Vilém mladší Popel z Lobkowicz
Vilém mladší Popel z Lobkowicz na Bílině (asi 1575 – 1. ledna 1647) byl příslušník bílinské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával vysoké dvorské a zemské úřady, byl mistrem královské komory, nejvyšším dvorským sudím a nejvyšším lovčím Českého království. Jeho manželkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz, zakladatelka (1626) a patronka Loretánské kaple v Praze na Hradčanech.
Vilém mladší Popel z Lobkowicz | |
---|---|
Erb Lobkoviců | |
Nejvyšší lovčí Českého království | |
Ve funkci: 26. prosinec 1634 – 1. leden 1647 | |
Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
Předchůdce | Volf Ilburg z Vřesovic |
Nástupce | František Vilém Popel z Lobkowicz |
Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
Ve funkci: 1628 – 1634 | |
Panovník | Ferdinand II. |
Předchůdce | Jindřich Libštejnský z Kolowrat |
Nástupce | Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka |
Mistr královské komory | |
Ve funkci: 1623 – 1625 | |
Panovník | Ferdinand II. |
Nástupce | Jan starší z Talmberka na Smilkově |
Královský rada | |
Hejtman Litoměřického kraje | |
Ve funkci: 1613 – 1614 | |
Panovník | Matyáš |
Předchůdce | Adam Kryštof Sezima z Ústí a Václav Kaplíř ze Sulevic |
Nástupce | Václav Vilém Popel z Lobkowicz a Jiří Údrcký z Údrče |
Volební obvod | spolu s ním Jaroslav Kaplíř ze Sulevic |
Ve funkci: 1609 – 1610 | |
Panovník | Rudolf II. |
Předchůdce | Václav Vilém z Roupova a Václav Kaplíř ze Sulevic |
Nástupce | Adam Kryštof Úštěcký a Jiří Údrcký z Údrče |
Volební obvod | spolu s ním Jaroslav Kaplíř ze Sulevic |
Narození | asi 1575 |
Úmrtí | 1. ledna 1647 |
Místo pohřbení | Praha |
Choť | Benigna Kateřina z Lobkowicz (1594–1653) |
Rodiče | Oldřich Felix Popel z Lobkowicz († 1604) Anna z Hradce (1557–1596) |
Děti | Oldřich Adam (1610–1649) Kryštof Ferdinand (1614–1658) František Vilém (1616–1670) |
Příbuzní | sestra: Alžběta, provdaná Libštejnská z Kolowrat (asi 1580–1663) bratr: Václav Popel z Lobkowicz (1590–1616) sestra: Kateřina Ludmila, provdaná Berková z Dubé a Lipé a podruhé hraběnka ze Sulz děd: Kryštof starší Popel z Lobkowicz († 1590) babička: Anna z Bibrštejna (1523–1593) děd: Jáchym z Hradce (1526–1565) babička: Anna z Rožmberka (1530–1580) vnuk: Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz (1654–1697) vnuk: Ferdinand Vilém Popel z Lobkowicz (1647–1708) vnuk: Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (kolem 1650–1722) |
Zaměstnání | politik, úředník |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ a život
Narodil se kolem roku 1575 jako syn Oldřicha Felixe Popela z Lobkowicz († 21. březen 1604 Bílina) a jeho manželky (sňatek 21. září 1571 Jindřichův Hradec) Anny z Hradce (16. červenec 1557 – 17. červenec 1596).
V letech 1609–1610 a znovu 1613–1614 byl navržen a pravděpodobně zastával úřad hejtmana Litoměřického kraje.[1]
V době českého stavovského povstání stál věrně na císařské straně, mistrně využil pobělohorské situace a levně zakoupil velké množství konfiskovaných statků. Udělal také úřednickou kariéru, zastával úřad mistra královské komory (1623–1625), nejvyššího dvorského sudího (1628–1634) a až do své smrti nejvyššího lovčího Českého království (1634–1647).[2]
Zemřel 1. ledna 1647 a byl pochován v Loretánské kapli v Praze na Hradčanech.
Majetek
V roce 1615 mu patřilo 1208 osedlých a byl tak dvanáctým nejbohatším šlechticem v Čechách.[3] Vlastnil Bílinu, Divice, hrad Kost, Solopysky, Rvenice, Nové Sedlo, Trubčice, Nový Zámek, Jezeří, Hliňany a Patokryje.
Rodina
Vilém mladší se oženil 28. října 1608 s Benignou Kateřinou z Lobkowicz (29. březen 1594 – 28. prosinec 1653), dcerou Adama Havla Popela z Lobkowicz na Duchcově (1557–1605) a jeho manželky (sňatek 26. února 1588 Vídeň) Markéty z Mollartu (1560 – 1. listopadu 1632 Vídeň). Kateřina Benigna založila Loretánskou kapli v Praze na Hradčanech a tam také byla 13. ledna 1654 pohřbena. Narodily se jim následující děti (5 synů a 3 dcery):
- 1. Anna Magdaléna (20. 7. 1606 – 7. 9. 1668)
- 2. Oldřich Adam (16. 10. 1610 – 28. 10. 1649), císařský tajný rada, nejvyšší mincmistr
- ∞ (17. 5. 1637) Anna Marie ze Šternberka († 1654), jejich syn:
- 1. František Ferdinand (1638 – 2. 8. 1638)
- ∞ (17. 5. 1637) Anna Marie ze Šternberka († 1654), jejich syn:
- 3. Markéta Kateřina (11. 5. 1612 – 17. 10. 1669)
- 1. ∞ Jan Karel z Schönburgu
- 2. ∞ Filip V. z Mansfeldu (1589 – 8. 4. 1657)
- 4. Václav Zdeněk (15. 8. 1613 – asi 1630)
- 5. Kryštof Ferdinand (9. 10. 1614 – 4. 7. 1658, pohřben v Loretě v Praze), hejtman hlohovského knížectví, místodržící ve Slezsku
- 1. ∞ Marie Majdalena Prusková z Pruskova († 12. 2. 1653)
- 2. ∞ (15. 6. 1653) Marie Alžběta Apolonie Antonie z Tilly († 18. 8. 1665 Praha, pohřbena v Loretě v Praze), jejich syn:
- Václav Ferdinand (1654 – 8. 10. 1697 Montortone, pohřben v pražské Loretě 18. 10. 1697), v roce 1670 byl povýšen do stavu říšských hrabat a v roce 1695 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.
- ∞ (12. 6. 1681 Vídeň) Marie Žofie z Ditrichštejna (1653 – 4. 11. 1711)
- Václav Ferdinand (1654 – 8. 10. 1697 Montortone, pohřben v pražské Loretě 18. 10. 1697), v roce 1670 byl povýšen do stavu říšských hrabat a v roce 1695 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.
- 6. František Vilém (14. 8. 1616 – 26. 2. 1670), císařský rada (1647–1659), dědičný nejvyšší lovčí
- ∞ (svatební smlouva 28. 4. 1658) Alžběta Eusebie Marie z Talmberka, jejich děti:
- 1. Ferdinand Vilém (16. 8. 1647 – 24. 1. 1708), císařský rada, nejvyšší lovčí Českého království 1681, královský místodržící, 21. 6. 1670 povýšen do říšského hraběcího stavu
- ∞ (1676) Ludmila Františka Vítová ze Rzavého (14. 4. 1656 – 16. 3. 1711)
- 2. Marie Isabela (asi 1649–1719)
- 1. ∞ Adam Matyáš z Trauttmansdorfu (1617 – 2. 11. 1684 Bischofteinitz)
- 2. ∞ Jiří Adam František z Gaschinu, svobodný pán z Rosenbergu (1643 – 6. 10. 1719)
- 3. Oldřich Felix (kolem 1650 – 4. 8. 1722 zabit padajícím dubem, pohřben v pražské Loretě, později v kostele sv. Václava v Roudnici), císařský komoří, nejvyšší lovčí Českého království (1692–1712), 21. 6. 1670 povýšen do říšského hraběcího stavu
- ∞ Marie Josefa z Bubna († 24. 5. 1729)
- 4. Kateřina Polyxena († 5. 2. 1709, pohřbena v pražské Loretě)
- 1. ∞ Alexander Ferdinand Wratislaw z Mitrowicz († asi 1673)
- 2. ∞ (1676) Wolfgang Maxmilián Lamminger z Albenreuthu (23. 11. 1634 – 2. 11. 1696)
- 5. Benigna Marie († 13. 12. 1671)
- ∞ (3. 7. 1667) František Gábor Serényi ab Kis-Serény († 12. 9. 1677)
- 6. Markéta († 30. 6. 1685)
- ∞ (1684) Leopold Antonín z Trauttmannsdorfu (1656 – 24. 2. 1724)
- 7. Anna Marie Magdalena Polyxena († 15. 11. 1722), abatyše v Kitzingenu, Bavorsko
- 1. Ferdinand Vilém (16. 8. 1647 – 24. 1. 1708), císařský rada, nejvyšší lovčí Českého království 1681, královský místodržící, 21. 6. 1670 povýšen do říšského hraběcího stavu
- ∞ (svatební smlouva 28. 4. 1658) Alžběta Eusebie Marie z Talmberka, jejich děti:
- 7. Leopold Ignác (7. 4. 1618 – 3. 3. 1642)
- 8. Eleonora Marie († 22. 10. 1681)
- 1. ∞ Jindřich Volf Hovora Berka z Dubé († 1650)
- 2. ∞ Jan Hartvík z Nostic (1610 Kunzendorf – 24. 3. 1683 Vídeň)
Odkazy
Reference
- MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564-1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online. S. 116–117.
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 93.
- MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 68.
Literatura
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 30, 93–94, 217.