Východní Alpy
Východní Alpy (německy Ostalpen, rétorománsky Alps da l'ost, italsky Alpi Orientali, slovinsky Vzhodne Alpe) jsou jednou ze dvou geomorfologických provincií Alp. Za hranici mezi Západními a Východními Alpami se považuje linie od Bodamského jezera k údolí Rýna na východě Švýcarska, dále k průsmyku Splügen (údolí Valle Spluga) a dále na jih k jezeru Como.[1][2] Východní Alpy se rozkládají na většině území Rakouska a Lichtenštejnska, v severovýchodní části Itálie, ve východní části Švýcarska, na jihovýchodě Německa a ve značné části Slovinska. Východní okraj Východní Alp tvoří Vídeňský les a Vídeňská pánev, které oddělují Alpy od Karpat.
| Ostalpen Alps da l'ost Alpi Orientali Vzhodne Alpe | |
|---|---|
 Piz Bernina | |
| Nejvyšší bod | 4 049 m n. m. (Piz Bernina) |
| Nadřazená jednotka | Alpy |
| Sousední jednotky | Západní Alpy, Alpenvorland, Západní Karpaty, Panonská pánev, Dinárské hory |
| Podřazené jednotky | Severní vápencové Alpy, Centrální krystalické Alpy, Jižní vápencové Alpy |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Německo.svg.png.webp){kind=small} Švýcarsko Lichtenštejnsko Rakousko Itálie Slovinsko |
| Povodí | Rýn, Dunaj, Pád |
| Souřadnice | 47° s. š., 12° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejvyšší horou a jedinou čtyřtisícovkou Východních Alp je Piz Bernina (4 049 m) na hranicích Švýcarska a Itálie. Druhý nejvyšší je jihotyrolský Ortler (3 905 m) a třetí nejvyšší je Großglockner v pohoří Vysoké Taury (3 798 m).
Geografie
Východní Alpy mají symetrickou stavbu. Vnitřní krystalické pásmo je po obou stranách obklopeno úzkými břidličnými pásmy, za kterými následují široká vápencová pásma (Severní vápencové Alpy a Jižní vápencové Alpy). Na severu ještě následuje předalpské pásmo z flyše a pískovců.[1] Při srovnání se Západními Alpami, jsou Východní Alpy nižší, širší a méně kompaktní. Jsou rozděleny výraznými podélnými údolími.[3]
Flora
Během würmského zalednění byly Východní Alpy sušší než Západní. Souvislá ledová pokrývka končila v oblasti rakouských Nízkých Taur. Díky tomu ve Východních Alpách přežila dobu ledovou řada druhů rostlin, které jinde vyhynuly a dnes jsou ve Východních Alpách endemické.
Členění
Členění vychází z klasifikace Alp v německy mluvících zemích a oblastech (méně ve Švýcarsku). Bylo publikováno v roce 1984 Rakouským alpským klubem, Německým alpským klubem a Jihotyrolským alpským klubem. Podle této klasifikace se Východní Alpy skládají celkem ze 75 horských pásem.[4][5] 57 těchto horských skupin leží na území Rakouska, 23 se nachází v Itálii, 10 ve Švýcarsku, 7 na území Německa, 4 ve Slovinsku a jedna na území Lichtenštejnska.
Pohoří ve Východních Alpách
.jpg.webp)
_-_panoramio.jpg.webp)
Související články
Reference
- Universum, všeobecná encyklopedie. 1. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1061-2. S. 135.
- KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 140.
- VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 208.
- GRASSLER, Franz: Alpenvereinseinteilung der Ostalpen (AVE). In: Deutscher und Österreichischer Alpenverein und Alpenverein Südtirol (Hrsg.): Berg '84 (Alpenvereins-Jahrbuch. Nr. 108). Bergverlag Rudolf Rother GmbH, Mnichov 1984, ISBN 3-7633-8041-8. S. 215–224. (němčina)
- ŠLÉGL, Jiří a kolektiv: Světová pohoří; Díl 1. Evropa. 1. vydání - Praha: Knižní klub; Euromedia Group; Balios, 1999. ISBN 80-7176-874-X. 176 s. S. 42.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Východní Alpy na Wikimedia Commons
