Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz [Mickjevič] (24. prosince 179826. listopadu 1855) byl polský spisovatel, představitel polského romantismu.

Adam Mickiewicz
Rodné jménoAdam Bernard Mickiewicz
Narození24. prosince 1798
Zavosse
Úmrtí26. listopadu 1855 (ve věku 56 let)
Istanbul
Příčina úmrtícholera
Místo pohřbeníKatedrála na Wawelu (od 1890; 50°3′17″ s. š., 19°56′8″ v. d.)
Champeauxský hřbitov v Montmorency
Katedrála na Wawelu
Povoláníprofesor, básník, publicista, dramatik, esejista, překladatel, spisovatel a veřejná postava
NárodnostPoláci, Bělorusové, Litvíni a Litevci
Alma materVilniuská univerzita (od 1815)
Žánresej a epická poezie
Tématakrásná literatura
Významná dílaPan Tadeáš čili poslední nájezd na Litvě
Dziady
Zima miejska
Oda do młodości
Pieśń filaretów
 více na Wikidatech
Manžel(ka)Celina Szymanowská
Partner(ka)Maryla Wereszczakówna
Ksawera Deybelová
DětiWładysław Mickiewicz[1]
Maria Gorecká
RodičeMikołaj Mickiewicz a Barbara Majewská
PříbuzníAleksander Mickiewicz[2] a Franciszek Mickiewicz (sourozenci)
VlivyJózef Maria Hoene-Wroński
Niccolò Machiavelli
Andrzej Towiański
Ignacy Krasicki
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Muzeum Adama Mickiewicze, Novogrodek

Narodil se ve vesnici Zaosie u Novogrodku[3] (v dnešním Bělorusku), kde později studoval dominikánskou školu. Vystudoval na universitě ve Vilniusu a od r. 1819 vyučoval literaturu, historii a práva. Stal se jedním ze zakladatelů tajného spolku Filomatů a Filaretů. V té době se zamiloval do Maryly Wereszczakové, která se ale vdala za bohatšího hraběte Puttkamera. Tato nešťastná láska se projevila v autorově tvorbě.

V roce 1823 byl zatčen i se svými přáteli a později vypovězen z Litvy.

V letech 18241829 pobýval v Rusku – v Petrohradu, Moskvě, na Krymu a v Oděse, kde se stýkal s ruskou kulturní a společenskou elitou té doby, mj. s Puškinem a děkabristy). Poté žil ve Francii a Itálii. Od roku 1838 působil na katedře latinské literatury na Univerzitě v Lausanne, později také jako profesor slovanských literatur na Collège de France v Paříži.

Požádal o ruku Evu Ankwiczovou, ale její otec tento svazek nepovolil. Proto se vrátil do vlasti, kde se oženil s krásnou Celine, dcerou Goethovy i Tomáškovy známé, skladatelky a carevniny polské dvorní pianistky Marie Szymanowské. Jejich štěstí netrvalo dlouho – Celine duševně onemocněla. V západní emigraci vystupoval jako jeden z hlavních představitelů polského zahraničního odboje.

V září roku 1855 odjel do Istanbulu založit oddíly polské legie (Legion polski) a také ze Židů složený tzv. Legion Żydowski pro válku s Ruskem. Zemřel náhle při epidemii cholery, pravděpodobně na tuto chorobu, třebaže se uvažovalo i o otravě arsenikem nebo o výronu krve do mozku. Jeho tělo bylo pohřbeno v Paříži na hřbitově v Montmorency, po třiceti pěti letech jej v roce 1890 převezli do Polska, což se stalo příležitostí k mohutné politické manifestaci.

Dílo

  • Dziady (česky Tryzny v překladu Vrchlického nebo Dziady v překladu Halase) – nedokončené drama skládající se ze 3 částí (4. část autor nedokončil). Konflikt zklamané lásky a pocitu hrdiny k zodpovědnosti národu. Projevuje se zde základní myšlenka: Polsko = Kristus (mesiáš, spasitel) národů, který umírá na kříži, aby svým zmrtvýchvstáním přinesl svobodu všem národům
  • Konrád Wallenrod (1828) – litevský hrdina se stane velmistrem německých rytířů, nezapomíná na svůj původ a na příkoří, která Litvě jeho řád způsobil. Mstí se řádu, v jehož čele stojí, a této mstě obětuje i svůj život. Vliv Machiavelliho a jeho filosofie vedení války („Je třeba být liškou i lvem“).
  • Pan Tadeáš čili poslední nájezd na Litvě (polsky Pan Tadeusz, 1834; Alžběta Pechová 1882) – polský národní epos o 12 zpěvech, označovaný za poslední velký veršovaný epos evropské literatury. Odehrává se na malém šlechtickém sídle v básníkově rodném kraji v Litvě (dnes jsou ta místa v Bělorusku) v letech 18111812, kdy Poláci doufali v Napoleonovu pomoc při obnově vlastního státu; současně probíhá milostná zápletka a spor mezi dvěma šlechtickými rody.
  • Kniha národa polského a poutnictva polského – programový politický spis (1832)

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Mickevič, Vladislav. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIXa.
  2. Mickevič, Alexandr Nikolajevič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIXa.
  3. Mickiewicz, Adam Bernard v Encyklopedii PWN.

Online dostupná díla autora

Související články

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.