Andrzej Duda

Andrzej Duda se narodil v Krakově v rodině Jana Tadeusze Dudy (* 1949), inženýra, informatika a profesora technických věd na Hornicko-hutnické akademii Stanisława Staszica v Krakově, a jeho manželky Janiny Milewské-Dudové (* 1949), profesorky chemie na stejné akademii. V letech 1984–1990 se věnoval skautingu. Roku 1996 dokončil studia práv na krakovské Jagellonské univerzitě. O rok později začal na této univerzitě pracovat v oblasti výuky vědy a technologie a od roku 2001 jako zdejší asistent v oblasti práva.

V roce 2000 se stal členem středové politické strany Unia Wolności (Unie Svobody), po parlamentních volbách v roce 2005 začal spolupracovat se stranou Právo a spravedlnost. V letech 2006 a 2007 pracoval na Ministerstvu spravedlnosti, kde měl na starosti legislativu, mezinárodní spolupráci a proces informatizace soudů. Roku 2008 začal pracovat prezidentské kanceláři jako poradce Lecha Kaczyńského a z této funkce odešel po zvolení nového prezidenta Bronisława Komorowského v roce 2010. V stejném roce kandidoval na starostu Krakova, ale byl zvolen jen do rady města. O rok později byl zvolen poslancem Sejmu.

V roce 2014 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu, kde se zařadil mezi Evropské konzervativce a reformisty. V prosinci toho roku jej strana Právo a spravedlnost navrhla jako svého kandidáta do prezidentských voleb. Volby se konaly v květnu 2015 a Duda v nich zvítězil nad dosavadním prezidentem Bronisławem Komorowskim.[2] V prvním kole získal 34,76 % hlasů, ve druhém 51,55 %. Během prezidentské kampaně byl kritizován za to, že v roce 2012 podpořil návrh zákona o trestní odpovědnosti pro lékaře, provádějící oplodnění ve zkumavce. Po složení prezidentského slibu se stal současným nejmladším prezidentem evropského státu.

Uspěl i v prezidentských volbách v roce 2020, posunutých kvůli pandemii covidu-19 z 10. května na 28. června. Se ziskem 43,5 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, kde se jeho protivníkem stal varšavský starosta Rafał Trzaskowski. Duda zvítězil poměrně těsným rozdílem, když získal podporu 51,03 % voličů.[3] Znovu kandidovat již nemůže, takže v úřadu skončí 8. srpna 2025.

V říjnu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí Covid-19, pravděpodobně se infikoval od člena své ochranky. Ještě dříve v den pozitivního testu se setkal s desítkami osob v připravované provizorní nemocnici v prostorách Národního stadionu ve Varšavě. Kromě toho také vyznamenal tenistku Igu Świątekovou, která musela kvůli přímému kontaktu s Dudou nastoupit do desetidenní karantény.[4]

Andrzej Duda má dva sourozence. V roce 1994 se oženil s Agatou Kornhauserovou, pozdější středoškolskou profesorkou němčiny. Do manželství se roku 1995 narodila dcera Kinga Dudová. Hlásí se k římskokatolické církvi.[5]

Jeho tchánem je básník a literární kritik Julian Kornhauser (* 1946), autor knih pro děti a překladatel srbské a chorvatské literatury, který působí také jako profesor na Jagellonské univerzitě v Krakově. Julian Kornhauser je synem otce židovského původu a matky katoličky.[6][7][8]

• velkokříž Řádu za zásluhy – Portugalsko, 1. září 2008[9]
• velkostuha Řádu Leopolda – Belgie, 2015
• Řád Bílého lva I. třídy s řádovým řetězem – Česko, 15. března 2016 – udělil prezident Miloš Zeman za rozvoj vztahů mezi Českem a Polskem[10][11]
• Řád Stará planina I. třídy – Bulharsko, 14. dubna 2016[12][13]
• velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko, 23. května 2016[14]
• velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 10. července 2016[15]
• velkokříž s řetězem Řádu bílé růže – Finsko, 24. října 2017[16]
• velkokříž Řádu Spasitele – Řecko, 18. listopadu 2017
• velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 27. června 2018[17]
• Řád bílého dvojkříže I. třídy – Slovensko, 2019[18]
• velkokříž se zlatým řetězem Řádu Vitolda Velikého – Litva, 20. února 2019[19]