Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka

Narodil se jako mladší syn Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1572–1652) a jeho manželky Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633). Jeho starší bratr byl Adam Pavel Slavata (1604–1657).

Studoval na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci. Většinou pobýval ve Vídni, kde však měl jen málo prestižní úřad císařského komorníka.[2] Přesto byl tento úřad placený.[3] Komorníkem na dvoře následníka trůnu se stal v roce 1626 a v jeho blízkosti se pohyboval až do své smrti po dobu 19 let. Během tohoto dlouhého období opustil Vídeň jen několikrát na celkem pouhých 30 měsíců.[4] V letech 1635–1645 zastával post nejvyššího dvorského sudího Českého království, který však kvůli své absenci v Praze prakticky nevykonával. Takováto souběžná kariéra v zemských úřadech v Praze a dvorských úřadech ve Vídni byla neobvyklá.[5] Jeho otec, který byl nejvyšším kancléřem Českého království, ho přežil.

Podle závěti matky Lucie Otýlie Slavatové z Hradce z roku 1632 měl pro Jáchyma Oldřicha vzniknout nedělitelný fideikomis, který se opíral o Telč a Stráž nad Nežárkou, zatímco pro prvorozeného Adama Pavla byl určen fideikomis Jindřichův Hradec a Žirovnice. Protože však Adam Pavel Slavata neměl syny, připadl nakonec veškerý majetek nejstaršímu synovi Jáchyma Oldřicha Ferdinandu Vilémovi.[6]

V roce 1627 se oženil s Marií Františkou z Meggau (28. 10. 1609 Vídeň – 22. 9. 1676 Vídeň),[7] dcerou nejvyššího císařského hofmistra Leonarda Helfrída z Meggau a jeho manželky Anny Khuen-Belasi. Sedm jejich dětí, které matka vychovávala německy, se dožilo dospělosti:[7]

• 1. Marie Barbora
  • ∞ Kryštof Filip z Lichtensteina-Castelkornu († 1685)
• 2. Ferdinand Vilém (1. 9. 1630 – 2. 4. 1673)
  • ∞ (1650) Marie Cecílie Renata z Náchoda a Lichtenburku († 1694)
• 3. Kateřina Terezie (6. 7. 1634 – 11. 9. 1673)
  • ∞ (15. 2. 1665) Jan Arnošt z Fünfkirchenu († 1690/1694)
• 4. Anna Lucie (pokřtěna 17. 7. 1637 kostel sv. Michala, Vídeň – 3. 3. 1703 Praha, pohřbena Zásmuky)
  • ∞ (16. 1. 1654) Adolf Vratislav ze Šternberka (1627 Postoloprty – 4. 9. 1703 Zásmuky), pozdější nejvyšší purkrabí Českého království
• 5. Jan Jiří Jáchym (1638 – 1. 7. 1689 Velvary)
  • ∞ (14. 1. 1663 Vídeň) Marie Markéta Ažběta z Trautsonu (11. 7. 1643 Vídeň – 30. 11. 1698, pohřbena v Jindřichově Hradci)
• 6. František Leopold Vilém (1639 – 26. 1. 1691), kanovník v Pasově
  • ∞ Marie Klára Apolonie ze Starhembergu (1664 – 24. 4. 1700)
• 7. Jan Karel Jáchym (13. 1. 1641 – 21. 7. 1712 Řím, pohřben v Římě), generální převor karmelitánského řádu v Římě, poslední mužský člen rodu.

Pro první dva syny byla určena světská kariéra a pro dva mladší syny církevní. Přestože měl Jáchym Oldřich Slavata čtyři syny, smrtí nejmladšího syna Jana Karla Jáchyma rod Slavatů v roce 1712 vymřel po meči. Třetí syn František Leopold Vilém se snažil rod zachránit tak, že si vyprosil dispens, aby mohl opustit duchovní řady, oženil se, avšak brzy nato zemřel.[8]

Po smrti manžela působila Mare Františka na vídeňském dvoře jako hofmistryně. Pohřbena byla v kostel Jména Ježíš v Telči.[2]