Veselka (hra)

Nevěsta Jadwiga Mikołajczykówna

První jednání slouží především k představení jednajících postav, ke kterému dochází pomocí drobných výstupů v rámci svatebního veselí. Jednotliví svatební hosté zde vystupují tak, že skoro každou postavu dramatu je možno přesně pojmenovat, což vyvolalo při premiéře skandál.[5] Tak lze například v postavě Hospodáře, majitele statku, kde se svatba odehrává, poznat malíře Włodzimierze Tetmajera, nadšeného přívržence sblížení sedláků s měšťany, ve kterém vidí rozhodující sílu, ovlivňující další osudy Polska. Hospodyní je Tetmajerova žena Anna, starší sestra Nevěsty Jadwigy Mikołajczykówny. Ženichem je dramatik Lucjan Rydel, propagující sblížení šlechty a měšťanstva. Básník je hospodářův bratr Kazimierz Przerwa-Tetmajer, pasivní dekadentní umělec naříkající nad slabostí své generace. K dalším postavám patří několik městských slečen a důstojných starších paní (matrón) a Žurnalista, jeden z redaktorů krakovského deníku Czas, nepovažující rolnictvo za významnou národní sílu a jehož pocity zoufalství, smutku a tragického vlastenectví jsou vyumělkované.[5][8]

Ke krakovské smetánce je nutno přiřadit postavy vesnické (chlopské). Kromě nekomplikovaných mládenců a děvčat je to především Čepec, energický a uvědomělý chlop v plné síle, vždy připravený k boji, dále starý Otec Nevěsty Jacek Mikołajczyk, zamýšlející se nad krvavým rokem 1846, kdy se sedláci mstili šlechtickým předkům dnešních měšťanských svatebních hostů, Žid, hostinský z Bronowic, a Kněz, jeho partner v podnikání, mající na mysli hlavně svou kariéru. Především Žid nemá žádné iluze o možnostech sblížení inteligence a rolníků. Ví, že jejich setkání na svatbě je příležitostné a že vesničané jsou kvůli svým zvykům a mentalitě městskými hosty považováni za poněkud nepochopitelné a téměř exotické společenství. [9]

Na závěr prvního jednání, když je celá společnost kolem půlnoci ve velmi povznesené náladě, otevře Nevěsta na vybídnutí jednoho z hostů okno do ztemnělé zahrady a pozve na svatbu Chochola, tedy slaměný vích, který chrání před zimním mrazem růže, s tím, že si může vzít sebou každého, koho bude chtít.[8]

Stanisław Wyspiański: Chochoły

Blíží se půlnoc a účastnící svatby, opojení vínem a unavení tancem, napolo usínají. Tu se na svatbě objeví Nevěstou pozvaný Chochol, který sebou přivádí další přízračné hosty s tím, že každému se zjeví ten, kterým se zaobírá ve svých myšlenkách. Hosté se pak z reálného rozhovoru s jiným účastníkem svatby dostanou do fiktivního rozhovoru s přeludem.[9]

Polský herec Kazimierz Kamiński jako Stańczyk roku 1901

Tak se Žurnalistovi zjeví šašek polských králů z počátku 16. století Stančík (Stańczyk), který odsuzuje pasivitu polského národa a lživé vlastenectví. Žurnalistu, který formuje veřejné mínění, odhaluje jako slabou osobnost, která má problémy s vlastní identitou a která ztratila víru v cokoliv.[8]

K Básníkovi přichází Černý rytíř (Záviš Černý z Garbowa, hrdina Bitvy u Grunwaldu, o kterém Básník právě píše hru) a dokazuje mu, že jeho dekadentní představy o odvaze a cti neodpovídají realitě stejně jako staré polské mýty.[10]

Před Ženichem se objeví Hetman (hejtman) Franciszek Ksawery Branicki, ovšem ne tak, jak jej Ženich uhlazeně zobrazil ve své pohádkové hře, ale jako symbol lži a národní zrady, jako osoba, která pro udržení svých stavovských privilegií zaprodala čest i vlast. Starému Otci se jako Upír zjeví rychtář Jakub Szela, jeden z vůdců tzv. haličské řeže (vraždění polské šlechty roku 1846). Tyto dva přízraky reprezentují krajní póly historie soužití polského lidu a šlechty, které tak vypadá zcela jinak než bujná zábava na svatbě.[10]

Nakonec se Hospodáři zjeví ukrajinský potulný pěvec Vernyhora (Wernyhora), který podle pověstí předpověděl, že Polsko znovu získá samostatnost. Přichází s velkým poselstvím. Předává Hospodáři zlatý lovecký roh a vyzývá jej, aby svolal na cestu ke Krakovu sedláky ozbrojené kosami, kteří zde mají počkat na povel k povstání. Hospodář, plný nadšení nad chystanou velkou národní akcí, pošle jednoho ze svých podruhů se zlatým rohem po okolních vsích. Následně poslední přízrak zmizí.[10]

Stanisław Kuczborski: Tanec kolem Chochoła (1904)

Třetí jednání se odehrává ráno po svatební noci. Unavení svatebčané ospale a s kocovinou bloudí po sednicích statku. Náhle jsou překvapeni tím, že se kolem statku shromáždily skupiny sedláků ozbrojených kosami. Hospodář si však pouze matně pamatuje, proč je vlastně svolal. Hospodářův podruh dokonce ztratil Vernyhorův zlatý roh, když se na své cestě po okolních vesnicích sehnul pro svou čapku s péry, která mu upadla. Sedláci tak marně čekají na Hospodářův povel k boji. Jsou ochotni bojovat, avšak v rozhodující chvíli nejsou jejich domnělí vůdcové schopni rozhodného činu. Do této rozpačité scény najednou vstupuje Chochol a začne hrát na housle jakousi uspávající melodii, na jejíž rytmus se všichni dají do pomalého hypnotického tance. Ze všech velkých cílů zůstala jen čapka s péry a slaměných vích.[11]

• Veselka. Překlad Adolf Černý. Praha: Jan Otto, 1919. 196 s. (Sborník světové poesie; sv. 130).[15]
• Veselka. Překlad Erich Sojka. Praha: Dilia, 1983. 154 s.[7]
• Varšavanka; Veselka. Překlad Erich Sojka. Praha: Odeon, 1988. 320 s.[16]

• 1989: Doprapo Praha, režie Petr Lébl.[17]
• 1998: Divadlo Na zábradlí, režie Petr Lébl.[17]
• 2013: Národní divadlo Brno (Mahenovo divadlo), režie Břetislav Rychlík.[17]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Veselka na Wikimedia Commons
• Dílo Wesele (Wyspiański) ve Wikizdrojích (polsky)
• WYSPIAŃSKI, Stanisław. Wesele. Dramat w trzech aktach [online]. Biblioteka internetowa Wolne Lektury [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (polsky)
• BOY-ŻELEŃSKI, Tadeusz. Plotka o Weselu Wyspiańskiego [online]. Biblioteka internetowa Wolne Lektury [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (polsky)
• Stanisław Wyspiański - Wesele [online]. Bryk.pl - Ściągi, wypracowania, lektury [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (polsky)