádské skupiny ustala, obnovena byla v říjnu 1998.[1]
V roce 1999 vstoupily tři z těchto zemí – Česko, Maďarsko a Polsko – do NATO. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie dne 1. května 2004 ještě více vzrostly zahraničně-politické aktivity tohoto spolku a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu Střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.[2]
Členové
Česko | Maďarsko | Polsko | Slovensko | |
---|---|---|---|---|
Vlajka | ||||
Státní znak | ||||
Hlavní město | Praha | Budapešť | Varšava | Bratislava |
Rozloha | 78 866 km² | 93 036 km² | 312 679 km² | 49 036 km² |
Počet obyvatel | přibližně 10,5 milionu[3] | přibližně 9,77 milionu[4] | přibližně 38,4 milionu[5] | přibližně 5,45 milionu[6] |
HDI | 0.891 (velmi vysoký) | 0.845 (velmi vysoký) | 0.872 (velmi vysoký) | 0.857 (velmi vysoký) |
Prezident | Miloš Zeman | János Áder | Andrzej Duda | Zuzana Čaputová |
Předseda vlády | Petr Fiala | Viktor Orbán | Mateusz Morawiecki | Eduard Heger |
Měna | koruna česká (CZK) | maďarský forint (HUF) | polský złoty (PLN) | euro (EUR) |
HDP na obyvatele | 38 622 USD | 26 455 USD | 25 799 USD | 29 105 USD |
Mezinárodní visegrádský fond
Mezinárodní visegrádský fond, anglicky International Visegrád Fund (IVF), byl založen dne 9. června 2000[7] ve Štiříně v Česku, sídlo má však v Bratislavě. Jeho posláním je podpora rozvoje užší spolupráce a posilování vzájemných vazeb mezi těmito státy V4. Fond finančně podporuje projekty v následujících oblastech – kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměny mládeže, rozvoj turismu a přeshraniční spolupráce.
Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými příspěvky všech čtyř členských zemí a vykazuje dlouhodobě rostoucí přebytek. Státy přispěly dohromady celkem v roce 2006 3,2 milionu eur (800 tisíc eur každý člen), v letech 2007 a 2008 5 miliony eur (1,25 milionu eur každý člen), v letech 2009, 2010 a 2011 6 milionů eur (1,5 milionu eur každý člen), a v roce 2012 7 milionů eur (1,75 milionu eur každý člen). Hospodaření fondu je v přehledných tabulkách zveřejněno na oficiálních stránkách fondu.[8]
Visegrádská bojová skupina
Dne 4. května 2012 se zástupci ministerstev obrany členských států Visegrádské skupiny v Litoměřicích dohodli na sestavení společného bojového uskupení armád. Visegrádskou bojovou skupinu vede Polsko a celkový počet vojáků překročil 3700. Skupina byla v bojové pohotovosti v první polovině roku 2016 a znovu bude v druhé polovině roku 2019.[9][10]
Jako odpověď na vojenský zásah Ruska na Ukrajině v roce 2014 byla podepsána 14. března 2014 smlouva o spojeném vojenském uskupení uvnitř Evropské unie. Dohoda zahrnuje společná vojenská cvičení, koordinované zajišťování obrany a společný vývoj obrany v těchto čtyřech evropských státech.[11]
Předsednictví
Předsednictví Visegrádské skupiny je vždy na 1 rok a předává se o půlnoci ze 30. června na 1. července.
- 1991/1992 – československé předsednictví (Marián Čalfa)
- 1992/1993 – polské předsednictví (Waldemar Pavlak / Hanna Suchocka)
- 1993/1994 – maďarské předsednictví (József Antall / Péter Boross)
- 1994/1995 – slovenské předsednictví (Jozef Moravčík / Vladimír Mečiar)
- 1995/1996 – české předsednictví (Václav Klaus)
- 1996/1997 – polské předsednictví (Włodzimierz Cimoszewicz)
- 1997/1998 – maďarské předsednictví (Gyula Horn)
- 1998/1999 – slovenské předsednictví (Vladimír Mečiar / Mikuláš Dzurinda)
- 1999/2000 – české předsednictví (Miloš Zeman)
- 2000/2001 – polské předsednictví (Jerzy Buzek)
- 2001/2002 – maďarské předsednictví (Viktor Orbán / Péter Medgyessy)
- 2002/2003 – slovenské předsednictví (Mikuláš Dzurinda)
- 2003/2004 – české předsednictví (Vladimír Špidla)
- 2004/2005 – polské předsednictví (Marek Belka)
- 2005/2006 – maďarské předsednictví (Ferenc Gyurcsány)
- 2006/2007 – slovenské předsednictví (Robert Fico)
- 2007/2008 – české předsednictví (Mirek Topolánek)
- 2008/2009 – polské předsednictví (Donald Tusk)
- 2009/2010 – maďarské předsednictví (Gordon Bajnai / Viktor Orbán)
- 2010/2011 – slovenské předsednictví (Iveta Radičová)
- 2011/2012 – české předsednictví (Petr Nečas)
- 2012/2013 – polské předsednictví (Donald Tusk)
- 2013/2014 – maďarské předsednictví (Viktor Orbán)
- 2014/2015 – slovenské předsednictví (Robert Fico)
- 2015/2016 – české předsednictví (Bohuslav Sobotka)
- 2016/2017 – polské předsednictví (Beata Szydłová)
- 2017/2018 – maďarské předsednictví (Viktor Orbán)
- 2018/2019 – slovenské předsednictví (Peter Pellegrini)
- 2019/2020 – české předsednictví (Andrej Babiš)
- 2020/2021 – polské předsednictví (Mateusz Morawiecki)
- 2021/2022 – maďarské předsednictví (Viktor Orbán)
Návrhy na rozšíření
Prezident České republiky Miloš Zeman se na podzim 2013 vyslovil pro přizvání Rakouska a Slovinska do Visegrádské skupiny a v dubnu tyto země při návštěvě v Lublani přizval ke společným schůzkám. Poznamenal přitom, že některé členské státy Visegrádu se stavěly proti pevnému rozšíření o tyto dvě země.[12]
V září 2016 přišel Miloš Zeman s rakouskými Svobodnými s plánem na pevné rozšíření skupiny o Rakousko. Svobodní ve skupině viděli v rámci Unie protipól k politice Angely Merkelové a posílení pozice Rakouska a střední Evropy a také možnost reformovat Unii v budoucnu. Premiér České republiky Bohuslav Sobotka ale nápad odmítl s tím, že společným zájmem skupiny V4 je silná a jednotná Unie. V říjnu plán odmítli rakouští poslanci.[13]
Fotogalerie
Odkazy
Reference
- VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 12. Evropská unie, s. 391.
- Visegrad group – Historie V4
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Dostupné online.
- Dostupné online.
- Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Dostupné online. [cit. 2021-12-21]
- Basic Facts. visegradfund.org [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-31.
- Budget. visegradfund.org [online]. [cit. 2012-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-07.
- Ministři obrany Visegrádské čtyřky schválili vznik společného bojového uskupení [online]. Ministerstvo zahraničí České republiky, 09.05.2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-25.
- Visegrád chce nabídnout unii za čtyři roky vlastní bojovou skupinu. Zprávy E15.cz [online]. [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- http://www.nasdaq.com/article/visegrad-four-countries-sign-military-pact-20140314-00126#ixzz2vyWG79ep
- pet. Do jednání Visegrádu se zapojí i Slovinsko a Rakousko. ČT24.cz [online]. 2014-04-03 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online.
- ket. Žádná V5. Rakušané odmítli plán, který se líbil Zemanovi a rakouským Svobodným. ČT24.cz [online]. 2016-10-13 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online.
Literatura
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. (Čeština)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Visegrádská skupina na Wikimedia Commons
- (anglicky) (česky) (maďarsky) (polsky) (slovensky) Visegrad Group
- (anglicky) (česky) (maďarsky) (polsky) (slovensky) Visegrad Internet Magazine
- (anglicky) International Visegrad Fund (IVF)