Výstava Slovácka 1937

Ještě v době Rakouska-Uherska v roce 1914 iniciovala skupina okolo tehdejšího uherskohradišťského starosty ing. Beneše projekt výstavy, která by ukázala veřejnosti krásu a význam Slovácka. Kromě starosty se do příprav zapojili i knihkupec a nakladatel A. Kiewetter, bílovický farář Inocenc Obdržálek, ing. Alois Jaroš, obchodník Zapletal a také členové Velehradského spolku hospodářského.

Výstava se měla uskutečnit v bývalé jezuitské zahradě – městském parku nacházejícím se mezi městskou železniční stanicí a tehdejším sídlem Slováckého muzea v areálu bývalého jezuitského kláštera na Masarykově náměstí. Součástí výstaviště měly být i budovy německého gymnázia (dnešní obchodní akademie) a měšťanských škol (dnešní 1. ZŠ Komenského). Z důvodu konání jiné podobné výstavy v Holešově v roce 1914 bylo rozhodnuto o přesunutu uherskohradišťské výstavy na rok 1915, k jejímu uskutečnění však pak již kvůli vypuknutí první světové války nedošlo.

Myšlenku výstavy oživili v roce 1935 členové Musejního a archeologického spolku Slovácké muzeum. S ohledem na středomoravskou výstavu připravovanou v Přerově na rok 1936 bylo rozhodnuto výstavu v Uherském Hradišti uspořádat roku 1937. Za tímto účelem bylo v roce 1936 založeno Národohospodářské družstvo Slovač. Výstavnímu výboru předsedal uherskohradišťský starosta Metoděj Garlík, dalšími členy byli přednosta okresního úřadu dr. Tomáš Bednařík, velitel hradišťské vojenské posádky plk. Antonín Ingr, ředitel Slováckého družstva hospodářského Vavřín Kučera, ředitel spořitelny Vladimír Červinka, advokáti dr. Miloslav Skácel a dr. Emil Tománek ad.

Fotografie z výstaviště

Ředitelem výstavy byl určen brněnský výtvarník Adolf Roštlapil. Ten také vyprojektoval areál výstaviště umístěný do Smetanových sadů a na území dnešního náměstí Míru. Jeho součástí bylo výstavní náměstí a 33 pavilonů, z nichž největší disponoval výstavní plochou více než 900 m². Své prostory ve Smetanových sadech přístavbou podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse rozšířilo Slovácké muzeum a v rámci výstavy byla nedaleko v parku postavena i dodnes stojící Slovácká búda se střechou pokrytou došky a venkovním pódiem, na kterém se konala folklorní představení (obdobně jako dnes při slováckých slavnostech vína a otevřených památek). Vystavovalo se také v budovách hradišťského nádraží, škol (gymnázium, obchodní akademie, mateřská škola, měšťanské školy), dětského domova, spořitelny a Jarošovy továrny.

Hlavním cílem výstavy bylo seznámit veřejnost s historií i současností Slovácka, jeho kulturou, hospodářstvím i přírodními krásami. Důraz byl kladen na prezentaci slováckého folkloru a národopisu s cílem zabránit mizení tradic a zvyků a jejich využití pro posílení cestovního ruchu v regionu.

Výstava Slovácka 1937 se toho roku stala nejvýznamnější výstavní akcí v Československu. Záštitu nad ní v květnu 1937 převzal československý prezident Edvard Beneš, který si ji v neděli 22. srpna (poslední den jejího konání) osobně spolu s manželkou přijel do Uherského Hradiště prohlédnout. Po příjezdu v 11:50 byl prezidentský pár uvítán desetitisíci místních obyvatel, město pak opustil v 16:15.[3] Mimo areálu výstaviště navštívil také hotel Fojta (dnešní hotel Slunce), ve kterém poobědval a v jednom z jeho pokojů zřejmě i odpočíval.[4] Slovácko pokládal Beneš z hlediska státního za významný region, vzhledem k jeho poloze při hranici českých zemí a Slovenska.

Došlo též k očekávanému povzbuzení zájmu o Slovácko z pohledů hospodářského i kulturního. Zájem o národopis na Hradišťsku rostl již od roku 1935 v souvislosti s přípravou výstavy. Např. ve Slováckém muzeu byly při přípravě exponátů textilních součástek položeny základy budoucího konzervačního oddělení. Náklady na provedení přístavby své hlavní budovy zase muzeum uhradilo právě z výtěžků Výstavy Slovácka. Družstvo Slovač pokračovalo v činnosti i po ukončení výstavy, navázalo spolupráci s nově vzniklým družstvem Slovácké lidové umění moravské (SLUM) a v roce 1945 se podílelo na založení Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), které se dále soustavně věnovalo podpoře lidové výroby.

V letech 1957 a 1979 se v Uherském Hradišti konaly podobné výstavy, žádná však již nedosáhla slávy Výstavy Slovácka 1937.

• RAŠTICOVÁ, Blanka. Výstava Slovácko 1937. Slovácké noviny. 18. červen 1997, s. III.
• JANČÁŘ, Josef. Výstava Slovácka 1937 a vývoj lidové výroby na Slovácku. Národopisné aktuality. 1973, roč. X, čís. 1, s. 27–31. Dostupné online.
• Katalog Výstavy Slovácka 1937 : Uh. Hradiště : 20. červen - 15. srpen. Příprava vydání Bedřich Beneš Buchlovan. Uherské Hradiště: Národohospodářské družstvo Slovač, 1937. 130 s.